Anafylaktický šok a rychle nastupující alergická reakce. Je podzim pro alergiky klidnějším obdobím?

Anafylaktický šok je extrémně silná forma alergické reakce, pro kterou je typický velmi rychlý nástup obtíží. Ty nastávají po kontaktu s alergenem, projevit se ale můžou i u jedinců, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Tento život ohrožující stav si žádá okamžitou pomoc, v opačném případě může končit smrtí.

MUDr. Irena Krčmová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas, Český rozhlas

Alergoložka MUDr. Irena Krčmová hovoří v naší radioporadně.

Když máte podezření na alergii, kdy je vhodná doba přijít k lékaři na testy? Čím je způsobené, že se alergie najednou objevuje u lidí středního nebo dokonce i staršího věku, které do té doby žádné potíže neměli?

Anafylaktický šok nebo anafylaxe, jak se stavu také říká, je opravdu extrémně silná forma alergické reakce. Jde v podstatě o alergický šok, který postihuje takřka celé tělo a je doprovázený celou řadou potíží.

Mezi nejčastější zasažené oblasti patří:

Během anafylaktického šoku je zpravidla postiženo více oblastí najednou, zvláště nebezpečné je dušení a pokles krevního tlaku.

Alergická reakce nastává v momentě, kdy tělo považuje určitou substanci, například arašídy nebo vosí jed, za škodlivou.

Čtěte také

Kde se berou potravinové alergie? Škodlivé látky okolo nás. Jak působí éčka na zdraví člověka?

Oproti běžné alergické reakci, která běžně postihuje jen určité místo, anafylaxe postihne celé tělo, nejsilněji cévy, které se rozšíří a zvýší propustnost svých stěn. Zvýšený odtok tekutin pak způsobí, že srdce ve snaze udržet oběh začne pumpovat rychleji. Uniklá tekutina zatím směřuje do podkoží, kde vytváří silné otoky.

Srdeční sval není schopný oběh udržet, což se projeví prudkým klesáním krevního tlaku. Bez okamžité pomoci oběh nakonec selže a člověk upadá do bezvědomí. Otoky pak mohou způsobit silnou dušnost, která se může rozvinout až v astmatický záchvat.

Kromě celkového postižení se anafylaktická reakce může projevit také lokálními příznaky, například kopřivkou.

Alergie dokáže pořádně potrápit (ilustr. foto)|foto:Fotobanka Pixabay

Symptomy postihující zažívací trakt mohou zahrnovat křečovité bolesti břicha, průjem i zvracení. Výjimkou není ani zmatenost či ztráta kontroly nad močovým měchýřem. Rozšíření cév může dále způsobit silné bolesti hlavy. Někteří pacienti si stěžují také na pocity úzkosti.

První pomoc při anafylaktickém šoku

Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. A jak postupovat?

V první řadě je nutné bezodkladně zavolat záchrannou službu. Pokud je třeba, postiženému můžete následně povolit oblečení, aby se mu lépe dýchalo.

Čtěte také

Příčinou průduškového astmatu jsou poruchy imunity, alergie a chronický zánět dýchacích cest

Nachází-li se dotyčný v bezvědomí, je dobré ho položit na záda, pokud komunikuje, opřít ho do sedu.

V případě anafylaktického šoku hraje rychlost velmi podstatnou roli. Nemocnému by měl být co možná nejrychleji podán adrenalin, který bojuje proti dušnosti a poklesu tlaku. Pokud je dotyčný alergik, dost možná ho u sebe bude mít v podobě autoinjekčního pera, které je nutné aplikovat ideálně do horní části stehna.

Při dušení je dobré podat inhalační léky na rozšíření dýchacích cest a následně rozkousat 1 až 2 tablety nějakého antihistaminika. Doporučuje se zachovat toto pořadí podání přípravků, a to z důvodu nástupu účinků. Zatímco adrenalin účinkuje během pár minut, antihistaminika během desítek minut.

Prevence

Jedinou možnou prevencí anafylaktického šoku je důsledné vyhýbání se spouštěči alergické reakci. Ani tato strategie však nemusí být stoprocentně účinná.

Čtěte také

Imunitní systém je "zdravotní policie". Pomáhá a chrání naše těla. 11 tipů jak ji posílit

Anafylaktický šok se totiž může objevit i u lidí, kteří žádnou alergií doposud netrpěli. Život ohrožující stav se tak výjimečně může dostavit i po běžných činnostech, jakou je například barvení vlasů.

Každý alergik by u sebe měl vždy nosit léky na alergii. V případě alergie na hmyzí bodnutí, která anafylaktický šok spouští nejčastěji, by se lidé neměli záměrně pohybovat v místech, kde se vyskytují včely či vosy, popřípadně se při kontaktu s hmyzem vyvarovat prudkým pohybům.

Clou radioporadnu s MUDr. Irenou Krčmovou si můžete poslechnout v našem audio-archivu: