Máme se lepku bát? Alergie na lepek a naopak trend dobrovolných „celiaků"

My se dnes zaměříme na to, zda se máme lepku bát. Je to strašák?
Já myslím, že lepek není strašák a většina populace se ho bát nemusí. Spíš je otázkou, v jaké formě ho konzumujeme, z jakých obilnin ten lepek přijímáme a jak velkou část naší stravy tvoří.

Je problém s lepkem novodobý? Nebo jenom je teď lepší diagnostika, že se stále častěji objevují pacienti, kteří mají třeba nesnášenlivost?
Určitě je lepší diagnostika, samozřejmě s nástupem internetu o lepku většina populace ví, čte různě validní a méně validní články. Lidé se zabývají bezlepkovými potravinami, protože se často o lepku hovoří jako o příčině některých chorob, které s trávicím traktem nesouvisí, a myslím, že je úkolem odborníků v tom trochu populaci dělat pořádek a vytvořit správný názor na to, jak na lepek a jestli je opravdu zdravé nebo nezdravé ho konzumovat.

Je to zdravé nebo to není zdravé?
Pokud ho konzumujeme v adekvátní míře a z potravin, které jsou technologicky správně připravené, neošizené a střídáme ty zdroje lepku. Jednou máme pšeničné pečivo, jednou žitné, poté ječné, pak se mu třeba na dva dny vyhneme. Nemáme-li zažívací obtíže, kožní problémy, cítíme se dobře, máme vyvážené ostatní zdroje stravy. Máme dostatek bílkovin ve stravě, ovoce, zeleniny, pak nám lepek nevadí a vyhýbat se mu nemusíme, nemusíme se jím děsit. Pokud ale máme potvrzenou celiakii, což je autoimunitní onemocnění, případně máme nějakou s forem alergie nebo citlivosti na lepek, pak je potřeba se zabývat už tím, jak ho přijímat, respektive, jak se mu vyhnout anebo jak si zjistit, jakou citlivost na který ten lepek, na kterou tu obilninu máme a které potraviny třeba preferovat.

Vy jste řekl: „Citlivost, potom alergie, potom už celiakie.“ Můžeme to chápat tak, že to jsou tři různé fáze?
Nejsou to tři různé fáze, jsou to vlastně tři oddělené škatule. Kdy to první - CELIAKIE je autoimunitní onemocnění, kdy tělo si vytváří autoprotilátky proti vlastní střevní sliznici, která je tím poškozována a pak s tím se pojí zhoršená absorbce ostatních živin a ten člověk je viditelně nemocný. Na tuto chorobu máme vyvinuté diagnostické testy a je poměrně snadné ji diagnostikovat a lidé, kteří tou chorobou trpí, se lepku musí vyhnout, protože lepek je startérem toho autoimunitního onemocnění. V případě ALERGIE na lepek si tělo nevytváří protilátky proti střevní sliznici, tím pádem zjevně není nemocný, nemá problémy s malabsorbcí živin a má třeba jenom lehké zažívací obtíže nebo kožní problémy. A když bychom ho vyšetřovali, tak zjistíme obecně zvýšenou produkci protilátek, tak jako u jiných alergií. A ta zvýšená citlivost na lepek, tím se většina populace zabývá, jestli ji mají nebo nemají, jak moc ten lepek mají nebo nemají přijímat, tam nejsme laboratorně schopni toho moc proměřit a pokud si člověk chce na sobě vyzkoušet, jestli má nebo nemá vyšší citlivost na lepek, může jednoduše ten lepek třeba na měsíc ze stravy vyřadit a pozorovat, co se děje.

Vaříme bez lepku|foto: Jiřina Mužíková

Většinou asi se tomu člověku uleví, nemělo by se mu přitížit?
Pokud má správně vyrovnané všechny živiny ve stravě. Ideálně, když se s někým poradí, jak ten jídelníček bez lepku si má vyskládat nebo si přečte nějaký validní zdroj na internetu, tak si nemůže nějak ublížit a pokud je člověk sám na sebe citlivý a dokáže pozorovat, jak to tělo reaguje a vnímat některé příznaky (jestli má nafouklé břicho, bolest břicha, jestli má zácpu, průjem, cítí se dobře, odpočatě atd…), tak velmi si s tím prospěje, protože si v hlavě utřídí, jestli se tomu lepku má vyhýbat nebo ne a nebude podléhat komerčním tlakům na bezlepkové potraviny.

Jaké jsou varovné signály, že se nás ty problémy s lepkem týkají? Může to být ta kůže a ty dermatologické problémy. Co ještě všechno je typické.
Můžou to být projevy, které jsou vázané k tomu střevu, takže často to bývají bolesti břicha, nadýmání, může to být průjem u někoho naopak zácpa, to je nejčastější. Druhý častý projev je na kůži, můžou to být vyrážky, ekzémy nebo zhoršující se akné. Na to většinou člověk přijde v mladším věku a s tím přichází. A pak to můžou být problémy jiné, třeba únava. U někoho, ale málokdy, bolest kloubů. Já se nejčastěji setkávám s tím, že jsou to zažívací obtíže a kožní problémy.

Děti třeba v útlém věku velmi často navštěvují ordinace alergologů, kde se zjišťují různé alergie. Třeba na zvířecí chlupy, na pyly. Je nějaká forma, kdy třeba alergolog zjistí právě alergii na lepek?
To už by musel jít cíleně a musel by udělat krevní testy a myslím si, že pro většinu dětí to nemá většího významu. Spíš by mělo význam edukovat rodiče, čím děti krmit a co by si měly vybírat k jídlu.

U běžných alergií existují různé léky, které třeba tlumí projevy těch alergií. Je něco takového u nesnášenlivosti na lepek?
Pokud má člověk celiakii, tak se musí lepku úplně vyhnout. Pokud má člověk nějakou z forem alergie nebo zvýšené citlivosti na lepek, tak pak je vhodné si vyzkoušet, jaké to je jíst a žít úplně bez lepku a poté postupně zkoušet zpátky nasazovat jednotlivé plodiny. A třeba zjistíte, že nevadí ovesná mouka a oves, nevadí ječmen a z toho potom péct, tvořit a jíst. Naopak zjistíte, že třeba vadí pšenice a žito a tomu se vyhnout. Obecně si myslím, že si to každý člověk musí vyzkoušet sám a být dostatečně trpělivý, protože to vyřazení lepku by mělo trvat tak 3-4 týdny a to postupné nasazování vždycky co plodina, to tak 4-5 dní a pozorovat jaká je ta reakce těla.

Jak se stravovat, obzvlášť teď před dovolenou, na cestách? Jedeme někam do ciziny. Doporučuje se lidem, aby si vozili třeba vlastní jídlo? Nebo už to není úplně nezbytné.?
Bezlepkově se stravovat na dovolené jde velmi jednoduše, prostě nebudete jíst pečivo a vyhnete se těstovinám, pizzám a podobným lákadlům a naopak budete na dovolené zejména třeba ve středomoří, jíst lokální potraviny typu ryby, mořské plody, dostatek ovoce, zeleniny a jako přílohu můžete zvolit brambory nebo rýži, které jsou bezlepkové a většině lidem nevadí.

Pórkový krém, bezlepková polévka|foto: Jiřina Mužíková

V různých internetových fórech si lidé mezi sebou radí a tak jsem tam také našla diskuzi o tom, že pokud máme zažívací problémy, tak ať se právě lidé pokusí vysadit ty potraviny, které obsahují lepek, a když se ten stav zlepší, že je to známka citlivosti nebo třeba alergie. Je tohle způsob, jak si to identifikovat sám, než navštívíme lékaře?
Já myslím, že je to rozumná strategie, vyzkoušet to a pokud už si upravuju stravu a chci zjistit, jestli mi ten lepek vadí nebo nevadí, měl bych si dostatečně promyslet a propracovat jídelníček, abych tam měl dostatek jiných živin a abych se nedostal tím, že změním strukturu jídelníčku, do nějakýho hladu nebo diskonfortu a nevedlo to pak k pojídání věcí, které bych za normálních okolností nejedl. Pozor, když už budete zkoušet eliminovat si lepek ze stravy, tak si nevyskládejte tu výživu z bezlepkových potravin, které na sobě mají ty symboly a jsou specificky udělané pro celiatiky. Lépe je si vzít přirozené potraviny, nic, co je předpřipraveného. Koupit maso, zeleninu, ovoce, všechny ty primární suroviny a z nich si to uvařit, ať je to to nejčistší strava a neinvestovat zbytečně moc peněz do předražených bezlepkových výrobků, bezlepkového pečiva, protože v něm zase bývají jiné alergeny. Bývá tam často sója nebo kukuřice, která spoustě lidem také vadí. Může jim způsobovat kožní obtíže a zažívací problémy. Takže pokud se budete snažit sami si eliminovat ten lepek ze stravy, tak co nejčistším způsobem.

Když na bezlepkové potraviny najdu informaci v tomto znění: Může obsahovat stopy lepku. Tak to může lidi, kteří jsou citliví, odrazovat. Hrozí, že bude dotyčnému špatně? Co to znamená, tahle informace?
To je informace pro celiatiki, kteří, když jsou velmi citliví na lepek, tak pokud ta potravina obsahuje stopy lepku, tak u nich může ten autoimunitní zánět vyvolat nebo může jejich stav zhoršit. Takže ty by se měli vyhnout i potravinám, na kterých je toto označení. Pro lidi, kteří mají alergii na lepek nebo vyšší citlivost na lepek, tak tyhle potraviny jsou úplně vhodné. To tam zkrátka musí být kvůli celiatikům.

Je pravda, že se může ta citlivost, příp. alergie, příp. celiakie objevit v jakémkoliv věku?
Ta celiakie, s tou většinou člověk už vyrůstá, není to úplně choroba každého věku. Alergie na lepek a citlivost, ta se může objevit prakticky kdykoliv a většinou souvisí s tím životním stylem daného jedince a s tím, jak je geneticky nastavená jeho imunita a jak reaguje na alergeny z okolního prostředí a z potravin.

Říkal jste, že je docela dobré hledat jeden způsob přípravy pečiva, protože to nám může dělat dobře.
Nejlépe je hledat takové pečivo, které není ze zmrazeného polotovaru, ale je vytvořeno klasickou technologií, ideálně, když je ve hře kvásek, který natráví tu strukturu lepku a pomůže k lepšímu zažití celé té potraviny. A úplně ty nejtradičnější způsoby výroby pečiva jsou to nejlepší, co může být. Vydrží nejdéle, je čerstvé to pečivo, má sice specifickou chuť, ale doporučuji ho vyzkoušet a vyhledávat takové druhy pečiva aktivně. Vyhýbat se těm rychleným levným potravinám, které mají člověka jenom zacpat a zaplnit žaludek sacharidy.

Ing. Slávka Formánková a bezlepková strava. Jak se poprat s bezlepkovým pečením?|foto: Milan Baják

Jak zjistit, jestli máte problém s lepkem?
Zkuste zahájit tzv. eliminační dietu, při které vyřadíte ze svého jídelníčku veškeré potraviny obsahující lepek a to po dobu nejméně 2 až 3 týdnů a poté je opětovně zařadíte. Můžete tak vypozorovat jak se cítíte bez lepkových potravin a následně s nimi a zda-li se vaše symptomy zlepšily, či zůstaly stejné.

Existuje více než 55 nemocí, které jsou spojovány s lepkem. Odhaduje se, že zhruba 99 % lidí, kteří trpí nesnášenlivostí lepku nebo celiakií, nebylo nikdy vyšetřeno. Své občasné nebo dlouho přetrvávající obtíže považují za samozřejmost, na kterou si již za ta léta zvykli, ale jejich tělu to velmi ubírá na síle. Odhaduje se také, že zhruba 15 % celosvětové populace má intoleranci lepku.