Africké a lví safari u nás nabízí jediný Safari Park Dvůr Králové. Je to odkaz Josefa Vágnera

Lví safari, ZOO Dvůr Králové nad Labem
Lví safari, ZOO Dvůr Králové nad Labem

Dnešními hosty v našem studiu jsou zástupci Safari Parku Dvůr Králové nad Labem Michal Podhrázký a Andrea Jiroušová. A určitě se také dozvíme, proč se vlastně zoologická zahrada ve Dvoře Králové přejmenovala na Safari Park Dvůr Králové nad Labem.

Andreo a Michale, proč už není ta klasická zoo ve Dvoře Králové? Co vás vedlo k tomu přejmenování?
Jak už ten název napovídá, tak je to hlavně proto, že jako jediná zoo v České republice nabízí africké a lví safari. A chceme se také odkázat na jednoho z nejslavnějších ředitelů zoo Josefa Vágnera, který s tou myšlenkou na safari přišel. Tak jsme dlouho přemýšleli a nakonec jsme si to odsouhlasili. Že se budeme teď jmenovat Safari Park Dvůr Králové.

Safari Park Dvůr Králové nad Labem. Tak si zvykejme na tohle nové pojmenování.
Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo, aby si na to lidé zvykli.

Okapi v ZOO Dvůr Králové nad Labem

Tak já to hned vyzkouším. Schválně kolikrát za ten náš rozhovor dnes řeknu zoo.
A možná kolikrát to řeknu já, což je horší.

Když už jsme začali mluvit o tom zvykání. Tak jak si zvykla Kira? To je ta okapí slečna, která k vám na podzim přijela.
Zvykla si naprosto dokonale. Chodí každý den do expozice na půl dne a pak se tam vystřídá se svým budoucím partnerem Evangem. Je opravdu krásná a všechny návštěvníky zvu, aby se na ni přijeli podívat.

Michal Podhrázký a Andrea Jiroušová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Po příjezdu ji návštěvníci nemohli vidět, ona byla za zabíleným sklem. Jak to bylo? Ona si ho nějak olizovala.
Protože ona nebyla ze svého původního bydliště zvyklá na skleněný předěl, tak ošetřovatelé přišli s nápadem, že to sklo zamalují krmným vápencem. Udělali tam kresby takového tropického lesa, kde okapi žijí a postupně to sklo odkrývali, odmývali. Aby si ona postupně zvykla na to, že tam to sklo je a že tím nemůže projít.

Tak se přijeďte na okapí slečnu podívat. A co další novinky? Nová mláďata. Vám se zase rozrostla smečka psů hyenových?
Ta se nám rozrostla celkem markantně. Tentokrát nám přibylo 11 štěňat do smečky. Takže momentálně máme 20 psů hyenových. Před rokem bylo 7 štěňat, letos tedy 11. Máme 7 holek, 4 kluky s tím, že nejaktuálnější informace jsou, že už štěňata začínají vylézat z nory, respektive z boudy, kde byla dosud s matkou. Už se nám batolí po místnosti. Zatím jsou schovaní uvnitř, protože nechodí ven, je tam zima. Zatím je to 11 chlupatých kuliček, které se tam perou a honí. Takže radost.

Mládě psa hyenového

Musíte mít opravdu velkou radost, protože ono není vůbec jednoduché psy hyenové odchovat.
Není to jednoduché. Protože oni, když se narodí, tak je tam problém, že pokud je matka nervózní, tak reaguje tak, že to štěně sežere. A také je problém s tím, že jsou velice náchylní na nemoci. Takže velice brzy po porodu ošetřovatelé přistupují k tomu, že odčervují, očkují a podobně. Abychom měli ty šance vyšší.

Michale, co u vás nového? Vy jste od ptáků a primátů. Slyšel jsem, že gorilí samec Tadao dostal novou krásnou hračku.
Přesně tak. Jsme velmi rádi, že jsme od Marka Žďánského dostali tento hrací prvek a nečekali jsme jak moc si ho Tadao oblíbí a začne se mu věnovat. Dokonce na něj leze a podobně. Takže za to velmi děkujeme. I my máme nějaké přírůstky na našem úseku. Jako první a asi takový ten nejzajímavější z poslední doby bych zmínil osináka afrického. Narodilo se nám páté mládě a jsme v podstatě jedna z mála zoo v Evropě, kde se daří pravidelně tyto hlodavce odchovávat.

Gorilí samec Tadao

Gorilí samec Tadao. Kolik mu je let? Protože on už je u vás dlouho, ne?
Je u nás dlouho. My přesně nevíme, kolik je mu let, protože Tadao se narodil ve volné přírodě. Do zoologické zahrady přišel v 70. letech minulého století a my tedy přesné datum narození nevíme. Ale přišel zhruba jako jedno až dvouletý. Takže se to dá vypočítat, že je mu dnes něco přes 40 let.

A je to on, co hrál ve filmu Dva lidi v zoo?
Je to on. Je to hvězda.

Pojďme k těm méně známým africkým živočichům. Začneme osinákem. To je myš?
Posluchači si ho mohou lépe představit, když si představí dikobrazy. Je takový menší dikobraz z kratšími bodlinami, s kratšími ostny. Je to v podstatě, řeknu, myš, je to hlodavec, takže příbuzný myším. Má několik zajímavostí. Já bych asi vypíchnul jeho duté bodliny na konci ocasu, které používá v nebezpečí. Když se cítí ohrožen, tak tím ocasem hýbe a ty bodliny chrastí. Vydává to podobný zvuk jako chřestýš.

Mládě osináka afrického

A dokáže se těmi ostny taky bránit nějakému napadení?
Dokáže. Ne, že by přímo těmi ostny někoho napadal, ale když se cítí ohrožen, tak ty ostny postaví a ony jsou velmi ostré. My máme možnost to zjistit, když ta zvířata chytáme, kontrolujeme, čipujeme a podobně. Někdy je to nepříjemné.

Čtěte takéSafari Park Dvůr Králové

Dočetl jsem se, že to je noční tvor.
My máme osináky na dvou místech. Chovný pár je pod talapoiny, tam mají normální denní režim. Tam mají většinou návštěvníci možnost je vidět brzy ráno, když je chovatel krmí. Nebo v létě, kdy je zoologická zahrada otevřená do 10 hodin. A dva mladé samce, kteří už se u nás narodili, jsou první dvě mláďata u nás narozená, tak ty máme v městečku Tiebele, kde jsou v pavilonku, který má upravený denní režim. Je to takzvané nokturno, to znamená, že ve dne tam simulujeme noc a v noci jim tam svítíme. Tam mají návštěvníci také možnost je vidět. Ale oni to zatím moc nepochopili, jak to má fungovat. Moc nám tam zatím úplně nejde, aby byli vidět přes den.

Čipování malých komb ušatých

Co komby?
Komby žijí nad těmi osináky v tom nokturnu. Máme v tuto chvíli dvě skupiny komb. Konkrétně se bavíme o kombách senegalských neboli ušatých. To jsou poloopice, jsou to nějakých zhruba 20 centimetrů velcí primáti.

Takoví mončičáci.
Jsou roztomilí, ale mohou vás i pořádně kousnout. Je to také noční živočich. Máme je v tom nokturnu. Tam ta šance je vidět je trošku větší než u těch osináků. Protože se nám teď narodilo mládě. V prvním vrhu, to bylo loni, měli dvojčata, což je standardní. A teď, když samice rodila podruhé, tak porodila jen jedno mládě. My ještě nevíme pohlaví, respektive my už jsme ho čipovali, ale ještě u takto malého mláděte si úplně nejsme jistí tím, co to je. Uvidíme časem, co nám z toho mláděte vyroste.

Mimořádně úspěšný pár dikobrazů, Sanu a Babu, má další mládě

Máte ještě jeden pěkný přírůstek. Dikobrazí rodinka se také rozrostla.
Přesně tak. Máme dvě nová mláďata u dikobrazů, také ještě nevíme pohlaví. Narodili se teď v únoru. Ale bohužel návštěvníci je zatím nemají možnost vidět, protože v zimě je máme umístěné v zázemí zoo. Jakmile se začne trochu oteplovat, tak je zase vrátíme zpátky do dětské zoo a tam je budou moci návštěvníci konečně pozorovat.

Tak se na to všechno přijeďte určitě podívat do Safari Parku ve Dvoře Králové nad Labem. A můžete tam i běžet, Andreo, viďte. Protože se tam chystá velký běh. Kdy to bude?
To je akce, ke které se momentálně upínají všechny naše síly. Plánujeme tento běh už od začátku roku a proběhne 7. dubna v sobotu. Všechny posluchače bych ráda pozvala na běh na 10 kilometrů, na 5 kilometrů nebo na 2 kilometry. Mohou běžet i rodiny s dětmi.

Michal Podhrázký a Andrea Jiroušová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Hlavním důvodem, proč bude tento běh, tak je návrat nosorožců zpátky do Afriky.
Ano. Všichni běžci, kteří poběží, tak nejen udělají něco pro sebe, ale i pro zvířata. A to konkrétně pro naše nosorožce. Protože plánujeme další projekt, a to převoz nosorožců do Rwandy, zpátky do Afriky. Samozřejmě na to je potřeba spousta peněz. Tedy ten běh je takový první náznak toho, že se snažíme získat nějaké peníze na to, aby se nám ten projekt podařil. 7. dubna přijďte všichni.

To je krásné poslání Safari Parku vracet zvířata zpátky do přírody.
Jedno z těch nejkrásnějších, že můžeme vracet zpátky zvířata do Afriky.

Spustit audio

Související