17. listopad roku 1989 si připomeneme na krkonošské Malé Úpě s disidentkou „Dádou" Fajtlovou
Na začátku letošního prosince by oslavila 93. narozeniny Dagmar Fajtlová, čestná občanka Malé Úpy, okouzlující dáma a populární organizátorka všech krkonošských setkání signatářů Charty 77 i Česko-polských schůzek Solidarity. Její neúnavný boj za svobodu a demokracii nedokázalo zlomit ani vězení a její chalupa je dnes součástí pamětní, takzvané „Disidentské stezky".
Paní „Dádu" Fajtlovou a její 17. listopad si připomeneme s redaktorkou Eliškou Pilařovou.
Čtěte také
Můžeme říci dnes už slavná chalupa v Černé Vodě a její majitelka Drahomíra Fajtlová. Pro ni byl 17. listopad 1989 absolutní zlom. Za sebou měla tou dobou mnoho a mnoho let disentu, která byla spojena i s vězněním.
V této chalupě bylo takové centrum, scházeli se tu lidé z okolí Václava Havla a také z polské Solidarity. Jak tedy Drahomíra Fajtlová památný 17. listopad 1989 prožila?
„Byli jsme na chalupě a samozřejmě jsme poslouchali rádio, protože tady šla dobře naladit Svobodná Evropa. Takže jsme přesně věděli, co se stalo v Praze. A hned, jak byla vyhlášena stávka studentů a divadel, tak jsme napsali pozvánky, aby je lidé podpořili. Obešli jsme zdejší chalupy, na Malé Úpě se dopoledne sešli všichni obyvatelé. A měli jsme i české vlajky."
Disidentská stezka
byla vymyšlena jako připomenutí 40 let od setkávání českých a polských disidentů v Krkonoších (1978-2018) a ukázka toho, že za svobodu se vždy muselo bojovat. Disidentskou stezku tvoří 6 zastavení.
„A měli jsme tu i besedu se studenty, kteří přijeli z Prahy. Ale ono to šlo všechno v tom listopadu roku 1989 tak strašně rychle. Asi dvakrát jsem byla v Trutnově na náměstí. Vím, že mi tam pomáhali vylézt na kašnu. A když se potom volil prezident, tak jsem za Malou Úpu agitovala. Jsme z malé obce, ale všichni jsme tenkrát byli pro to, aby se Václav Havel stal prezidentem."
Čtěte také
„Mám jeden krásný příběh. Po pohřbu Pavla Wonky k nám přijel přespat pan Václav Malý. Řekla jsem mu, aby nejezdil zpátky do Prahy, když má jet další den do Broumova. A protože bylo hezky, bylo to na jaře, tak se manžel spolu s Václavem Malým rozhodli vyrazit na Sněžku. Jenže Vašek měl jen černé lakýrky a černý oblek. Tak jsem šla večer do hospody půjčit pohorky velikosti 42."
„Pánové dali hlavy dohromady a říkali, Peterka má boty od horské služby a ten má požadovanou velikost. Takže Peterka mi půjčil boty. A když byla Sametová revoluce a Václav Malý moderoval demonstraci na Letné v Praze, tak v Malé Úpě seděli chlapi v hospodě a říkali: To je přeci ten, kterému Peterka půjčil boty!"
Související
-
Sametová revoluce v roce 1989
To je označení období politických změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu.
-
Horalky rozdmýchaly kulturní život v Malé Úpě. Inspirovaly je pohádky, tradiční řemesla i příroda
Pro většinu obyvatel Malé Úpy (nebo také Pomezních Bud) potažmo Krkonoš je zimní sezóna nejdůležitějším obdobím roku, jsou na ní existenčně závislí.
-
Trautenberk má své sídlo v krkonošské Malé Úpě. Je to pivo...
Krkonošská obec Horní Malá Úpa se může pyšnit hned několika nej. Najdete tam třeba nejvýše položený obecní úřad nebo kostel. Nyní k turistickým lákadlům přibyl i mi...
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
