Zkuste podle našeho receptu kuřecí karbanátky se sýrem a sušenými rajčaty. A určitě nebudete litovat

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Karbanátky vás na talíři nikdy nezklamou (ilustrační foto)
0:00
/
0:00

Karbanátek je druh hlavního jídla obsahující ve většině případů maso, ale také ho obsahovat nemusí. Jedná se o soudržnou směs například nasekaného a rozemletého masa, sýru s dalšími ingrediencemi, jako je rozemleté pečivo, různé druhy zeleniny (cibule, česnek, kapusta atd.) a koření. Ze směsi se udělají placičky, které se smaží na pánvičce či ve fritovacím hrnci.

Karbanátky lze dělat z mnoha různých surovin, které můžeme mezi sebou takřka libovolně kombinovat. Protože jsou, obzvláště jsou-li zhotovované z vepřového masa, energeticky vydatným pokrmem, dává se někdy před smažením přednost jejich přípravě na grilu.

Suroviny:
500 g kuřecí prsa, sušená rajčata naložená v oleji, tvrdý sýr (eidam, gouda) 100 g, menší cibule, česnek 2-3 stroužky, 1 vejce, sladká mletá paprika, hladkolistá petrželka, sůl, pepř, strouhanka, olej

Postup:
Maso umelte na masovém strojku. Přidejte k němu nakrájená sušená rajčata, vejce, nahrubo nastrouhaný sýr, rozdrcený česnek, najemno nakrájenou cibuli, koření a posekanou petrželku.
Osolte a důkladně směs promíchejte. Nechte uležet alespoň půl hodiny v lednici.
Poté ze směsi vytvarujte karbanátky, lehce je obalte ve strouhance a opečte pozvolna klasicky na pánvi s olejem nebo je vložte lehce potřené olejem do trouby a pečte na 180-200 °C dozlatova.

Karbanátky se obvykle servírují buď s bramborem či přílohami vyrobenými z brambor anebo s pečivem. V každém případě je vhodné jídlo doplnit zeleninou a pikantními ochucovadly jako je hořčice.

Kapustové karbanátky
autor: Zdeňka Kabourková

Související

Nejnovější recepty

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.