Zapomenuté židovské příběhy: Téměř „hollywoodská“ historie rodiny Emila Hermana z Hradce Králové
Neobyčejný příběh židovské rodiny Emila Hermana, která se počátkem 30. let 20. století přistěhovala do Hradce Králové z Užhorodu s vidinou "lepších zítřků", připomínají na Ulrichově náměstí tři Stolpersteiny. Jde o takzvané "kameny zmizelých".
Jde o vůbec první pamětní dlažební kostky, které byly v Hradci Králové položeny, jejichž smyslem je uctít památku obyčejných lidí, kteří se stali obětmi hrůz 2. světové války.
Je to příběh téměř "hollywoodský", plný až neuvěřitelných šťastných náhod. A výjimečně i se šťastným koncem. Vy si ho teď můžeme poslechnout díky pořadu, který pro Český rozhlas připravila Šárka Kuchtová.
Hermanovi holokaust přežili, ale do Hradce Králové se nevrátili
Na Ulrichově náměstí v Hradci Králové před domem číslo 762 jsou v dlažbě tři Stolpersteiny, neboli kameny zmizelých. Procházejícím připomínají, že v tomto domě žila před válkou rodina židovského lékaře Emil Hermana.
Čtěte také
Margit a Emil Hermanovi přišli do východních Čech z Užhorodu. Emil Herman pracoval jako lékař pro zaměstnance Československých státních drah a v Hradci Králové si se svou ženou pronajal krásný byt v moderním domě známém jako Palác Fénix, kde se jim v roce 1930 narodila dcera Věra.
Bezstarostný život Hermanových končí německou okupací. Emil Herman už nemohl vykonávat lékařskou profesi, Hradec Králové opustili a vrátili se k rodině v Užhorodu. Se zhoršující se situací prchala rodina dál, nejdříve do Budapešti a později do úplné ilegality na Slovensku.
V roce 1943 jim hrozil transport do koncentračního tábora, proto se přemístili zpátky do Budapešti, kde žili v úkrytech až do února 1944. Tehdy došlo k rozdělení rodiny, maminka Margit s dcerou Věrou byly převezeny do vězení v Kistarce. Ale ani ve vězení nezůstaly pospolu.
Čtěte také
Švédský diplomat Raoul Wallenberg, zachránce maďarských Židů známý jako “Anděl Budapešti“, vyslal do vězení delegaci, která měla zachránit židovské děti od strastiplného života vězení a převést je do dětského domova.
Věra Hermanová po válce vzpomínala: „Všechny ženy a děti byly svolány na nádvoří. Velitel věznice představil tři členy inspekčního týmu Švédského červeného kříže. Přesvědčovali matky, aby nechaly své děti jít. Moje matka mne doslova strčila do náruče jednoho z těchto mužů.“
Čtěte také
„Po válce mi řekla, že jediné, na co tenkrát myslela, že kdybych tu noc dostala jídlo, které by stálo za to sníst, a kdybych spala ve skutečné posteli, že to musela udělat, i kdyby mě už nikdy neměla vidět. Když si však uvědomila, jak zásadní a neodvolatelné rozhodnutí udělala - omdlela. Chtěla jsem jí pomoct, ale jeden z mužů mne vzal do náruče a odnesl do čekající limuzíny.“
Život v dětském domově byl pro děti skutečně snesitelnější, Věra se ale nakazila spálou a musela do nemocnice. To jí zachránilo život, neboť v době její hospitalizace byl dětský domov přepaden bandou opilých příslušníků Šípových křížů (maďarští SS), kteří všechny děti zavraždili.
Maminka Margit měla být z vězení v Kistarce poslána do Osvětimi. Shodou neuvěřitelných náhod se z transportu dostala a setkala se s manželem Emilem, který dělal vězeňského lékaře v Sárváru. Odtud prchli během povstání vězněných partyzánů a dostali se společně do Budapešti.
Čtěte také
Vyhledali švédského diplomata Raoula Wallenberga a požádali ho o pomoc. Nejenže jim poskytl ochranu díky takzvaným Schutzpassům, ale prozradil jim, že v jednom z dětských domovů je jejich dcera Věra.
Rodina Hermanova přežila díky řetězci neuvěřitelných šťastných náhod. Krutému osudu ale neušel "Anděl Budapešti" Raoul Wallenberg, který zachránil desítky tisíc Židů. Na konci války ho zatklo sovětské NKVD. Jméno Raoula Gustafa Wallenberga mizí v miliónových seznamech obětí sibiřských gulagů.
Věra, Margit a Emil Hermanovi emigrovali v roce 1947 do New Yorku.
Související
-
Vzpomínky na 2. světovou válku jsou pro Mílu Dobešovou stále...
Pro většinu z nás jsou květnové dny symbolem jara, začátkem zahrádkářské sezóny a třeba i prvních dovolených. Pro paní Mílu Dobešovu, královéhradeckou rodačku, je k...
-
Vzpomínáme na konec 2. světové války s pamětníky této...
Dnes je Státní svátek České republiky - Den vítězství; připomíná osvobození od fašismu v roce 1945. Slavíme 70. výročí ukončení 2. světové války. Také letos si tuto...
-
Před 75 lety odjel z Hořic transport s místními židy....
V prosinci to bude 75 let, co odjel z Hořic transport s místími židy. Hořické muzeum se sice opravuje, ale přesto zve na výstavu. Ta se jmenuje Anne Franková, necht...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.