Za starým uměním vlnařským. Wondráčkovi pečují o své stádo oveček na krkonošské Dolní Malé Úpě

8. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na návštěvu se vydáme s redaktorkou Eliškou Pilařovou vysoko do hor za starým uměním vlnařským a zpracováním ovčí vlny

Na návštěvu se dnes vydáme s redaktorkou Eliškou Pilařovou vysoko do hor za starým uměním vlnařským a zpracováním ovčí vlny. Se svým stádem oveček nás čekají Wondráčkovi na krkonošské Dolní Malé Úpě.

Pěnkavčí vrch, Kraví hora, Dlouhý hřeben, takové je krkonošské panorama z návrší od Wondráčků; stádo jejich oveček se tam pase od roku 1993. Pan Zikmund Wondráček je rodák z Dolní Malé Úpy, a po svém rodu zdědil lásku a povinnost péče o pozemky. Paní Hana přišla s rodiči do podnikové chalupy ve čtrnácti - a už dům pod lesem neopustila.

Čtěte také

A protože přišla léta, kdy se ovčí vlna vykupovala za ceny, které by nestačily ani na plat pro střihače, a paní Haně bylo líto vlnu likvidovat, naučili se ji zpracovávat - od střihu ovcí až po výrobky z vlny.

Dvojité rukavice z tohoto jedinečného přírodního termoregulačního materiálu byly s horolezeckou expedicí až na Aljašce, čepice, šály ponožky i deky paní Hany, bývají k vidění i na okolních výročních jarmarcích. Nesou prestižní označení Krkonošský regionální produkt.

Pěnkavčí vrch, Kraví hora, Dlouhý hřeben, takové je krkonošské panorama z návrší od Wondráčků; stádo jejich oveček se tam pase od roku 1993

Ruční zpracování ovčí vlny je jednou z nejstarších lidských dovedností. Výrobu tkanin lidé znali již v mladší době kamenné, do vlněných látek se oblékali obyvatelé orientálních říší, staří Řekové i Římané, jak chudí, tak bohatí.

Čtěte také

Vlna přežila i průmyslovou revoluci a je v podstatě dodnes nositelem značky nejvyšší kvality. Dá se říci, že vlna je tak úžasný přírodní materiál, že řadu jejích skvělých vlastností se dosud nepodařilo uměle napodobit.

Vlna podrží právě takové množství tepla, jaké naše tělo jako tepelný zdroj v danou chvíli potřebuje. Dá se říci, že v zimě vyrovnává tepelný rozdíl a zahřívá, v létě vyrovnává tepelný rozdíl a chladí.

Tato zkušenost se týká obkladů, přikrývek, podložek do postelí nikoli silných pletených svetrů do parných letních dnů.

Na návštěvu se vydáme s redaktorkou Eliškou Pilařovou vysoko do hor za starým uměním vlnařským a zpracováním ovčí vlny

Velký rozmach při zpracovávání ovčí vlny nastal v oblasti stavebnictví, hodně vlny se zpracovává na výrobu izolačních matrací při stavbách domů.

Významným způsobem ovlivňuje vlastnosti vlny jemnost jejích vláken. Je zřejmé, že síla vlákna se bude lišit jak podle plemene, tak podle pohlaví a stáří ovcí, vliv na kvalitu vlákna má i výživa nebo klimatické podmínky.

Čtěte také

Nejčastějším použitím ovčí vlny pro ruční zpracování je však bezesporu výroba vlněných přízí pomocí předení. Vlnu k předení je nejlépe připravit česáním (na bubnové česačce nebo
pomocí ručních kartáčů), použít se dá i vlna mykaná.

Ruční tkaní je nejstarší způsob výroby tkaniny a celá tisíciletí se tato technika zakládá na stejném principu - křížení dvou soustav nití (osnovních a útkových).

Na českém venkově se lidová výroba tkanin z místních surovin zachovala až do počátku 20. století. Nejvíce se používal len, konopí a vlna. Ze lnu se tkala plátna různé kvality, z konopí hlavně hrubé plátno nebo provazy. Vlna se zpracovávala buď plstěním nebo spředením do příze a následným tkaním.

Pěnkavčí vrch, Kraví hora, Dlouhý hřeben, takové je krkonošské panorama z návrší od Wondráčků; stádo jejich oveček se tam pase od roku 1993

Nejen o různých druzích a kvalitách ovčí vlny, o její důkladné přípravě i předení na kolovratu, o tom, co to je a k čemu slouží  motovidlo, jak se vlna filcuje, tká i plete. Také o dědictví po předcích, o hodnotách tradičního řemesla i o lásce k horám, je Návštěva Elišky Pilařové u Wondráčků na Dolní Malé Úpě. 

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související