Modrotisk se na sklonku loňského roku dostal na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. O zápis této metody ozdoby textilu do seznamu společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko. Modrotisk je technika k potištění látek známá z 18. století, která dodnes zdobí kroje na Moravě.
Ale už méně se ví, že to je také jedno z nejstarších řemesel, které kvetlo v podhůří Orlických hor. Můžete se s ním mezi jinými řemesly seznámit v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují.
Snad v každém větším městě Čech a Moravy se v minulých třech staletích vyráběl modrotisk. Do tajů jeho vzniku, umění řezby forem i bohatství starých i současných vzorníků zavede zájemce výstava, otevřená v jilemnickém muzeu.
Redaktorku Romanu Pacákovou sálem řemesel provedly pracovnice novoměstského muzea Monika Mrázková a Martina Grymová.
Modrotisk se k dekoraci látek používá od 18. století, některé matrice na tisk v převážně rodinných dílnách jsou až 300 let staré a užívá je někde až sedmá generace tiskařů.
Matricemi se na látku tiskne chemická směs, která později zabrání jejímu obarvení, takže vytištěné vzory zůstávají bílé. Základem pro výrobu modrotisku je bílé plátno, tiskařská reserva a neopakovatelné umění každého tiskaře.
Jedná se o reservážní tisk či malbu, princip výroby spočívá v nanesení tzv. Papu (tiskařské reservy) na plátno, který při následném barvení zabrání barvě v přístupu k vláknu. Proto se tato místa neobarví. Po pozdějším odstranění reservy v kyselém roztoku se objevuje motiv v bílé barvě podkladu.
Čtěte takéMěstské muzeum Nové Město nad Metují
Nanesení reservy na plátno se provádělo pomocí opakovaného otiskování matrice vyřezané do dřevěné desky. Po dokončení potiskování se muselo nechat dílo dobře proschnout, aby nedošlo při manipulaci k obtisknutí a zároveň k nevratnému znehodnocení díla. Pak se plátno opakovaně nořilo do studené lázně s barvou Indigo.
Po důkladném máchání bylo třeba plátno nechat proschnout, pak nakropit a pečlivě vyžehlit. Tím bylo dosaženo vysokého lesku. Tato údržba udělá modrotisku dobře po každém praní. Jedná se o tzv. oživení modrotisku. Modrotisk pereme v mýdlovém roztoku maximálně 40 stuňů teplém.
S technikou modrotisku a dalšími tradičními řemesly se můžete seznámit v Městském muzeu v Novém Městě nad Metují Na Zadomí. Otevřeno je i mimo hlavní turistickou sezónu, v říjnu až dubnu, v úterý až sobotu od 10 do 16 hodin. Po předchozí domluvě s pracovníky muzea lze uskutečnit návštěvu i mimo uvedenou dobu.
Modrotisk je speciální technika tisku takzvanou rezervou a barvení za studena. Neznamená to ale, že modrotisk je jen modrý.
Jsou ze dřeva, na sobě mají kroj s ručně paličkovanou krajkou, a nenajdete dvě stejné. Řeč je o panenkách Terezie Kalinayové, která za ně získala ocenění Kladského pomezí.
I Semily mívaly ve své městské zástavbě podhorské roubenky. Jejich kouzlo ale připomínají už jen chaloupky v Jílovecké ulici. Tam, v takzvané Červené roubence, najd...
