Vytříděný textil přestává být žádanou komoditou - jeho množství už překračuje kapacity zpracování

Čtěte také

Od ledna bude platit pro všechny obce povinný sběr textilu. Musí pořídit kontejner nebo sběrné místo

„Najednou se stalo to, že všechny firmy mají obrovský přebytek textilu. A to, co jsme měli v uvozovkách zadarmo, dovoz, odebrání a tak dále, už úplně zadarmo také není. Protože té komodity je moc a nemá ji kdo zpracovávat,“ popisuje Jitka Břeská z městského úřadu v Lázních Bělohrad, kde už dva kontejnery z ulic kvůli vyšším nákladům zmizely.

„Všichni řekli dobře, máte tady naše kontejnery, ale už za ně chceme zaplatit. A zase hodně zaplatit.“

Plno má třeba společnost Dimatex, která tyhle služby obcím nabízí a která dokáže zpracovat až 12 tisíc tun textilu ročně. Vyhlásili stopstav, nové objednávky a klienty už nepřijímají, kapacity prostě nejsou. A charitativní organizace mají zájem spíše jen o zlomky procent z odevzdaného textilu.

Čtěte také

Díky kontejnerům na textil šetří Hradec Králové statisíce ročně za likvidaci odpadů

„Sběrem textilu podporujeme Diakonii Broumov, na kontejnerech je uvedeno logo charity. Ovšem charita už nemá to o oblečení zájem, protože je obrovský přetlak jeho množství. To oblečení netupuje k uprchlíkům nebo bezdomovcům, vůbec ne. O to opravdu zájem není,“ říká Marin Hušek, ředitel společnosti Hradecké služby.

S novým zákonem se tak objevily tisíce tun textilu, které nikdo nechce. Zpracovat se dá buď na topení nebo na městský mobiliář, což je ale nákladná věc. V kontejnerech má přitom končit především čisté a ještě znovu použitelné oblečení.

„Potom ten textil putuje tak, aby jej bylo možné použít k jeho původnímu účelu, tedy aby jej někdo nosil. Putuje do second handů na východ od nás. Stejně jako my dovážíme k nám do second handů textil ze západní Evropy. Textil od nás, což je nižší kvalita, putuje dál na východ,“ doplňuje Martin Hušek.

Čtěte také

Unikátní kruhovou třídicí linku, jedinou svého druhu na světě, má k dispozici Diakonie Broumov

Obce za svoz takového materiálu platí, nezávislá starostka Skřivan Karolína Hálová si přitom uvědomuje, že někdy i za někoho jiného. „Kolikrát se stane, že třeba na tom našem sběrném místě vidíme někoho, kdo asi úplně není náš občan. Ale ze strachu, aby to nenaházel někam do přírody a náklady na úklid nebyly ještě mnohonásobně větší, tak raději ten odpad odebereme.“

Celý systém zatím funguje pár měsíců a pro obce přináší jen náklady. Karolína Hálová by přivítala, kdyby to fungovalo třeba jako u části tříděných plastů, kdy se peníze z třídění do rozpočtu obcí částečně vrací. Ale tak to není. „Tady bohužel jen platíme.“

Odevzdaného textilu přitom dál přibývá.