Výstava roku v Hradci Králové!? Paralely II představí spojení Stanislava Kolíbala a Karla Štědrého

Štěpán Málek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co se to v Galerii U Přívozu v Hradci Králové chystá? Slyšel jsem, že to snad bude výstava roku.
Myslím si, že pro Hradec Králové, ale i vůbec v rámci české umělecké scény, rozhodně. Protože Stanislav Kolíbal, to je, nejsme sice ve sportu, ale prostě naše první liga. Je to významný umělec, který se na naší umělecké scéně etabloval už počátkem 60. let. Velký solitér, jehož tvorba je jasně čitelná a signifikantní. Současně je to umělec, kterého známe i jako ilustrátora či výtvarníka, podílejícího se na grafických úpravách knih a podobně.

Stanislav Kolíbal je naše první liga. Na umělecké scéně se etabloval už počátkem 60. let. Velký solitér, jehož tvorba je jasně čitelná.
Štěpán Málek, sochař, muzikant, básník, pankáč i pedagog a člen Klubu konkrétistů

Tedy Stanislav Kolíbal není jen sochař a malíř.
Stanislav Kolíbal je původně vystudovaný grafik, pak studoval i scénografii, ale přes to všechno ho známe především jako sochaře. I když ne klasického, protože on pracuje s prostorem jako takovým. A ještě doplním, co se týče již zmíněné první ligy, tak na posledním benátském bienále v československém pavilonu nás právě Stanislav Kolíbal reprezentoval úžasnou expozicí.

Čtěte také

Výstavy v sídle hradeckého magistrátu osvobozují uměním. Esteticky fascinující Konkrétní podzim

A druhý vystavují umělec Karel Štědrý? Bude to prý taková dvougenerační výstava.
Karel Štědrý je především malíř. Umělec, který určitým způsobem konvenuje, podobně jako Stanislav Kolíbal, s tzv. konkrétním uměním. A právě Klub konkretistů expozici připravil. A výstava se jmenuje Paralely, protože oni dva spolu nevystavují poprvé. Ačkoli každý z těch autorů má svůj jasně čitelný jazyk, tak určitý způsob uvažování nebo cítění je v jejich tvorbě podobný.

Paralely, to je totiž něco, co já i z pozice předsedy Klubu konkretistů, který je v současné době vícegenerační, co v ranku konkrétního umění funguje. Je moc zajímavé, jak umělci, nehledě na generační příslušnost či nějaká další východiska, dospívají k obdobným výsledkům. Byť v různých médiích, ať je to malba, socha, instalace nebo digitální umění či kresba. Já vždy s oblibou používám slovo červená nit. Ta červená nit, to je určitý způsob cítění a vnímání, kterému pak odpovídá i výsledek. Pod hlavičkou konkrétního umění se ti lidé najdou.

Pozvánka na výstavu Paralely II|foto:Klub konkretistů

Jaký byl pan Kolíbal učitel?
Byl přísný. Byl to pes, ale já to říkám s velkou úctou a respektem. Protože on je velice přísný a důsledný člověk, tedy je takový i sám na sebe. Někdy nám i dokonce spolužáci říkali, jak vy to u něj můžete vydržet? Ale my jsme si to vlastně ani neuvědomovali, protože to, co on nám předával a vštěpoval, tak za to stálo. A tím pádem člověk ani nevnímal, že na nás byl hodně přísný. Ale Stanislav Kolíbal uměl být i nesmírně laskavý ve své přísnosti. Opravdu pro mne zůstává panem profesorem, a věřím, že by to potvrdili všichni mí spolužáci. Vždy na něj budeme s láskou vzpomínat.

Neměl jsem potřebu bojovat proti režimu. Ale když vás ten režim začne flákat přes prsty, tak člověk buď rezignuje, nebo se začne bránit.
Štěpán Málek, sochař, muzikant, básník, pankáč i pedagog a člen Klubu konkrétistů

Jaká vůbec byla, Štěpáne, vaše cesta k umění? Vy jste se mu věnoval už od mládí, je to tak?
Vždy s oblibou cituji Paula Klea, to byl švýcarský umělec, ale zároveň i muzikant, který říkal, výtvarné umění je moje žena, hudba je má milenka. Protože já jsem se opravdu výtvarnému umění věnoval odmala, chodil jsem do různých kroužků a na lidušku, studoval jsem šutrárnu v Hořicích, tedy Střední průmyslovou školu kamenickou, kde teď pedagogicky několik kolegů, i z Klubu konkrétistů, působí.

Aktuální výstavy Klubu konkretistů v Hradci Králové|foto:Klub konkretistů

Tam už jsem si ujasnil svoji životní cestu. A tam jsem ve třetím nebo ve čtvrtém ročníku také pro sebe objevil kouzlo konceptuálního, reduktivního a geometrického umění. Jak se říká, když člověk po něčem prahne, tak si to k němu cestu najde, včetně literatury a dalších zdrojů. Tedy už tenkrát jsem se nasměroval do programu, ve kterém se pohybuji stále. A který logicky vyústil i v to, že když jsem se hlásil na Akademii výtvarných umění, tak jedna z alternativ ateliéru, kde bych studoval, tak byl právě Stanislav Kolíbal.

Mnoho lidí vás v Hradci Králové zná, možná i pro váš extravagantní vzhled a umělecké sklony. Neměl jste s tím také za minulého režimu problémy?
Měl, samozřejmě. Jsem nyní zapojen i do projektu Paměti národa, takže občas jezdím i po školách. Zrovna v pátek budu mít tady na jedné střední škole v Hradci Králové dvě přednášky na tohle téma. A pochopitelně méně konformní vzhled si koledoval o průšvihy, byť já jsem nikdy nebyl ze své osobní podstaty rebel. Ale vždy jsem to vnímal jako svobodu. Proč bych si nemohl poslouchat hudbu, co se mi líbí. A k tomu patří i nějaké vizuální atributy, prostě se mi ta punková estetika líbila. Ale na těch přednáškách říkám, že jsem neměl potřebu bojovat proti režimu. Ale když vás pak ten režim začne flákat přes prsty, tak člověk logicky buď zvadne a rezignuje, nebo se začne nějakým způsobem bránit.

Co děláte dnes? Máte nějakou svoji výstavu?
Momentálně nemám, ale něco rozjednaného je. Tedy momentálně podporuji hlavně aktivity Klubu konkretistů. Plus nějaké realizace ve veřejném prostoru, ať už jako volnou tvorbu, nebo nějaké zakázkové práce. Například v Cholticích pamětní desku pana Daňka, který se narodil v tamním pivovaru. Takže člověk je průběžně činný pořád. Ale nedělám to nikdy s vidinou toho, že teď musím pro tuhle výstavu něco udělat. Tvořím průběžně a paralelně. Takže jsme opět u těch paralel.

Štěpán Málek a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Tak se přijďte podívat na výstavu do Galerie U Přívozu Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové. Stanislav Kolíbal a Karel Štědrý, Paralely 2, vernisáž ve středu 29. listopadu v 17:30 hodin. Zve vás sochař, muzikant, básník, pankáč i pedagog a předseda Klubu konkrétistů Štěpán Málek.