Výroba modrotiskových forem ve Dvoře Králové nad Labem je součástí národního kulturního pokladu

Redaktorka Vlaďka Wildová zastihla řezbáře forem Milana Bartoše ve dvorském muzeu textilního tisku při ukázkách formířské výroby.

8 fotografií

Zápis do seznamu je výsledkem dlouhodobé spolupráce Muzea východních Čech v Hradci Králové, které nominaci předložilo, s dvorskými formíři a zdejším městským muzeem.

Čtěte také

Modrotiskové formy se staly součástí kulturního pokladu České republiky. Řemeslu ale hrozí zánik

„Výroba modrotiskových forem patří k řemeslům přímo ohrožených zánikem. Milan Bartoš a Jaroslav Plucha jsou posledními zástupci tohoto řemesla, které je pro výrobu modrotisku zásadní,“ upozornila etnografka Muzea východních Čech Martina Vlčková.

Formy jsou základními pomůckami pro tiskaře, slouží k negativnímu potiskování při výrobě modrotisku. V minulosti je zhotovovali barvíři nebo tiskaři, většinou si je však objednávali u profesionálních řezbářů a formířů. Centrem výroby forem v minulosti kromě Dvora Králové byla Nová Paka a Semily.

Současná tvorba Milana Bartoše a Jaroslava Pluchy navazuje na původní výrobu tiskařských forem rozšířenou ve Dvoře Králové od poloviny 19. století. Dvorští formíři pracují v dílně vybavené stroji ze 30. let minulého století pro úpravu mosazných plíšků a drátků.

Čtěte také

Chcete si zkusit modrotisk? V expozici textilního tisku ve Dvoře Králové nad Labem máte možnost

Opravují a restaurují staré formy, zhotovují jejich kopie nebo vyrábí nové, například pro edukační programy či pro návrháře a výtvarníky.

Spolupracovali například se Zuzanou Osako na formě se vzorem pro nástupovou kolekci českého olympijského týmu na olympijských hrách v Tokiu. Rytečtí mistři v roce 2015 získali za udržování tradičního modrotisku ocenění Zlatý kolovrat.

Milan Bartoš převzal modrotiskovou dílnu začátkem 70. let po svém dědovi Josefu Vlkovi. V patnácti letech začal rytectví studovat ve dvorském textilním podniku Tiba, kde později několik let pracoval a vyráběl textilní vzory na měděné válce. Do řemesla už během 70. let zasvětil Jaroslava Pluchu.

Milan Bartoš a František Kňourek připravují modrotiskovou dílnu pro děti|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Zápis modrotiskových forem na národní seznam nemateriálních statků je podle krajského náměstka pro kulturu Jiřího Štěpána oceněním nejen pro samotné nositele tradice, ale i pro celý Královéhradecký kraj. „Modrotisk a jeho formy jsou krásným příkladem toho, jak lze tradiční řemeslo spojit s moderní dobou a přitom neztratit jeho původní hodnoty," uvedl.

Dílny nahradily textilní továrny

Modrotisk patří mezi nejstarší způsoby potiskování lněného a bavlněného plátna. Od konce 18. století pronikal do lidových krojů. Ve druhé polovině 19. století modrotiskové dílny ve velkém nahradily textilní továrny.

Čtěte také

Poslední naši formíři pro modrotisk Milan Bartoš a Jaroslav Plucha. Mistři práce s kovem a dřevem

Formy se tisknou na bílé plátno, jejich základem je sklížená dřevěná deska. Vznikají podle papírového vzoru. Modrotisku je věnována část Expozice textilního tisku, která se v královédvorské průmyslové škole na nábřeží Jiřího Wolkera otevřela v roce 2019. Milan Bartoš s Jaroslavem Pluchou zde pořádají tvořivé modrotiskové dílny.

Královéhradecký kraj má na seznamu nemateriálních statků zapsané už tři položky. Kromě výroby modrotiskových forem to je východočeské loutkářství a tradice krajkářství na Vamberecku. Seznam v současnosti čítá celkem 36 položek.