Vlakem, lodí i lehobusem po jihovýchodní Asii. Na skok do Vietnamu a Kambodži se Zdeňkem Vrágou
Cestovatel a dobrodruh Zdeněk Vrága vyráží na cesty nejraději úplně sám. Vietnam a Kambodžu navštívil letos. Podnikl také zajímavou cestu na kole: Curych - Insbruck. Tam, kde jednou cestu zakončí, odtud třeba za dva roky zase vyjíždí.
Další jeho oblíbenou disciplínou je cestování po železnici. V Čechách se takovému koníčku říká Drahař- sběratel kilometrů po železnici.
Zdeňku, kolik cest už máte ve svém cestovatelském deníku? Děláte si nějaké poznámky?
Poznámky si dělám a z té jihovýchodní Asie to jsou například Filipíny, Srí Lanka a teď letos Vietnam. Bylo to každý rok vždy v únoru.
V jaké fázi jste právě teď? Po cestě, nebo v přípravách na nějakou další cestu?
Tak je to taková mezifáze, ale bylo to v únoru, tak je to už přes půl roku. A ještě jsou ty zážitky čerstvé.
Vy vyrážíte na své výpravy přímo z Hradce Králové? Bydlíte tady?
Bydlím sám a svému bydlení říkám taková základna, jako je horolezecký tábor číslo 1, tak to je má základna.
Vaše zatím poslední tedy putování vás zavedlo do Asie. Vietnam a Kambodža. Vzal jste to při jednom?
Vzal jsem to při jednom, ano. Já jsem se tam vždy ubytovával v hotelu, kam jsem přijel. Dopředu nebylo nic naplánované. Vvlastně i ta letenka. Přišel jsem na letiště, koupil jsem si letenku a odlétl jsem.
A líbilo se vám tam?
Určitě. Začal bych tím severním Vietnamem. Tam jsem hned vyrazil do hor, do oblasti Sapa. Vystoupal jsem na Fansipan, to je nejvyšší hora jihovýchodní Asie. Má 3 143 metrů. Vstup je tam možný jedině s pomocí místního průvodce. Pokud si pronajmete doprovod.
Je tam možnost i nějaké lanovky?
Je tam samozřejmě možnost i lanovky. To může trošku znehodnotit ten cestovatelský výkon. Já jsem vystoupal pěšky nahoru i dolů po svých. A po týdnu jsem se tam v té oblasti objevil zase znovu. Udělal jsem takový malinký kroužek v tom severním Vietnamu a vyjel jsem si tam ještě nahoru lanovkou, tam i zpět. Je to technická památka, 6 kilometrů dlouhá lanovka. Je to, tuším, nejdelší lanovka na světě.
A z těch přírodních krás a zajímavostí, co dalšího jste měl možnost vidět?
Určitě je to zátoka Ha Long, ta patří mezi 7 novodobých divů světa. Ale jsou tam také jeskynní systémy Phong Nha. To jsou největší jeskynní systémy na světě. Takže jsem vlezl do jeskyně. Je to také s průvodcem. Ale na ostrově Cat Ba jsou také nádherné jeskyně, kde bylo možné se podívat i bez průvodce.
Vy jste tam vyzkoušel i různé dopravní prostředky. Co všechno? Loď, vlak, autobus?
Loď, vlak, autobus. Mašinky, ty mám opravdu rád. Ale to cestování autobusem, o tom bych se zmínil. Tam se velice pohodlně cestuje například lehobusy. Ve dvou poschodích. Není tam příliš mnoho prostoru, ale je to útulné. Přijdete na autobusové nádraží, je tam hned několik dopravních společností, všechno to funguje velice dobře. Koupíte si jízdenku, nastoupíte to autobusu, odjedete. Je takovou zvláštností, že pokud je tam deštivo, tak jsou všichni zuti a mají možnost si půjčit přezůvky.
A tam si normálně můžete tedy lehnout?
V lehobuse si normálně lehnete a probudíte se druhý den ráno třeba po 300 kilometrech v cíli. Možná by stálo za to zkusit i tady něco takového.
Jak jste dlouho ve Vietnamu a Kambodži byl?
Bylo to měsíc.
Byly nějaké rozdíly, kde se vám líbilo víc, někde míň. Bylo třeba i nějaké cestovatelské zklamání?
Ne, nevzpomenu si na nějaké zklamání. Ani bych neřekl, kde se mi líbilo víc, jestli to byly hory, nebo potom ten jih. To se takhle nedá říct.
Jakou takovou hlavní památku jste viděl.
Tak z těch stavebních památek, nebo z památek UNESCO, byl moc krásný Hoi an. Tam to funguje podobně jako v Evropě, je tam dokonce informační středisko, kde si můžete koupit vstupenku. Je tam asi 18 objektů a můžete jich navštívit během té vstupenky asi 5. Všechno jsou to různé spolkové domy, jsou tam kupecké domy. V rámci té vstupenky můžete také pozorovat nějaké folklórní vystoupení a tak dále.
Vy jste nám přinesl ukáaz také krásné předměty z cest. Je to takový dřevěný barevný panáček, ten bude asi vietnamský.
Je to maketa loutky pro vodní divadlo. To jsou loutky vyřezávané ze dřeva fíkovníku, ony nevydrží příliš dlouho, asi 3 měsíce. Protože to vodní divadlo se odehrává na takové kalné vodě. Tam je spousta mechanismu, který je v té vodě schovaný a za bambusovou roletou se všechno odehrává. Je tam 11 herců, podobně jako bylo 11 bájných císařů. Je to takové až mystické číslo. Ty loutky hrají divadelní hry, které jsou spojené s různými legendami. Viděl jsem dvě loutková představení a obě byla podle stejné pohádky. Takže ta témata her jsou velmi podobná.
A ten druhý předmět? Vypadá jako jednohubka, ale z nějakých gumových plátků. A místo párátka je tam zapíchnuté péro z ptáka.
Důležité je tam takové těžké závaží. Vypadá to jako badmintonový košíček, podobně to i lítá. A oni s tím často hrají v ulicích města nebo v parku přes síť nohejbal. Je to tedy určené pro sport.
Tak teď se pojďme zastavit v Kambodži. Viděl jste i ten slavný chrám Angkor Vat?
Viděl jsem Angkor Vat, ano. Bylo to až úplně na závěr. To jsem si nechal jako takovou třešničku. Pokud se tam vypravíte, tak je to bombastické. Ta stavba je úplně kouzelná. Je to také ještě umístěné v pralese. On ten chrám objevil teprve nedávno botanik, když hledal motýly. Opravdu to stojí za vidění.
V Kambodži žijí Khmerové. A údajně, teď jsem zvědavá, jestli to potvrdíte, jsou to nejpříjemnější lidé z jihovýchodní Asie. Působili tak na vás?
Určitě to tak působilo. Ve Vietnamu je asi 50 etnických skupin a neviděl bych tam nějaké rozdíly, kdo byl příjemnější. Byli vám všichni sympatičtí.
Četla jse, že ve Vietnamu patří mezi nejpopulárnější nápoje kvalitní káva a místní pivo. A to mě překvapilo. To bych na Vietnam netipovala.
Místní pivo jsem ochutnal, ale po pravdě řečeno jsem si potom dával spíš míchané ovocné nápoje, takové koktejly.
S naším pivem se to nedá tedy srovnávat.
Ne, to rozhodně ne.
A co vietnamské jídlo?
Vietnamské jídlo se skládá hlavně z rýže a ze zeleniny. Samozřejmě jsou tam i masa. Kolikrát se stane, že nevíte, co jíte. Může se přihodit, že třeba budete jíst i psa nebo morče.
Toho bych se právě bála.
Ale ta jídla jsou velmi bohatě kořeněná a je to vždy chutné.
A kam povedou vaše cesty dál? Vy jste říkal, že jste teď v takovém meziobdobí. Ale určitě už máte nějaké sny, kam byste se chtěl podívat.
Zatoužil jsem po Kazachstánu. Tam letos proběhla světová výstava a také tam byly zrušená víza, takže to je určitě jedna z možností.
Říkáte o sobě, že jste dráhař, to znamená, že moc rád jezdíte vlakem. Plánujete i nějakou cestu vlakem?
Po Evropě je možné cestovat pohodlně vlakem. Koupíte si jízdenku Interrail a potom svobodně cestujete. To je způsob, který mi velmi vyhovuje. Takhle jsem procestoval například Švédsko nebo Norsko.
My děkujeme za zajímavé vyprávění. A přejeme šťastné cestování, hodně zážitků a těšíme se na vás zase příště.
Související
-
Možnosti studentského cestování. Že máte hluboko do kapsy? Nevadí. Chce to jen odvahu
Jste studenti a rádi byste vyrazili na trip někam do světa? Že máte hluboko do kapsy? Nevadí! Cestovat se dá i s pár korunami v kapse.
-
Křehká zelenooká blondýnka má domov v Hradci Králové i v...
Pavla Apostolaki, rodačka z Hradce Králové, je zakladatelkou metody Medicine Body&Mind, zaměřuje se na prevenci, léčbu onemocnění.
-
Hledám příběhy, které mají hloubku. Ganga vlila do žil Petra...
Petr Kašpar z Kostelce nad Orlicí je kameraman a režisér, který se věnuje hlavně filmům s tématikou extrémních sportů a extrémních záležitostí obecně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
