Vladimír Burjánek: Velikonoce jiné

Čtěte také

Za nejrůznějšími velikonočními zvyky, pověrami i úslovími se vydáme do krkonošské Jilemnice

Velikonoce jsou ovšem pro křesťany nejvýznamnějším církevním svátkem. Velikonoční Svatý týden, který jsme prošli, začíná Květnou nedělí. Nejdůležitější dny jsou od Zeleného čtvrtka večer do neděle večer, tedy Božího hodu velikonočního. Jak vám vysvětlí věřící, důležitých dnů spojených se zatčením, ukřižováním, pohřbením a vzkříšením Ježíše.

Celé období Velikonoc je v názvech dnů spojeno také s barvami, modrou, bílou, žlutou, zelenou a červenou. Pochopitelně půstem i různými zvyky a obyčeji, které naši předkové ctili. Například Modré pondělí má barevnost podle látky vyvěšované ten den v kostelích . Na Šedivé úterý se má vymetat prach a pavučiny.

O Škaredé středě, kdy Jidáš zradil pána, předkové vymetali saze a pekli sladké jidáše ke čtvrteční snídani.

Čtěte také

Velikonoce, jedny z našich nejkrásnějších svátků. Tradice a oslava příchodu jarního období

K Zelenému čtvrtku zase patří strava připravená z kopřiv, špenátu či pažitky. Tento den podle pověsti odlétají také zvony do Říma.

Na Velký pátek se prý otevírají poklady, nemá se pracovat se zemí a půjčovat věci. K Bílé sobotě, kdy byl pohřben Ježíš, patří ticho a rozjímání. Nedělním Božím hodem velikonočním, dnem zmrtvýchstání končí půst. Na oslavných mších se světí pokrmy a doma pekly hospodyně beránky a mazance.

Dnešní Pondělí velikonoční pak největší církevní svátek roku zakončuje. Není to v historii prvně, kdy staletý řád Velikonoc má jiný průběh, než ten, na který jsme si zvykli.