Vladimír Burjánek: Silvestr

29. prosinec 2019

Nedělní káva

Silvestr prožíváme různě. Naše společnost se rozhodla uvítat Nový roku v útulné hospůdce v Českém ráji, poblíž Suchých skal. Byla chřipková epidemie, hosty měla být vyzdobená místnost plná, jak říkaly rezervace. Když jsme navečer dorazili, nebyl tam ještě nikdo, jen nás prvních deset nedočkavců.

Objednali jsme si něco k pití a těšili se na první chod slibované bohaté hostiny. Šéf přivítal ještě pár dalších hostů, ovšem valná část místnosti byla prázdná. Proto s jídlem nespěchal, až bude víc plno, že začne. Spousta návštěvníků však vzhledem ke chřipkové vlně nedorazila. Než přinesli předkrm, měli jsme už veselou náladu.

Nastala další prodleva k vydatné stravě a další konzumace. Nejvíc se těšil můj švagr, známý svým věčným apetitem a láskou k jídlu. Zatím o to vydatněji popíjel. Když po jeho urgencích konečně přinesli hlavní chod - tajemství Kalicha, - stalo se to.

Silvestr, Nový rok, šampaňské, oslava|foto: Fotobanka Pixabay

Natěšený švagr polkl jahůdku, která byla nahoře ozdobou, vzal příbor a nedočkavě se vrhl na biftek. Když zakrojil, zřejmě silněji, talíř se postavil na hranu, hranolky, maso i obloha sjely mezi jeho nohama na zem a zůstaly mu jen nohavice a boty od hořčice.

Dodnes vzpomíná, že hlavní jídlo, nazvané kuchařem tajemstvím Kalicha, zůstalo pro něho tehdy opravdu tajemstvím. Očistil si nohavice zmazané hořčicí a v předstihu si objednal půlnoční ovar. Tak na Silvestra pozor.

autoři: Vladimír Burjánek , baj