Vladimír Burjánek: Sliby, chyby

Studovat etikety je v českých obchodech stále nutnost. Německý zákazník je na tom mnohem lépe
Studovat etikety je v českých obchodech stále nutnost. Německý zákazník je na tom mnohem lépe

Vyvolávači na poutích slibující hory doly, byli  neviňátka proti těm současným. Nemluvím teď o reklamních nesmyslech na zaručený růst vlasů či zhubnutí. Mám na mušce počínání obchodních řetězců při různých akcích v jejich svatém boji o zákazníka. 

Kupující se opět přesvědčují, že není všechno zlato, co se třpytí. Oblíbenou návnadou na zákazníky jsou známky za nákup, které se lepí do natištěných knížeček.

I na sklonku loňského roku jsme byli svědky, že když jde o cílové dárky, o které je zájem, obvykle dojdou. K tomu všichni používají kouzelnou formulaci - do vyprodání zásob.

Mobilní aplikace a chytrý systém vážení a skladování by mohl revolučním způsobem proměnit nakupování v supermarketech.

Tak třeba jeden supermarket rozjel osvědčenou akci s cílem získání oblíbených skládaček pro děti. Jenže knížky plné známek byly lidem k ničemu, slibované prémie v závěru došly. Šance byla prý jen v Praze.

To samé bylo v druhém marketu, kde odměnou pro věrné zákazníky bylo nádobí. Když hospodyňky poznaly, že je dobré a chvíli bylo v obchodech k dostání, už nebylo. Pravda, mezi vánočním a silvestrovským rejem nádobí chvíli bylo, ale jen za plnou cenu. Na karty plné známek prý až v novém roce, nikdo však nevěděl kdy.

Jak se zdá, některým obchodům se daří úspěšně praktikovat heslo: nikdo vám nedá tolik, co vám my slíbíme.