Vladimír Burjánek: Odvody

S rostoucím vážně míněným názorem, že se sáhne opět k odvodům, dokonce i děvčat, aby armáda zjistila stav mladé populace a její připravenost, se nám vracejí vzpomínky na čas, který jsme my starší strávili v zeleném rovnošatě. Ještě se mi vybavuje zážitek z dětství, kdy se po vojenských odvodech potácely skupiny mladíků s kytkami na klopě vesnicí a jejich křik i halasný zpěv oznamoval, že byly odvedeni a jsou připravení plnit, jak se tehdy zdůrazňovalo, svoji nejčestnější občanskou povinnost. Naše generace už zase tak nejásala a krutý boj se u odvodů a vojenských prohlídek sváděl především o modrou knížku, zaručující absenci zelené uniformy. V zájmu zocelení mladých mužů a jejich odpoutání od civilního života rukovali v naší době kluci ze Slovenska co nejdál od domova do Čech a opačně. Vojna měla svá pro i mnohá proti. Byla mnohdy nesmyslná, krutá, ale jak už to bývá v životě, na špatné se zapomene a dobré, jako třeba kamarádství a získaná fyzická kondice, se vzpomíná. To ovšem dnešním případným brancům v tom pravém duchu někdejší služby nehrozí.