Vladimír Burjánek: Noblesa

13. listopad 2011

Kradlo se vždycky. Lapky a poberty počínaje a moderními tuneláři konče. Ono rčení, že kdo nekrade, okrádá rodinu, narostlo zejména v té vyšší kastě u nás do obludných rozměrů.

Kšeftování, provize, podplácení, tunelování, korupce - to všechno jsou pojmy a jevy, které v úrodném Česku padly na živnou půdu. A jak by ne, když mizeru, zapasovaného pevně do nějaké strany, který ze státního nakrade za milióny nikdo nestíhá, ale pomatenou babičku za jedno máslo vláčí ostuda vesnicí. Ošemetné situace v řeznickém krámku uměla řešit moje babička s živnostnickou noblesou. Jednou prý byla v krámě sama, obsluhovala paní a když se otočila ke špalku, aby nasekala maso, slyšela cinknutí. Bylo jí jasné, že zákaznice sáhla rukou za pult a něco vzala. Babička dokonce hned zjistila, že se jedná o kousek šunkového salámu. Obsloužila ji a před sečtením nákupu, vzala poslední kousek, obešla pult, že to paní dá do tašky. Při té příležitosti vzala ukradený kousek salámu paní z tašky a s konstatováním: tohle se ještě nevážilo, ho dala na váhu, cenu připočítala k ostatnímu a sečetla. Vyprávěla nám to, ale nikdy neprozradila, o kterou paní z vesnice se jednalo.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.