Vladimír Burjánek: Granule
Smutný by byl život člověčí bez domácích mazlíčků, především koček, pejsků, papoušků, králíčků, v některých případech hadů i fretek. S láskou pečlivých páníčků jim řídíme život k našemu potěšení.
U nás na vesnici byl vždycky pořádně ostrý ořech, generovaný léty jako směs 7 vesnic lepší než nejmodernější čidlo. Nám klukům mnohokrát natrhnul takový hlídač i kalhoty. Když jsme na cizí zahradě sháněli nezralá jablka, třešně nebo zralé okurky. Ještě dnes, když jdete správnou vesnickou ulicí, doprovází vás hlasitě hrající kapela všemožných strážců a nemusíte ani nikde zvonit, protože majitelé už o vás dávno vědí. S vesnickými oříšky se nedělaly žádné fraky. Zbytky od jídel, občas nějaké kostičky - kdepak vyráběné krmivo, vitamíny, očkování nebo veterinární kliniky. Proto také možná byl jejich život kratší a končil v hlíně na zahradě. Dnešní miláčci nemají o tvrdém živobytí svých předchůdců tušení. Na parkovišti u supermarketu jsem nedávno byl svědkem situace, kdy pán tlačil vozík, kde měl zvířecí nákup. Postarší kolemjdoucí na vozík mrknul a zbystřil: To je v akci? Jo, odpověděl mladík. A dobré? Ano. Tak jdu taky, koupím to našemu Žolíkovi. Zkuste, jestli mu bude chutnat, Já to mám pro kočky - je to totiž stelivo do záchodku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
