Vladimír Burjánek: Egypt
Nebýt krachu cestovní kanceláře, neprodloužil bych si léto a nezažil srovnání, jak vypadá Egypt po čtyřiceti letech. Od té doby nás totiž lákaly jiné destinace.
Když vám při cestě na letiště zavolají, abyste nikam nejezdili, že z Turecka už pro ně platí jen ono pověstné turecké hospodářství, není to nic příjemného. Zabaleného kufru nám bylo líto a za dva dny jsme tak frčeli za poloviční slevu do země faraonů. Nebýt před oněmi 40 roky toho, že moje babička navlékala korále, které jsem přibalil a tam výhodně směnil, s tehdy 9 egyptskými lybrami by člověk moc nedokázal. Káhira a procházky kolem Nilu i muzeum, Alexandrie, kde jsme bydleli vedle letního sídla krále Faruka, tehdy užívaného prezidentem Sadatem, pyramidy v Gíze či vojenské památníky v El Alameinu. Smlouvání v obchodech a bakšiš za každé sebemenší hnutí. Dnešní Egypt je jiný i stejný. V hotelových komplexech pod Hurgádou, které žijí svůj vlastní život, najdete hlavně klid a pohodu, krásné moře, věčně modrou oblohu a komfort. Jídlem a nápoji počínaje, službami konče. Z někdejšího Egypta tu moc neobjevíte. Marsa Alam , hotelový komplex Brayka Bay je možná bílou vránou, ale bakšiš je tu věc neznámá. Všude ochota, úsměvy, slušnost, jen předražené zboží v pár obchůdcích, které nemají konkurenci. Všechno se mění, jen jedno v Egyptě platí pořád. Že svět se bojí času a čas se bojí pyramid.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
