Víte, co všechno nepatří do hnědých popelnic na bioodpad? Mnozí lidé s tím mají potíže

„Tady máme takové tabulky. Ze zahrady: posekaná tráva, plevel, zemina, piliny, hobliny, kůra a trus. Ale ten tam většinou nedáváme. Protože nevíme, jestli ta zvířata nejsou nemocná, nebo něco takového," ukazuje na velké ceduli v kompostárně Hradeckých služeb provozní Pavel Kocourek, co ze zahrady patří do hnědých nádob na bioodpad.

A doplňuje to o seznam odpadu z domácnosti: „Sem dáváme zbytky ovoce, kávové a čajové zbytky, skořápky od vajec, plata od vajíček a také se tam občas dává podestýlka od domácích zvířat."

To je ideální skladba bioodpadu pro kompostárnu, jenže tahle pravidla lidé nedodržují. A to vedlo Hradecké služby k ukončení pilotního projektu na svoz kuchyňských bioodpadů z městských sídlišť.

Bioodpad|foto: Dagmar Cestrová

Podle ředitele Hradeckých služeb a zároveň městského odpadového hospodáře Radka Sokola byla jeho cílem snaha snížit množství biologicky rozložitelného odpadu, který lidé vyhazují do zbytkového komunálního odpadu: „Jelikož u rodinných domů máme přes 9 tisíc kontejnerů na odpad rostlinné biomasy, kam může přijít i část kuchyňského odpadu, zeleniny, tepelně neupravených potravin, tak jsme chtěli najít to řešení i pro sídliště. Ale protože živočišné odpady nesmí do kompostárny bez jejich další úpravy hygienizace, tak jsme se rozhodli, že ten odpad budeme vozit do bioplynové stanice a pokusíme se lidi přesvědčit, aby prošlé potraviny, kuchyňský odpad a jednoduché zelené odpady z domácnosti, květiny a podobně, aby třídili přímo na sídlištích."

Obyvatelé Hradce Králové mohou opět zdarma ukládat bioodpad do kompostárny na letišti

• Upravit
• Smazat

Po zimní pauze začala pro obyvatele Hradce Králové opět fungovat zdarma městská kompostárna na letišti. Obyvatelé města tam mohou bezplatně ukládat bioodpad. Službu využívají hlavně zahrádkáři. Kompostárna ročně produkuje kolem 8 tisíc tun hotového materiálu. Velké množství si pak odebírají například hradecké technické služby.

Dvouletá snaha se ale ukázala jako nefunkční. Protože se v hnědých kontejnerech často objevovaly například plasty.

„Máme obrovskou výhodu, že je naše bioplynka vybavena zařízením, které si umí poradit s plastovým odpadem, papírem a podobnými věcmi, Klidně řeknu kelímek s nesnědeným jogurtem tam mohli lidé hodit celý," říká Radek Sokol.

Hromada bioodpadu čekající na zpracování|foto: Tomáš Mařas

Jenže v nádobách daleko častěji končil odpad komunální.

„Od velkoobjemového odpadu, kusů nábytku, po velmi extrémní případy, kdy lidé za bioodpad považují třeba tlakový hrnec, který shoří na plotně se svým obsahem a tento kovoý obal nám vhodí do toho kontejneru. A to nám oak samozřejmě vytvoří obrovské škody v samotném provozu bioplynové stanice, kdy poškodil řadu mechanismů," dodává radek Sokol.

Ukončený pilotní program teď Hradecké služby vyhodnotí a předloží městu plán, jak ke třídění bioodpadu přistupovat dál. Podle Radka Sokola musí v první řadě spolupracovat sami obyvatelé města.