Trutnováci, kteří mají zájem o svoz bioodpadu, si musí koupit nádobu a za svoz navíc platit
Obyvatelé Trutnova, kteří mají zájem o svoz bioodpadu, si letos museli za necelou tisícikorunu koupit plastové nádoby a za svoz budou navíc platit 650 korun ročně. Podle zastupitele Petra Sobotky ze strany Zelených budou domácnosti kvůli nemalým výdajům na třídění třídit méně a bioodpad bude končit mezi ostatním komunálním odpadem. Podle Technických služeb ale zájem naopak spíš roste.
O motivaci mluvil zastupitel Petr Sobotka ze strany Zelených jako o hlavním důvodu, proč se mu radnicí nastavený sysétm nelíbí: „Město by mělo ty lidi motivovat, nikoliv je spíš odrazovat. V současné podobě je spíš odrazuje, protože jestliže si musí za nějakých 900 korun pořídit kontejner, musí si za dalších 600 korun zajistit svoz odpadu, tak většina lidí to udělá tak, že to nacpe do toho směsného odpadu a k třídění to nepovede."
Ještě vloni mohli obyvatelé Trutnova odkládat bioodpad do vaků, které pak Technické služby vysypaly a odvezly.
Podle ředitele Technických služeb Lumíra Labíka sami lidé žádali o výměnu nepraktických vaků za kontejnery, se kterými dokáží například ti starší lépe manipulovat: „Lidé přišli s tím, že v jiných městech mají biokontejnery, tak jsme je nakoupili podle jejich přání. Nevím, kdo přišel na to, že je to pro lidi špatná věc."
Pravdou je, že některá další města získala na nádoby na biomasu dotace a Trutnov dotace nemá, říká Lumír Labík. To je důvod, proč se musí za nádobu platit. A není to prý tím, že by se Technické služby nesnažily dotaci získat.
„My jsme dotace sháněli. Ale bohužel pro velikost Trutnova ty dotace na sběrné nádoby nebyly," doplňuje Lumír Labík.
Opoziční zastpuitel Petr Sobotka si myslí, že by město nemělo myšlenku na dotaci vzdávat a že by za ní mělo jít aktivněji než dosud: „V každém případě se ty dotace vyhlašují dvakrát do roka. A běží kontinuálně. Takže je vždy možné to udělat."
Cena za svoz - tedy 650 korun - zůstala stejná jako v minulých letech a jak tvrdí Lumír Labík, zájem spíš roste než aby klesal. Letos se prodalo už kolem tří stovek kontejnerů, což je prý víc, než bylo vloni svozových míst na biovaky.
Podle mluvčí města Michaely Dědkové je tohle nastavení spravedlivé, protože ti, kteří bioodpad neprodukují, se na poplatcích za jeho svoz nemusí podílet: „Cena za svoz klasického komunálního odpadu je 480 korun za rok na osobu. Lidé, kteří neprodukují odpad, tak se na tom finančně nepodílejí."
Jak dodává vedoucí odboru životního prostředí trutnovské radnice Vendula Kasperová, i ti, kteří bioodpad produkují a nechtějí za něj platit, se ho mohou zdarma zbavit, tak jako dosud: „Občané mají možnost odkládat bioodpad ve sběrném dvoře. Tam je kontejner a tam může každý občan přijet v tu dobu, kdy je sběrný dvůr otevřen. A ten bioodpad tam zdarma odložit."
Technické služby navíc pracují na možném rozšíření nabídky v některých lokalitách o velkokapacitní kontejnery na trávu.
Související
-
Internetovou aplikaci můžete využít k oznámení pálení bioodpadu. Usnadníte tak práci hasičům
Než začne jarní úklid na zahradách a pozemcích, po kterém se bude pálit biologický odpad, shrabané porosty nebo větve z prořezaných stromů, apelují hasiči na občany.
-
Svoz bioodpadu je v Jičíně stále populárnější. V příštím roce přibudou další nádoby
V Jičíně stále roste zájem lidí o svoz bioodpadu. Radnice plánuje nákup dalších nádob v příštím roce. Bioodpad město sváží na skládku Libec u Popovic.
-
Města chystají svoz bioodpadu. Někde se do toho vrhli po...
Města a obce budou i letos muset umožnit svým obyvatelům likvidaci bioodpadu, nařizuje jim to zákon. Možnosti, jak literu zákona naplnit, jsou ale poměrně široké a ...
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pětinu učitelů je možné už dnes nahradit technologiemi, říká podnikatel ve školství Kania
-
‚Odešli zdravotníci, vodohospodáři i ředitel márnice.‘ Ve Stěpanakertu zůstalo jen několik set lidí
-
Šafářová vyhrála první soutěžní zápas od roku 2019. Návrat k profesionálnímu tenisu ale nechystá
-
Je docela ostuda, že až Evropská unie byla schopná podpořit uhelné kraje, říká sociální geograf Slach