Ve Vysokém nad Jizerou vždy mnoho znamenalo býti Čech. 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského

Čtěte také

Ne všude v Čechách vítali v říjnu roku 1918 vznik samostatného českého státu. Třeba na Jilemnicku

Park města Vysoké nad Jizerou a Karel Havlíček Borovský se svým známým gestem. V době, kdy se tento pomník stavěl, tak vysočtí občané říkali, že hrozí do Němec. Ostatně tohle je socha poměrně výjimečná. Mnoho takových po světě není.

„Co víme, tak jsou na světě tři. Jedna je samozřejmě v rodišti Karla Havlíčka Borovského v Borové. Druhá je v Americe a třetí stojí právě ve Vysokém nad Jizerou. Pochází z roku 1891."

Jsme na pomezí, takže co si budeme říkat. Karel Havlíček Borovský byl pro vysocké, což byla vždy taková výspa českého živlu, obráncem českého jazyka a vlastencem. Ale jeho jméno muselo pro místní znít ještě i docela jinak.

Socha Karla Havlíčka Borovského se tyčí nad Havlíčkovým Brodem|foto:Tereza Stýblová, Český rozhlas

„Myslím si, že pro Vysočáky byl blízký právě svým češstvím a také rebelstvím. Protože to obojí patří sem do Vysokého nad Jizerou dodnes. A v onom 19. století zejména. Lidé se obraceli k Havlíčkovi, jako ke člověku, který bojoval za češství. A je také pravda, že touto rukou ukazuje právě do Sudet."

Čtěte také

Ve Vysokém nad Jizerou se před 160 lety narodil první československý premiér, doktor Karel Kramář

A pojďme dál. Na památku prázdnin 1920, které v tomto parku trávil básník Antonín Sova. Věnuje studenstvo roku 1936.

Abychom neopomněli, mezi slavnými rodáky je také první československý premiér doktor Karel Kramář.
„Jeho rodiče mají hrobku ve Vysokém a největší památkou na tuto osobnost je samozřejmě Kramářova vila. Dříve se tomu objektu říkalo Větrov, ale teď se zase zpátky vrátil původní název. Bylo to jeho letní sídlo."

My jsme teď na druhé straně, než na té, která se svažuje k Semilům, ale možná máme dnes stejně dramatické nebe jako ho popisoval Viktor Dyk ve své známé básni Cestou k Vysokému.

Kramářova vila ve Vysokém nad Jizerou|foto:Městský úřad Vysoké nad Jizerou

Ostatně, jak Viktora Dyka připomínají vysočtí herci. Cituj z vaší slavné hry Bejvávalo.
„Tolik let sem jezdí básník a nic ho ve městě nepřipomíná. Já sousedi navrhuju, aby ten kámen nad Nístějkou, co na něj chodí psát, se jmenoval Dykova skála. Já za Sokolskou jednotu vysockou jsem pro. Ať se ten šutr jmenuje Dykova skála."