Na pomezí Krkonoš a Jizerských hor u rozcestí na Semily a Vysoké nad Jizerou stávala hospoda V Ráji

Hostinec u silnice, takže zájezdní.
„Je to tak. A má zajímavou historii. Byl původně dřevěný, roubený. Byl vystavěný ze staré školy. Ta se prodala v dražbě panu Strnádkovi, který si v tomto místě postavil roku 1885 zájezdní hostinec."

Čtěte také

Hostinec, kde tančil otec vlasti Karel IV., zachraňují nadšenci ze spolku Má vlast - můj domov

Dříve tady jezdily nejspíš formanské vozy k Vysokému, dnes za námi sviští vozy úplně jiné. Takže my si dojdeme na sádek, před hospodu.

Člověk by pomalu řekl, jak to říkával František Hrubín, že uslyší ozvěny kroků dávných tanečníků.

„Hospod bývalo v Roprachticích opravdu mnoho, ale tancovačky, si myslím, že se tady nekonaly. Opravdu to sloužilo jako zájezdní hostinec. Dokonce i řezníky, když například hnali prasata z Polska až někam na místní trh, tak tady přespávali."

„Hostinec byl potom v roce 1933 přestavěn do nynější podoby. A fungoval až do II. světové války, do 40. let. A ještě v 60. letech tady byl povolen prodej piva a limonád takzvaně přes ulici. Teď už ovšem slouží jen jako soukromý dům."

Čtěte také

„Zájezdní hostinec“ by dnes konkuroval motorestům. Vzpomínka na Ritterův hostinec ve Vrchlabí

Ne, že bychom dělaly naučnou stezku po roprachtických hospodách, ale proč název Pádov?
„Protože když se tu koncem 19. století stavěla železniční trať z Martinic na Rokytnici, tak tam bylo zaměstnáno mnoho italských dělníků, kteří pocházeli od Padovy. A oni se údajně seprali v hospodě uprostřed Roprechtic, tak od té doby se tam tomu říká Na Pádově."

Ty pranice měli Italové snad na denním pořádku, protože údajně jeden zabil druhého ze žárlivosti, a ten je prý pochován u tunelu na Hradsku.

A tady stával hostinec V Ráji. Proč takový poetický název?
„Tak to tedy opravdu nevím."

Ale možná, že jsme to zjistily. Dům posazený v loukách, za ním malý sádek a na obzoru jen oblaka a vítr. Prostě doslova v takovém krkonošském ráji!