Před 235 lety se ve Vysokém nad Jizerou zrodilo české ochotnické divadlo. A hraje se tam dodnes

6. březen 2021 10:01
Zprávy

Roku 1786 nacvičil a sehrál čtyřiadvacetiletý tkadlec a podučitel Jan Petruška ve Vysokém nad Jizerou divadelní představení - po vzoru v tom roce otevřené pražské vlastenecké „Boudy". Stal se tak zakladatelem českého ochotnického divadla. S jednou z jeho současných osobností, Svatavou Hejralovou, se vysockou Divadelní stezkou vydala za Janem Petruškou i redaktorka Eliška Pilařová.

Čtěte také

Řízek nebo guláš za představení. Divadlo neděláme pro peníze, nejdůležitější jsou srdce a diváci

Svatavo, tedy tohle je ale opravdu sešup. Ty to jezdíš na sáňkách?
„Jezdím. Je to taková Starovačka. To se říká všem cestám, které vedou takto z kopce dolů. Nejsou to silnice, jsou to Starovačky."

Právě se dívám přes plaňkový plot. S domem číslo popisné 80, který zde stál do požáru roku 1834, je spojen počátek vysockého ochotnického divadla. V něm roku 1786 Jan Petruška začal hrát divadlo.

Takže tady byla světnice s plachtou a děti tu nastudovaly Brunclíka.
„Proto tady je informační cedule, chodíme se na ni dívat, když se procházíme Divadelní stezkou."

Josef Horáček jako člen divadelního spolku Vrchlický z Jaroměře
Josef Horáček jako člen divadelního spolku Vrchlický z Jaroměře|foto:archiv Josefa Horáčka

Podučitel a tkadlec Jan Petruška viděl v Praze představení českého divadla ve vlastenecké Boudě a tak se mu to zalíbilo, že si řekl, proč ne i ve Vysokém.
„Je to pravda. Přijel za svým bratrem tkalounkářem a viděl tam představení Břetislav a Jitka. A tak se mu to zalíbilo, že se pokusil se svými žáky, protože byl zároveň podučitelem, secvičit hru Brunclík."

„Hrálo se u něj ve světnici, za oponu sloužila obyčejná loktuše nad kamny. Sešlo se tam pár sousedů a získalo to tak velikou oblibu, že už rok na to začali hrát venku v přírodě, za pár let už po hospodách, v radnici, a s dospělými lidmi."

Čtěte také

Vysokému nad Jizerou se říká „město nejkrásnější krkonošské zimy“ s lyžařskými běžeckými tratěmi

Sešli jsme do Staré Vsi, odbočili ze silnice, jdeme cestičkou mezi chalupami.

„Bohužel, tady už ten nápis není moc čitelný. Jsme na místě takzvané Vršťálovy stodoly. Tady se uváděly první světské hry. Lidé sedávali na mezičce, stodola se otevřela a tam se odehrávalo divadlo. Ve stodole bylo jeviště. A pěkně za formanskou plachtou se hrálo."

Ale to je nádherná chalupa, skutečně vysockého typu, s vyřezávanými šambránami, docela dobře zachovalá. Svah je na Vysoké poměrně mírný. Libuši si tady umím docela dobře představit a tady z těch luk by mohla docela dobře táhnout vojska.
„Tak to by mohlo být pěkné."

Aby se Vysočáci neharcovali takto po stráních, tak si postavili úžasné vysocké divadlo Krakonoš.
„To bylo ale až o mnoho a mnoho desítek let později, až se na něj zmohli," dodává s úsměvem Svatava Hejralová.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz