Václav Souček: Za oklamanými
Kde se bere v člověku nezvratné přesvědčení o správné cestě? Před lety jsem viděl výnos s razítkem a podpisem MNV na průklepáku, kterým byla rodina „kulaka“, hospodařící na dvanácti hektarech, vystěhována z okresu Česká Lípa do okresu Jihlava. Odvézt si mohli kromě osobních věcí půl metráku ječmene, pět slepic a kohouta.
Půlstránku toho papíru Zdeněk opatroval jako oko v hlavě, v té době byl v první třídě. Na Vysočině rodina přežila, ale neodpustil „jim“ tu akci nikdy.
Pár slov v podobném tónu náleží Vlastě Chramostové
Odešla do hereckého nebe ve dvaadevadesáti, a více než polovinu svého věku prožila s hořkým pocitem z vývoje poválečných let; jako valná část její generace uvěřila, dokonce podepsala spolupráci, a byla nejen zklamána - byla drasticky oklamána! Její postoje byly od té doby jednoznačné, třebaže ji nečekala herecká kariéra vroubená kyticemi růží z premiér. Disent to neměl jednoduché ani v Praze, natož pak někde na venkově.
Generaci dnešních třicátníků, lámajících problémy nového tisíciletí o koleno, zůstanou dokumenty, záznamy, a filmy; mezi nimi černobílý režiséra Zdeňka Podskalského z roku 1962, „Bílá paní“.
Hořkou veselohru lze vřele doporučit jako milou vzpomínku na vynikající herečku v nezapomenutelné roli.
Související
-
Václav Souček: Ztráty a nálezy
Podívaná na poloplné a poloprázdné lavice to byla neúchvatná, ale už se stalo zvykem, že úporná snaha o hanopisy, nebývá korunována žádaným výsledkem.
-
Václav Souček: Pomníčky a pomníky
Zamrazí Vás v zádech, když si někdo honí triko na silnici okolo Vašeho volantu, nebo se vynoří dokonce proti Vám. Pomníčků u příkopů neutěšeně přibývá a konce to nebere.
-
Václav Souček: Co nebere rozum
Klíčovým svědkem v kauze předražených nákupů letounů CASA byl vojenský pilot v hodnosti podplukovníka. Podle dostupných a zveřejněných údajů vstoupil do armády v roce 1990.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka