Václav Souček: Super-úřady

Paměť není zas tak děravá, aby si nepamatovala několikastupňové řízení rozvíjeného socialismu: tedy složky místní, okresní, krajské, centrální, eventuálně ústřední. Všechny výkonné orgány schůzovaly, usnášely se, zajištovaly, zabezpečovaly, odpovídaly a kontrolovaly se. 

Až v šestašedesátém roce minulého století u nás vyšly Zákony profesora Parkinsona (ve světě poprvé 1957), humor, který otvíral oči a zvedal bránici.

Autor zesnul, jeho dílo žije, a kam se hrabou jiní klasici s metry svých spisů. Odkaz páně profesorův je nadále neuvěřitelně rozvíjen a obohacován mezinárodními a nadnárodními korporacemi, jež vytvářejí další nepřehledné vertikály nadřízeností a subordinací. Čím propracovanější, tím neproniknutelnější, silnější, a fosilnější.

Razítko

Jmenovat netřeba; kdo se jen trochu zajímá, ten o superúředních kolosech ví své - a promine použitou výrazovou houštinu. Zkusme ji tedy dovést k závěru srozumitelnému všem: každý úřad, který postupem času zákonitě zevnitř bytní, zasluhuje reformu zvenčí.

Jinak řečeno - pravidelně venčit.

autoři: Václav Souček , baj
Spustit audio

Související

  • Václav Souček: Ode zdi ke zdi

    Sucho je svízel. Máme suchou půdu, přemíru vody ve sněhu a bojíme se překotného tání, pravil odpovědný ministr. Bude třeba neodkladně zadržet vodu v krajině.

  • Václav Souček: Jako v té úžině

    Jako proplout v bouřlivé úžině mezi Scyllou a Charybdou se nám to povedlo; zaujali jsme stanovisko ke krizové situaci ve Venezuele prostřednictvím našich představitelů.

  • Václav Souček: Nad očekávání

    Nemůžeme-li se pyšnit vlastními úspěchy, rádi si pomáháme sukcesy našich sportovců. S tím jsou spojena i očekávání přehnaná. Viz biatlon, tenis, lyžování.