Václav Souček: Strachy

1. srpen 2020

Největší obavy má člověk odjakživa z nepoznaného nebezpečí. V březnu tohoto roku strach z nového druhu epidemie bezohledně vstoupil do našich životů a zmizet nehodlá ani v půli léta, navzdory všemožným opatřením na ochranu zdraví a ekonomické prosperity.

Ekonomové prý mají ve zvyku věřit v nejlepší, ale připravovat se na nejhorší; jenže v co věřit, a na co se připravovat, když zemi fakticky vládnou epidemiologové, a ukazuje se, že je to železná nutnost?

Čtěte také

Václav Souček: Asie je blízko

Aby poznámka ke dni příliš nezbytněla do šířky, tak hodlá připomenout, jak čelili podobným situacím naši předkové; bez ohledu na nová nepoznaná nebezpečí museli ráno vstát, nakrmit, podojit, chopit se práce, postarat se o skromné živobytí pro sebe a pro děti, a večer si zopakovat péči o čeládku. Den za dnem, pořád dokola.

A mezi neodkladnými povinnostmi se mohli strachovat z nepoznaného, tak jako my dnes. Jen na to měli méně času.

autoři: Václav Souček , baj