Václav Souček: Se svou pravdou
Není radno příliš se obávat životních konfliktů, jakkoliv jsou neodbytné. „Musíš za svou pravdou stát“ a „neměl za svou pravdou stát“ vtělil Dušan Vančura - bohužel předčasně zemřelý osmdesátník - do textu hymnické písně Spirituál Kvintetu.
Oba protiklady pravda praktikuje ostošest, nezúčastnění zírají s údivem, účastníci reagují spontánně a každý podle osobního mínění. O pravdě a lži rovněž stvořil skvělý opus Jarek Nohavica, autorovu inspiraci Vysockým v době vzniku nelze popřít.
Takže se den po dni na tomto globalizovaném světě pravdy střetávají v konfliktech, nezřídka tragických. Z historických zkušeností lze soudit, že jednotlivcům, natož pak národům, většinám, či minoritám nelze ve střetech zabránit, lze ale vytrvale čelit vyvrcholení a katarzi.
Kdo ještě nezapomněl a nese si životem slova Václava Havla o pravdě a lásce, musí brát v úvahu i jiný úzus, odposlechnutý zcela nedávno: „Pravda je jako zadek. Každý sedí na tom svém.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
