V bylinkové zahradě na Kuksu vypěstovali mandragoru. Je to unikát, raduje se botanik Jiří Pirner

13. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bylinková zahrada v areálu hospitálu na Kuksu

Vezmeme vás na místo, kde to nádherně voní, všechno krásně kvete, po zimě se probouzí. Tím kouzelným místem je bylinková zahrada na Kuksu. A mám vždy trošku obavy, co nám hlavní zahradník a botanik na Kuksu Jiří Pirner přiveze do studia, protože jednou to byla i bylinka, kterou když rozžvýkáte, tak vám zdřevění celá pusa.

Jiří Pirner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Už to u vás všechno kvete a voní?
Postupně vše začíná nakvétat, i když jaro bylo trošku zpožděné. Ale přesto tulipány a narcisy jsou v plném květu a teď začínají i jarní kvítka, to znamená prvosenka, už nám odkvetl podběl, ale začínají další, plicník a konvalinky, česnek medvědí. Spousta rostlin nám začíná nakvétat, ale samozřejmě je mezi nimi i hodně jedovatých rostlin, které se také hlásí ke slovu.

Čtěte také

Vy jste nám tu nádheru, i jedovatou, přivezl k nám do studia. Nádherně zeleně to vypadá, ale něco je i velmi nebezpečné. Můžeme si to splést s bylinkami, které běžně v kuchyni používáme, viďte?
Ano. Už zmíněný česnek medvědí a konvalinka vonná mají v podstatě listy, které je možné zaměnit. Květenství je jiné a samozřejmě při trhání, když utrhneme česnek medvědí, tak voní silně po česneku, kdežto konvalinka nikoliv. Další takový rozpoznávací znak je květenství. To už v té pozdější fázi. Ale kdybychom rostlinku vytrhli i s kořenem, tak česnek medvědí má cibulku a konvalinka oddenek. Tedy i tak se to pozná. Ale pozor, konvalinka je prudce jedovatá.

Co by nám konvalinka způsobila?
Konvalinka ovlivňuje srdeční činnost, má obsahové látky glykosidy, takže by mohlo dojít k zástavě srdce. Samozřejmě při větším použití nebo pokud by se vypila voda, kde byly konvalinky ponořeny.

Čtěte také

Takže na konvalinky pozor. Co dalšího si takto můžeme splést?
Můžeme si splést bolehlav plamatý s mrkvovitými. On vypadá jako mrkev a patří do stejné čeledi, ale v této rané fázi to ještě není nebezpečné. Ovšem už v době květu nebo zrání dochází k uvolňování esencí a může dojít k otravě, v podstatě je to nervový jed. Nápojem z bolehlavu byl otráven filosof Sokrates. Ta záměna je možná s planou mrkví, s fenyklem, s kmínem.

Petržel také?
Petržel, ano. A zajímavostí je také, že když je bolehlav v době květenství, tak páchne po myších, takže spíš se mu vyhneme. Květ a samozřejmě semena jsou prudce jedovatá.

Co jedovatého ještě běžně roste v naší přírodě?
V přírodě roste spousta jedovatých rostlin, ať už je to ocún nebo oměj vlčí mor, oměj šalamounek, což je jedna z nejjedovatějších rostlin u nás. Mám tady pouze list, protože je to rostlina chráněná, a oměj vlčí mor také. To je volně rostoucí. Oměj vlčí mor má na jaře a v létě taková žlutá kvítka, kdežto oměj šalamounek nakvétá v létě a na podzim takovou přilbicí, jsou to modré, krásné květy.

Čtěte také

Proč se to všechno pěstujete u vás v bylinkové zahradě na Kuksu? Souvisí to s tamní barokní lékárnou, kam dříve milosrdní bratři tenkrát dodávali léčivé bylinky?
Ano, dodávali tam léčivé rostliny, ze kterých se připravovaly jak tinktury nebo různé čajové směsi, masti či oleje. V současné době bylinková zahrada slouží jako naučná, poznávací a relaxační. Aby se vrátil původní duch zahrady. Ovšem lékárna už nefunguje, je to jen připomínka doby, kdy milosrdní bratři pěstovali velký sortiment bylin a vše využívali k léčbě.

Jak vlastně bylinková zahrada na Kuksu vznikla? Je to hodně dávno, co ji tam řád Milosrdných bratrů založil?
Ano, bylo to v roku 1743, kdy přicházejí milosrdní bratři na Kuks a zakládají tam lékárnu. A samozřejmě zakládali i bylinkovo-ovocnářskou zahradu. Byla to taková všehochuť, jak květiny k řezu, zelenina do kuchyně a právě bylinky do lékárny.

Mandragora je halucinogenní rostlina, působí jako hypnotikum. Její semena a hlavně kořen mají omamné účinky na člověka.
Ing. Jiří Pirner, zahradník a botanik hospitalu Kuks

Druhové složení vaší zahrady je dnes podobné jako bylo tenkrát?
Je podobné, není úplně stejné. My jsme se snažili rozšířit zahradu o rostliny, o kterých se tehdy sice vědělo, ale nepěstovaly se, protože se dovážely. V dnešní době si už můžeme některé z těchto rostlin předpěstovat, vypěstovat jako jednoletky. A mezi jinými rostlinami se nám podařilo vypěstovat mandragoru, což si myslím, že je unikát.

Čtěte také

Máte ji tady s sebou?
Máme ji s sebou, je to pouze list, protože nám krásně vykvetla. Její listy jsou z prvopočátku takové jemně krabaté, chlupaté.

Já bych tedy, když se řekne mandragora, čekal spíš kořen?
Je to halucinogenní rostlina, která působí jako sedativum a hypnotikum a přisuzují se jí různé kouzelné vlastnosti. Její semena a zejména ten kořen mají právě určité omamné účinky na člověka. Takže když se to smíchalo nebo připravilo s tukem či olejem a vetřelo do kůže, tak to začalo působit halucinogenně, ovlivňováním centrální nervové soustavy.

Čtěte také

Pamatuji si, že také v Císařově pekaři hledali elixír mládí a potřebovali k tomu kořen mandragory. Vy ale máte v zahradě také speciální ovocné stromy. Pěstují se tam kdoule a mišpule, o kterých už dnes pomalu ani nevíme, jak chutnají a vypadají.
Mišpule jsou takové malé, hnědé, kulaté plody, dozrávají až s prvním příchodem mrazíků. Tam je potřeba počkat, aby se vytvořily cukry, které potom příznivě působí. Slupka se samozřejmě nekonzumuje.

Jak chutná mišpule?
Chutná sladce i trpce, má takovou zvláštní chuť. Může se z nich připravit dobrý džem nebo marmeláda. A totéž se dá připravit i z kdoulí. Ty v syrovém nebo v čerstvém stavu nejsou moc poživatelné, ale když se rozvaří a připraví se z nich marmeláda, tak jsou výborné.

Mám rád konec jara, když začíná kvést divizna, moje oblíbená rostlina. Krásné žluté květy, zajímavé ale je, že kvete v noci.
Ing. Jiří Pirner, zahradník a botanik hospitalu Kuks

Které roční období máte na Kuksu nejraději? Je to právě jaro, když všechno začíná?
Já mám rád období, když začíná kvést divizna. To znamená konec jara a letní období. Divizna je moje oblíbená rostlina. Je to dvouletka s vysokým stonkem, stvolem, krásné žluté květy. A zajímavé na ní je, že kvete v noci a v dopoledních hodinách ji pak musíme sbírat, abychom zajistili účinné látky, které obsahuje.

Tedy když kvete divizna, tak jste na zahrádce i v noci.
Ano, zatím tedy ne, ale už bych chtěl. Až koncem jara.

Jakub Schmidt a Jiří Pirner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Můžeme také pozvat k vám na Kuks, už je otevřeno?
Kuks má venkovní prostory otevřené, takže návštěvníci mohou volně procházet zahradou, kochat se rostlinami, které tam rostou. A právě tento víkend tam probíhá i zahradnický trh. Takže přijeďte.

Hlavní zahradník a botanik na Kuksu Jiří Pirner byl naším hostem. Děkuji moc za návštěvu a zajeďte se podívat do Kuksu, stojí to za to.

Webové stránky hospitálu Kuks vám poskytnou všechny potřebné informace.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová