V bylinkové zahradě na Kuksu vypěstovali mandragoru. Je to unikát, raduje se botanik Jiří Pirner

Jiří Pirner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt,Český rozhlas

Už to u vás všechno kvete a voní?
Postupně vše začíná nakvétat, i když jaro bylo trošku zpožděné. Ale přesto tulipány a narcisy jsou v plném květu a teď začínají i jarní kvítka, to znamená prvosenka, už nám odkvetl podběl, ale začínají další, plicník a konvalinky, česnek medvědí. Spousta rostlin nám začíná nakvétat, ale samozřejmě je mezi nimi i hodně jedovatých rostlin, které se také hlásí ke slovu.

Čtěte také

Přes 250 let stará bylinková zahrada na Kuksu je učebnicí botaniky. A práce na ní nikdy nekončí

Vy jste nám tu nádheru, i jedovatou, přivezl k nám do studia. Nádherně zeleně to vypadá, ale něco je i velmi nebezpečné. Můžeme si to splést s bylinkami, které běžně v kuchyni používáme, viďte?
Ano. Už zmíněný česnek medvědí a konvalinka vonná mají v podstatě listy, které je možné zaměnit. Květenství je jiné a samozřejmě při trhání, když utrhneme česnek medvědí, tak voní silně po česneku, kdežto konvalinka nikoliv. Další takový rozpoznávací znak je květenství. To už v té pozdější fázi. Ale kdybychom rostlinku vytrhli i s kořenem, tak česnek medvědí má cibulku a konvalinka oddenek. Tedy i tak se to pozná. Ale pozor, konvalinka je prudce jedovatá.

Co by nám konvalinka způsobila?
Konvalinka ovlivňuje srdeční činnost, má obsahové látky glykosidy, takže by mohlo dojít k zástavě srdce. Samozřejmě při větším použití nebo pokud by se vypila voda, kde byly konvalinky ponořeny.

Čtěte také

FOTOGALERIE: Jedovaté rostliny potkáte v lese, na louce, ale klidně i na zahradě. Pozor na záměnu!

Takže na konvalinky pozor. Co dalšího si takto můžeme splést?
Můžeme si splést bolehlav plamatý s mrkvovitými. On vypadá jako mrkev a patří do stejné čeledi, ale v této rané fázi to ještě není nebezpečné. Ovšem už v době květu nebo zrání dochází k uvolňování esencí a může dojít k otravě, v podstatě je to nervový jed. Nápojem z bolehlavu byl otráven filosof Sokrates. Ta záměna je možná s planou mrkví, s fenyklem, s kmínem.

Petržel také?
Petržel, ano. A zajímavostí je také, že když je bolehlav v době květenství, tak páchne po myších, takže spíš se mu vyhneme. Květ a samozřejmě semena jsou prudce jedovatá.

8 fotografií

Co jedovatého ještě běžně roste v naší přírodě?
V přírodě roste spousta jedovatých rostlin, ať už je to ocún nebo oměj vlčí mor, oměj šalamounek, což je jedna z nejjedovatějších rostlin u nás. Mám tady pouze list, protože je to rostlina chráněná, a oměj vlčí mor také. To je volně rostoucí. Oměj vlčí mor má na jaře a v létě taková žlutá kvítka, kdežto oměj šalamounek nakvétá v létě a na podzim takovou přilbicí, jsou to modré, krásné květy.

Čtěte také

K životu se probouzí legendární bylinková zahrada v Kuksu. Zahradníci pečují celkem o 144 záhonů

Proč se to všechno pěstujete u vás v bylinkové zahradě na Kuksu? Souvisí to s tamní barokní lékárnou, kam dříve milosrdní bratři tenkrát dodávali léčivé bylinky?
Ano, dodávali tam léčivé rostliny, ze kterých se připravovaly jak tinktury nebo různé čajové směsi, masti či oleje. V současné době bylinková zahrada slouží jako naučná, poznávací a relaxační. Aby se vrátil původní duch zahrady. Ovšem lékárna už nefunguje, je to jen připomínka doby, kdy milosrdní bratři pěstovali velký sortiment bylin a vše využívali k léčbě.

Jak vlastně bylinková zahrada na Kuksu vznikla? Je to hodně dávno, co ji tam řád Milosrdných bratrů založil?
Ano, bylo to v roku 1743, kdy přicházejí milosrdní bratři na Kuks a zakládají tam lékárnu. A samozřejmě zakládali i bylinkovo-ovocnářskou zahradu. Byla to taková všehochuť, jak květiny k řezu, zelenina do kuchyně a právě bylinky do lékárny.

Mandragora je halucinogenní rostlina, působí jako hypnotikum. Její semena a hlavně kořen mají omamné účinky na člověka.
Ing. Jiří Pirner, zahradník a botanik hospitalu Kuks

Druhové složení vaší zahrady je dnes podobné jako bylo tenkrát?
Je podobné, není úplně stejné. My jsme se snažili rozšířit zahradu o rostliny, o kterých se tehdy sice vědělo, ale nepěstovaly se, protože se dovážely. V dnešní době si už můžeme některé z těchto rostlin předpěstovat, vypěstovat jako jednoletky. A mezi jinými rostlinami se nám podařilo vypěstovat mandragoru, což si myslím, že je unikát.

Čtěte také

Kuks je originálním spojením přírodní kompozice s barokními stavbami. Včetně soch ctností a neřestí

Máte ji tady s sebou?
Máme ji s sebou, je to pouze list, protože nám krásně vykvetla. Její listy jsou z prvopočátku takové jemně krabaté, chlupaté.

Já bych tedy, když se řekne mandragora, čekal spíš kořen?
Je to halucinogenní rostlina, která působí jako sedativum a hypnotikum a přisuzují se jí různé kouzelné vlastnosti. Její semena a zejména ten kořen mají právě určité omamné účinky na člověka. Takže když se to smíchalo nebo připravilo s tukem či olejem a vetřelo do kůže, tak to začalo působit halucinogenně, ovlivňováním centrální nervové soustavy.

Čtěte také

VIDEO: Chcete cestovat časem? Na Kuksu vás mobilní aplikace přenese o několik století zpět

Pamatuji si, že také v Císařově pekaři hledali elixír mládí a potřebovali k tomu kořen mandragory. Vy ale máte v zahradě také speciální ovocné stromy. Pěstují se tam kdoule a mišpule, o kterých už dnes pomalu ani nevíme, jak chutnají a vypadají.
Mišpule jsou takové malé, hnědé, kulaté plody, dozrávají až s prvním příchodem mrazíků. Tam je potřeba počkat, aby se vytvořily cukry, které potom příznivě působí. Slupka se samozřejmě nekonzumuje.

Jak chutná mišpule?
Chutná sladce i trpce, má takovou zvláštní chuť. Může se z nich připravit dobrý džem nebo marmeláda. A totéž se dá připravit i z kdoulí. Ty v syrovém nebo v čerstvém stavu nejsou moc poživatelné, ale když se rozvaří a připraví se z nich marmeláda, tak jsou výborné.

Mám rád konec jara, když začíná kvést divizna, moje oblíbená rostlina. Krásné žluté květy, zajímavé ale je, že kvete v noci.
Ing. Jiří Pirner, zahradník a botanik hospitalu Kuks

Které roční období máte na Kuksu nejraději? Je to právě jaro, když všechno začíná?
Já mám rád období, když začíná kvést divizna. To znamená konec jara a letní období. Divizna je moje oblíbená rostlina. Je to dvouletka s vysokým stonkem, stvolem, krásné žluté květy. A zajímavé na ní je, že kvete v noci a v dopoledních hodinách ji pak musíme sbírat, abychom zajistili účinné látky, které obsahuje.

Tedy když kvete divizna, tak jste na zahrádce i v noci.
Ano, zatím tedy ne, ale už bych chtěl. Až koncem jara.

Jakub Schmidt a Jiří Pirner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Jakub Schmidt,Český rozhlas

Můžeme také pozvat k vám na Kuks, už je otevřeno?
Kuks má venkovní prostory otevřené, takže návštěvníci mohou volně procházet zahradou, kochat se rostlinami, které tam rostou. A právě tento víkend tam probíhá i zahradnický trh. Takže přijeďte.

Hlavní zahradník a botanik na Kuksu Jiří Pirner byl naším hostem. Děkuji moc za návštěvu a zajeďte se podívat do Kuksu, stojí to za to.