Přes 250 let stará bylinková zahrada na Kuksu je učebnicí botaniky. A práce na ní nikdy nekončí

Bylinková zahrada v areálu hospitalu na Kuksu
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bylinková zahrada v areálu hospitalu na Kuksu

Jiří Pirner se léčivkám upsal před více než dvaceti lety. O svých zelených svěřencích dokáže vyprávět hodiny a ani minutu se nenudíte. V současné době pracuje jako správce bylinkové zahrady v areálu hospitalu na Kuksu.

Bylinkovou zahradu za hlavní budovou barokního hospitálu v Kuksu stojí za to vidět. Vedle tradičních bylin zde zahradníci na 144 záhonech pěstují také cizokrajné rostliny, které indiáni používali třeba jako anestetikum. Nechybí pelyněk coca cola, líčidlo americké či oměj vlčí mor.

Zahrada je právě v červnu v nejlepší kondici z celého roku. „Druhové složení je z větší části stejné, jako tomu bylo v 18. století. Máme tu byliny, které se zde pěstovaly dříve, a zároveň také rostliny, které jsou sice známé stovky i tisíce let, ale nikdy se tu nepěstovaly," říká správce bylinkové zahrady Jiří Pirner, kterého vítám v našem rozhlasovém studiu.

Představte nám vaše voňavé království. Protože když se řekne Kuks, tak si asi hlavně představíme známý barokní hospitál, monumentální, nádhernou, úžasnou stavbu. Vy se staráte o veškerou zeleň kolem?
Tak je nás tam na to víc, kteří se o to staráme. Ale zahrada je rozsáhlá, byla založena současně s výstavbou hospitálu. Sloužila původně jako libosad pro lázeňské hosty a posléze po příchodu milosrdných bratří v roce 1743, byla zahrada předělána na bylinkovou zahradu. A ta sloužila až do 1. světové války.

Jiří Pirner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jak vypadá váš obyčejný pracovní den na Kuksu? Musíte vše obejít, když se ráno probudíte?
Když přijedu do práce, tak prohlédneme skleníky, zjistíme stav na zahradě a pustíme se do práce. Protože tam práce nikdy nekončí.

Bylinková zahrada má význam a smysl zejména vzdělávací, relaxační a meditační. To vše naše zahrada splňuje.
Jiří Pirner, správce bylinkové zahrady v areálu hospitalu na Kuksu

Vnímáte to letošní sucho, které je všude v přírodě? Zasáhlo to nějak i zahradníky na Kuksu?
Sucho sužuje v podstatě všechny, kteří se zabývají zelení. Samozřejmě i nás, zejména ty plochy, které nejsou pod závlahou. Zahrada bohudík pod závlahou je, takže tam si můžeme trošku přilepšit. Máme to o mnoho snazší než ti milosrdní bratři tenkrát v 18. století. Oni tenkrát museli poctivě nosit konve na všechno.

Pojďme se ještě vrátit trošku k té historii. Bylinková zahrada se na Kuks vrátila až po rekonstrukci v roce 2015.
Ano. Koncem 80. let minulého století byly na zahradě vytvořeny čtverce, které byly ohraničeny buxusem a uvnitř to bylo zatravněné. Při rekonstrukci bylo z těch 16 obvodových čtverců právě 12 věnováno bylinkám. Ale ty rohové čtverce jsou věnované zelenině, květinám k řezu a bylinkám do kuchyně.

Bylinková zahrada v areálu hospitalu na Kuksu

Vycházeli pro při osázení bylinkami nějak i třeba z té historie, když tenkrát milosrdní bratři s bylinkovou zahranou začali? Co tam oni tenkrát pěstovali?
Stejné byliny jako dnes se pěstovaly i dříve. Ano. Některé byly známé, ale nepěstovaly se. Zejména ze subtropů. Ale chtěl bych poděkovat projektantovi, který vytvořil právě tento projekt bylinkové zahrady, protože má to svůj význam a smysl zejména vzdělávací, relaxační i meditační. To vše zahrada získala díky projektu a citlivosti přístupu projektanta.

Barokní Lékárna u granátového jablka už asi ale nepěstujete byliny.
Lékárna u granátového jablka je expozicí a už není funkční. Bylinky jsou opravdu jen pro ukázku a pro vlastní potřebu.

Bylinková zahrada v areálu hospitalu na Kuksu

Ale dříve to tak jiště bylo, viďte.
Ano. Fungovalo to tak, že bylinky, které se pěstovaly na zahradě, zelenina a ovoce, protože součástí zahrady je i ovocný sad, tak se dříve používaly v kuchyni. Zejména pro stravování milosrdných bratří a chovanců a nemocných, kteří tam pobývali.

Barokní perla hraběte Šporka na Kuksu byla původně zaopatřovacím ústavem pro vysloužilé vojáky

Barokní perla, hospital Kuks

Jaro je tady a turistická sezóna pomalu začíná. Pokladník perly českého baroka hospitalu Kuks už byl celý nedočkavý a vyhlížel první letošní návštěvníky. Jestli se dočkal, tak to je první otázka na našeho hosta, kastelána Kuksu Libora Švece. 

Tedy bylinky pro lékárnu a něco na stůl aby také měli.
A to vše zahrada splňuje i dnes.

Jaké ovoce tam v zahradě pěstujete. Třešně máte?
Třešně ano, dozrávají nebo už dozrály. Jsou tam jabloně a hrušně. V podstatě tyto tři druhy ovoce. Jsou to vysokokmeny a jsou jak na východní, západní, tak i jižní straně vysázeny.

A mišpule tam jsou také?
Ano, jsou tam. Ty jsou právě v těch čtvercích. Jsou tam mišpule i kdoule.

Kdoule a mišpule, to jsou staré, historické druhy ovoce.
Ano, ještě se u nás vyskytují. Pěstují se, jsou to původní stromy, které se tam pěstovaly, které se sklízely. Mišpule jsou takové drobné kulaté, šedivé, šedohnědé plody. A kdoule jsou nažloutlé, mají tvar jako hruška, ale v čerstvém stavu nejsou moc stravitelné. Musí se upravit vařením a připravit na džemy a marmelády.

Jiří Pirner přinesl do studia Českého rozhlasu Hradec Králové ukázat krásné bylinky

O tom, že rostliny a bylinky mají silnou léčivou moc věděli lidé už před staletími. A vy na tuto tradici a práci teď na Kuksu navazujete.
Ano. Byliny se pěstují od nepaměti. Vezmeme-li třeba aloe vera, byla to rostlina, která se užívala a pěstovala už v Egyptě královna Kleopatra. Jsou i novější druhy, které byly známy, ale které se u nás nepěstovaly. A dnes se již dají pěstovat.

Když se podíváme na druhové složení u vás na Kuksu v bylinkové zahradě. Která z těch rostlin je taková nejzajímavější, nejkrásnější nebo nejjedovatější?
Kromě klasických běžných léčivých rostlin, jako je máta, meduňka a z těch květních divizna, kterou mám obzvlášť rád, jsou tam i jiné druhy, které se u nás dají pěstovat. Ať už jsou to adoptogenní rostliny, které pomáhají harmonizovat organismus a dají se užívat jak čerstvé, tak potom jako přípravky, buď formou nálevu, odvaru nebo tinktury. Ale zejména ty, které se dají užívat přímo. Buď preventivně nebo při nějakém onemocnění.

Bylinková zahrada v areálu hospitalu na Kuksu

Já se teď zaměřím na rostlinku, kterou jste přinesl ukázat, vedle všech ostatních, které tady máme. To je plamatka zelná?
Ano. S tou mám takový moc pěkný zážitek. Tato rostlina se dá konzumovat celá. Zejména květy mají účinné látky, které způsobují lokální umrtvení, anestezii. Užívají ji indiáni, původem je z Jižní Ameriky. Když je bolel zub, tak si vzali 3 až 5 květů, rozkousali je a zanedlouho došlo k lokálnímu umrtvení. A mohli vyhledat šamana nebo lékaře. Který jim ten bolavý zub vytrhl.

Čtěte takéZkus Kuks

A ten váš zážitek s plamatkou zelnou? Musíme také říct, že vy jste byl dlouhá léta vedoucím botanické zahrady při Farmaceutické fakultě univerzity Karlovy v Hradci Králové. A tam jste ukazoval studentům, jak to lokální umrtvení funguje. Povězte.
Ano, tak při demonstraci ochutnávání toho květu, tak mě trošku ve slinách uvízly ony účinné látky a sklouzly mi na hlasivky. A posléze jsem přestal úplně mluvit. Takže mi umrtvily hlasivky. Ale listy plamatky se přidávají i do salátů. Má to takovou pikantní chuť.

Co dál jste nám přinesl ukázat?
Z dalších rostlin je to belankanda čínská, belankanda chinensis, český název je angínovník, takže se užívá preventivně. List se zase sežvýká, žmoleček se vyplivne a účinné látky jsou v organismu a čekají, až angína propukne. Další z léčivých rostlin je scentela asiatika, pupečník asijský, působí příznivě na prokrvení organismu. Ale zejména působí na centrální nervový systém. Má účinky podobné jako gynkobiloba. A chutná trošku jako ředkvička.

Jiří Pirner přinesl do studia Českého rozhlasu Hradec Králové ukázat krásné bylinky

Další bylinkou je pelyněk coca cola. To mě zaujalo, že se jmenuje úplně stejně jako onen nápoj, kterému teď samozřejmě nechceme dělat žádnou reklamu. Opravdu se tak jmenuje?
Ano. Je to pelyněk, vyšlechtěný druh, který má aroma nebo vůni nebo zápach chcete-li, po promnutí té rostliny rukou, tak opravdu je tam vůně coca coly. Ale máme i jiné rostliny a to je třeba šalvěj ananasová. Promnete ji v ruce a cítíte ananas. A samozřejmě u mát nebo u bazalek je to podobné. To jsou vyšlechtěné druhy, které mají různé aroma.

A vyloženě jedovaté rostliny také v zahradě máte?
Ano, máme tam i jedovaté rostliny. Chceme je ukázat a upozornit na ně. Protože jsou to rostliny volně rostoucí v přírodě. Pěstují se u nás i v domácnostech. Jeden z těch nejjedovatějších omněj šalamounek, který také pěstujeme a ukazujeme, krásně kvete na podzim. Ale je potřeba se těmto rostlinám vyhýbat, samozřejmě podívat se, ale neochutnávat. Jsou to i další rostliny, které jsou kontaktní, jako třemdava. I tady je potřeba ,ít k těm rostlinám respekt.

Bylinková zahrada v areálu hospitalu na Kuksu

Je některá z těch rostlin závažným prvkem v naší české přírodě? Je nějaká rostlina, na kterou bychom si měli opravdu dát pozor?
To je právě omněj šalamounek, nebo durman, skočec obecný, plím černý, rulík zlomocný, vraní oko čtyřlisté, kopytník evropský. To jsou všechno rostliny, které jsou prudce jedovaté.

Koukám, že jich je v té přírodě docela dost. Ale pojďme zpátky do vaší voňavé zahrádky. Protože ještě jednu květinu jste přinesl a o té byste chtěl zejména promluvit.
Ano. Je to rostlina, kterou bychom chtěli příštím rokem vysázet na záhon, samozřejmě letnění, protože je to subtropická rostlina. Spíš je to keř nebo strom. Fejchuje nebo akaseloviána. Zvláštností je na tom to, že má nádherné květy, karmínově červené tyčinky. Zhruba až 200 tyčinek se v tom květu vyskytuje. Má zhuštělé okvětní plátky, které mají výbornou sladkou nebo nasládlou chuť. Plody, které potom dozrávají, pokud máme vhodné podmínky, to už je potřeba spíše skleník, tak mají vysoký obsah jódu a kyseliny listové. Takže pomáhají při různých problémech štítné žlázy.

Jiří Pirner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

To až tedy příští rok u vás na bylinkové zahradě. Teď to tam musí být krásné, protože červen a červenec, to jsou asi nejkrásnější a nejvoňavější období u vás.
Máme z toho radost. Nechci to nějak chválit, ale spousta návštěvníků, kteří k nám přicházejí, tak se vrací, protože zahrada je v každém ročním období jiná. Jinak olistěná, jinak kvetoucí a jinak voňavá. A my z toho máme radost, že se k nám lidé stále vrací.

Tak se zajeďte na tu voňavou nádheru podívat. Pozval vás na Kuks do bylinkové zahrady kukský zahradník Jiří Pirner. Moc vám za to děkujeme.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související