Barokní lékárna v Kuksu nemá elixír mládí. Ale španělské mušky, vlčí játra a prášek z lebky oběšence

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

Víte, jaké je to být lékárníkem? Zkuste si to v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu. Možná si tu připravíte vlastní elixír mládí. Nebo aspoň tabletku. Poznáte, jak a čím se léčilo od baroka po současnost. A kdyby se vám z vůně léčivek zatočila hlava, pomoc je nablízku. Na nohy vás postaví nádoby na pijavice nebo lahodné bylinné kapky. Expozice Kouzlo apatyky vám představí vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

Z jedné neobyčejné lékárny za námi dorazila Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D. Tak z které lékárny jste přijela?
Mohla bych říci, že z vícero, protože jsem přijela z Kuksu. Konkrétněji z Českého farmaceutického muzea na Kuksu a my tam těch lékáren máme vystaveno více. Ale pokud bychom začali tou původní, tak začneme lékárnou U Granátového jablka.

Je to opravdu velmi neobyčejné a krásné místo, ze kterého na nás to barokní kouzlo a historie lékárenství dýchne doslova ze všech koutů. Tam byla vždy lékárna?
Kdy do Hospitalu Kuks přišli milosrdní bratři v roce 1743, tak jejich prvním úkolem bylo vybudovat funkční lékárnu. Takže ten nábytek, který tam návštěvník může vidět dnes, tak byl vybudován přibližně v těch 50. letech 18. století. Ale dalo by se říci, že tam je vlastně od začátku.

Čtěte také

Když už jsme na Kuksu, jak je to s těmi léčivými účinky pramenů, které tam jsou, nebo možná teď letos nejsou?
Já bych otázku pramenů v současnosti vůbec neotevírala. Ale je pravda, že Kuks vznikl na základě pramenů léčivých, které František Antonín Špork jako zakladatel Kuksu objevil a poslal na rozbor do laboratoří medicínské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. A údajně ty léčivé účinky byly prokázány. Ale říkám, jednak bych se nevyjadřovala k objektivitě tohoto závěru a k pramenům na Kuksu, které tam momentálně bohužel nejsou, kvůli stavebním úpravám.

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D - České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

No tak snad se brzy vrátí. Kdy byla ta největší sláva Kuksu jako lázeňského místa a jezdili se tam hosté rekreovat?
To bylo právě po vybudování zámku, případně tedy lázní. Bylo to do roku 1738, když František Antonín Špork zemřel.

Když se podíváme k vám do lékárny, jaké léky se tenkrát z těch bylinek asi pravděpodobně nejčastěji, dělaly? Na co je lidé nejvíc potřebovali v dobách hraběte Šporka?
Nebudeme to vztahovat jen na Šporka, ale obecně na populaci tohoto období. Musíme si říci, že v tomto období zřejmě na tu zdravotnickou péči nedosáhl každý běžný člověk. Byla to výsada asi těch vrchních 10 tisíc, jak bychom dnes řekli. Ale v minulosti ten základ tvořily léčiva původu rostlinného, živočišného a minerálního. Z nich se vyráběly aplikační formy, které například dnes používáme. Známe například masti, nebo aplikační formy, které už, jak my říkáme, potkáte pouze v muzeu. Ať už různé pilulky nebo se tam může návštěvník dozvědět něco o emplastrech nebo náplastích. Ale to nejsou náplasti v tom dnešním smyslu slova. Takže paleta léčiv byla poměrně široká.

A co takové elixíry mládí? Pro ty se asi nechodilo do lékárny.
Kdyby existovaly elixíry mládí, tak si myslím, že by se zachovaly až do dnešních časů a věděli bychom o nich.

České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

A k čemu jsou tedy dobré takové věci, které tam máte, jako vlčí játra nebo prášek z mumie?
V současnosti jsou dobré k tomu, že to zaujme návštěvníky. Ale v minulosti to byla léčiva původu živočišného. Byla to běžná součást takzvané materie medici jak se říká. A to, zda účinkovaly, to už necháme jiným. Ale můžeme říci, že ta živočišná léčiva, jejich používání se opíralo spíš o určitou tradici, o určité pověsti, když věříš, budeš uzdraven. Takže to bych zařadila do tohoto ranku.

A to se týká asi i kůstky ze srdce jelena nebo prášku z lebky oběšence, které tam máte.
Máme. Máme tam všechno, vystavujeme španělské mušky, máme tam vizinu například, což je měchýř z jesetera, který sloužil jako předchůdce náplasti. Nad vchodem visí hlava bájného jednorožce. Ta bývala běžnou součástí historických lékáren, je tedy naštěstí i v té kukské. Ten roh z jednorožce není pravý, je to roh z narvala, což je ryba. Prášek byl vlastně antidotum, takže protijed proti uštknutí hadem nebo kousnutí nějakým zvířetem.

A tam byly ty léčebné účinky prokázány?
V současnosti to nikdo, nezkoumal, ale asi tam zřejmě něco bylo.

Mgr. Ladislava Valášková, Ph.D -České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

Přibližte nám tu vaši nádhernou barokní lékárnu na Kuksu, ať jsme chytřejší.
Barokní lékárna je zřizována Národním památkovým ústavem, kterému patří vlastně celý Hospital Kuks. A my jako České farmaceutické muzeum navazujeme svou existencí na tu stávající barokní lékárnu a provozujeme své vlastní prostory, kde jsou i jiné zajímavé lékárny. Ne už takového data jako ta kukská lékárna, která pochází z druhé poloviny 18. století. Je to hlavně takzvaná Dittrichova lékárna, která je z roku 1820, takže o trochu mladší. Ta vznikla ve výtvarném slohu biedermeier. A potom se dostáváme v čase do 40. let 20. století, kde je taková ukázka typické funkcionalistické lékárny. Časem musíme pojmout celé to období. Další etapa je ta socialistická, tam máme lékárnu z našeho regionu, dispenzační box z Dobrušky.

Člověk tam projde všemi těmi obdobími. Kdy se vlastně tak začaly objevovat ty první lékárny?
Takové ty klasické lékárny, jak je známe dnes, to, že pacient přichází do oficíny, kde ho pan lékárník stojící za tárou, čili za tím pracovním stolem, obslouží, kde se mu věnuje, tak to je poprvé záležitost 14. století.

A před tím se tedy chodilo ke kořenářce pro mastičky?
Ono i v tomto období se samozřejmě chodilo ke kořenářce. Protože opravdu ta zdravotní péče nebyla určena pro všechny. Takže běžný člověk i v tom pozdějším období musel spoléhat na služby kořenářů.

České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

A mělo to naše lékárenství třeba i nějaké léčivé speciality? Exportovalo se teřba něco do zahraničí? O co byl zájem třeba ve světě?
To spíš byly farmaceutické speciality jako takové. Čili hromadně vyráběné léčivé přípravky. Ty se začínají objevovat v 80. letech 19. století. A první takovou specialitou byl balzám doktora Rozy, který vyráběl pražský lékárník Benjamin Fragner. Ten ze své lékárny U Černého orla vybudoval poměrně významnou firmu, která se potom různými procesy proměnila do velké současné firmy, kterou nebudu jmenovat. Ale to byly první takzvané speciality. Ale s tím vyvážením, to byl problém spíš obrácený. Že se k nám přiváželo mnoho zahraničních věcí, u kterých nebylo prokázáno, zda vůbec mají ty účinky, které se deklarovaly.

A co jste nám to paní magistro přinesla? To je asi laicky řečeno nějaká dóza na léky.
Laicky jste to řekl výborně. Ale já vás trošku poopravím. Je to stojatka, takže nádoba na uchovávání léčiv nebo jednoduchých léčivých přípravků. A protože jsem přišla z Kuksu a to naše muzeum navazuje na tu barokní lékárnu U Granátového jablka, tak jsem přinesla dřevěnou stojatku, kterou tam měli ti milosrdní bratři. Je to dřevěné stojatka, která má červenou barvu. Tvrdí se údajně, že ta červená barva byla získávána tím, že se ta stojatka namáčela v býčí krvi. Každopádně, když paní restaurátorka tuto stojatku restaurovala, tak odhalila, že má až 10 vrstev barvy. Od nějaké základní, potom různé nánosy až tedy ta poslední, desátá, je ta červená. A ta kartuše, to ozdobné, co vidíte, ta signatura na té kartuši, to je symbol milosrdných bratří. To je granátové jablko, koruna a kříž. A ta samotná signatura, tam je obsah léčiva. V tomto případě to je gumi resina oliganum. Čili kadidlo. To je léčivo rostlinného původu, které bylo získáváno ze stromu kadidlovníku, nebo tedy ze stromu bosvelia.

České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

Úplně cítím tu vaši barokní lékárnu na Kuksu. Je to krásně cítit, možná to kadidlo, kostel, ano, cítím to.
Máme stojatky, ale ty jsem nevzala, kde je ještě ten původní obsah. Ale to se docela složitě transportuje.

Bude nejlepší, když posluchače pozveme k vám do mueza na Kuks. Do té krásné barokní lékárny U Granátového jablka, ta je opravdu úžasná.
Hlavní hodnotou této kukské barokní lékárny je, že se vždycky od začátku existence nacházela právě v tomto prostoru, nebyla nikdy přestěhována. To je její historická hodnota.

Ať se vám nezatočí hlava z té barokní nádhery, kterou tam uvidíte, když přijeďte se podívat.

České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?