Barokní ráj ctností a neřestí. Kuks byly věhlasné lázně 18. století. Léčilo se tam tělo i duch

Barokní perka, areál hospitalu Kuks, z ptačí perspektivy
Barokní perka, areál hospitalu Kuks, z ptačí perspektivy

Další letní prázdninový turistický cíl vám dnes představíme v Českém rozhlase Hradec Králové. Je jím snad nejkrásnější barokní areál u nás, který je krásně vidět už z velké dálky, když projíždíte kolem. Naším cílem je samozřejmě Kuks. A jeho kastelán Libor Švec je tady dnes s námi. 

S čím vším do letních prázdnin vstupujete, pane kasteláne?
S atmosférou naší památky, protože opravdu je to specifické tím, že v červenci a srpnu mohou návštěvníci zavítat do expozice každý den od 9 do 17 hodin. A jezdí k nám trošku jiní návštěvníci než na jaře. Jsou to takoví ti dovolenkáři, rodiny. Vidíte, že na Kuksu stráví víc času. Jdou do bylinkové zahrady a tam se prochází. Když jsem včera stříhal buxusy, tak kolem mě chodili návštěvníci. V tom zahradnickém nepoznají, že jsem kastelán, jsem inkognito.

Libor Švec ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jste jako král Miroslav.
Přesně tak. A poslouchám, jen poslouchám. Je to nádhera, oáza, to samozřejmě pohladí po duši.

Kuks je magický. Nejen rána, ale i večery. Jdete na zahradu, zapadá slunce, je to úžasné. Doporučuji, přijďte se podívat i v tuto dobu.
Libor Švec, kastelán barokního areálu Kuks

Váš krásný areál skýtá spoustu zajímavého. Možná už samotná energie toho místa je výjimečná, viďte.
Samozřejmě. Já pouze zmíním, že se nejedná jen o hospital, ale jde o celé údolí, barokní komplex. Opravdu každý návštěvník, který přichází ze zámecké strany, z té strany života, vidí před sebou hospital, který sloužil jako zaopatřovací ústav pro 100 přestálých a vysloužilých vojáků, tak si užívá to údolí tak, jak ho mohl vidět hrabě Špork ze svého zámku. Tan už tam sice nestojí, vyhořel na konci 19. století, ale přichází do prostoru, který sloužil k rozjímání, potěše ducha. A v neposlední řadě, když se dostane na zmíněnou bylinkovou zahradu, tam si užije krásy přírody. Musím říci, že teď je naše bylinková zahrada v mimořádné kondici.

Na Kuksu přes zimu nelenili. Letošní sezona je výjimečná počtem novinek. Na co se můžete těšit?

Kuks

Teď se vypravíme na jedno opravdu kouzelné a krásné místo v Královéhradeckém kraji, kde už ostatně také začala letošní turistická sezona. Tím místem je barokní hospital na Kuksu. A jeho kastelán, Libor Švec, je hostem ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové. 

Na levém břehu Labe, naproti hospitalu, tedy stával zámek. Jak to tam tenkrát vypadalo? To muselo být ještě magičtější místo, než dnes. Když stál na jedné straně zámek, na druhé hospital, a údolím teče řeka Labe.
Vrátíme se do počátku 18. století, kdy opravdu ještě Kuks byly lázně věhlasnější než Karlovy Vary a jezdila tam opravdu smetánka z okolí. Hrabě Špork zde vystavil poměrně významné místo, kam se jezdili lidé opravdu léčit. Léčit tělo, ale i ducha. Nicméně všechno bylo spojeno s jeho osobou. Hrabě Špork umírá roku 1738 a dva roky poté se prohnala Kuksem poměrně rozsáhlá povodeň a prakticky vše, co sousedilo s labským břehem, bylo smeteno. Ať už se jednalo o závodiště, které sloužilo především pro zábavu lázeňských hostí, byl to trpaslík od Matyáše Brauna, prakticky i budovy, které byly ve spojitosti s labským břehem, byly poničeny. Na druhou stranu se život se přenáší k hospitalu. Od poloviny 18. století, konkrétně roku 1743, přicházejí milosrdní bratři do Kuksu, začíná ta hospitalita opravdu v pravém slova smyslu. A tento dům sloužil až do počátku druhé světové války pro svoje účely.

Barokní perka, areál hospitalu Kuks, z ptačí perspektivy

Zmínil jste trpaslíky a závodiště. To bylo u řeky Labe?
To bylo už na pravém břehu řeky, na straně hospitalu. Jedná se opravdu o jakési rejdiště, které připomínalo renesanční rytířské souboje. Jezdili tam kavalíři a trefovali se do takového malého kroužku. Dámy jim tleskaly, když to dokázali. Opravdu se jednalo o malé trpaslíky, byly to polychromované sochy. Jedny z prvních, které zde zanechala dílna Matyáše Brauna.

A ti trpaslíci ještě někde jsou?
Nejsou, opravdu byla značná část z nich smetena tou povodní. Na druhou stranu máme asi sedm torz v lapidáriu, kde jsou i originály soch ctností a neřestí. Tam mohou návštěvníci vidět originály soch trpaslíků. Hned v druhé místnosti expozice můžete vidět, jak vypadal trpaslík, protože zde máme faksimilii originálu trpaslíka, která je i polychromovaná. Takže každý, kdo vstoupí do expozice, si může představit, jak vypadá barokní barevná socha.

Barokní areál Kuks - bylinková zahrada

Také samotné ctnosti a neřesti byly polychromované?
Ano. Byly barevné. Máme zde zbytky barev v jejich drapériích, zbytky červené barvy. Můžeme se domnívat, že sochy byly barevné a příchozí se stává jakousi součástí celého barokního komplexu, velkého barokního ráje.

Nevím, jestli je někde něco podobného.
Já mohu odpovědět, jsem samozřejmě hrdým kastelánem nejkrásnějšího barokního komplexu v Čechách. A specifického. Hospital, myslím, tady v Čechách nikde takto zachovalý není.

Přes 250 let stará bylinková zahrada na Kuksu je učebnicí botaniky. A práce na ní nikdy nekončí

Bylinková zahrada v areálu hospitalu na Kuksu

Jiří Pirner se léčivkám upsal před více než dvaceti lety. O svých zelených svěřencích dokáže vyprávět hodiny a ani minutu se nenudíte. V současné době pracuje jako správce bylinkové zahrady v areálu hospitalu na Kuksu.

Žijete tam ještě navíc s celou svojí rodinou, jaké to je?
Krásné, samozřejmě.

Jaká jsou rána, když se na Kuksu člověk probouzí?
Nejen rána, ale i večery. Opravdu to je specifické, že jsme na vesnici, na malé obeci Kuks a když návštěvníci ještě ráno nepřichází až tak kolem půl desáté přicházejí první návštěvníci, a stejně tak i večer, když už odjíždějí, tak to má svá specifika. Když jdete na zahradu, zapadá sluníčko, je to úžasné. Doporučuji, přijďte se podívat i v tuto dobu. Ale není to jen zahrada. I když já hrozně rád chodím do zahrady, rád pracuji na vzduchu. Když k nám přijedete, tak těch 144 záhonků s bylinkami, zeleninou, ovocem atd., se mění od jara do podzimu. Návštěvníci k nám přijíždějí z tohoto důvodu mnohdy několikrát za rok. Takže jsme rádi. Do expozice samozřejmě také zvu, protože letošní rok je výjimečný tím, že jsme připravili spoustu novinek. Zmíním třeba obnovu parketové podlahy v lékárně. Návštěvníci říkají, že barokní lékárna prokoukla. Teď to má úplně jinou atmosféru, než když tam byl ještě koberec.

Barokní areál Kuks z ptačí perspektivy

Ale vy jste tam dokonce objevili ještě starší podlahu.
Pod ní je ještě jedna podlaha, ale tu už jsme neobnovovali. To už jsou dubové parkety. Už jsme nešli až do této hloubky. A připravili jsme ještě další novinku, která bude přístupná při Hradozámecké noci na konci srpna. V prvním nadzemním patře každý návštěvník zná chodbu tance smrti s obnovenými nástěnnými malbami. A nad tím ve stejné kompozici je i další chodba, kde jsme instalovali 37 obrazů ze života svatého Jana z Boha. Tuto chodbu uvidí návštěvníci v průběhu Hradozámecké noci. Pořád se snažíme připravovat další a další novinky. Zvu všechny, přijde se k nám podívat.

Barokní lékárna v Kuksu nemá elixír mládí. Ale španělské mušky, vlčí játra a prášek z lebky oběšence

České farmaceutické muzeum v Kuksu. Kouzlo apatyky - vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

Víte, jaké je to být lékárníkem? Zkuste si to v Českém farmaceutickém muzeu v Kuksu. Možná si tu připravíte vlastní elixír mládí. Nebo aspoň tabletku. Poznáte, jak a čím se léčilo od baroka po současnost. A kdyby se vám z vůně léčivek zatočila hlava, pomoc je nablízku. Na nohy vás postaví nádoby na pijavice nebo lahodné bylinné kapky. Expozice Kouzlo apatyky vám představí vývoj lékárenství od Baroka do 2. poloviny 20. století. Víte, kdo byli první lékárníci a jak se používaly tabletovačky a pilulkovnice?

Vy jste opravdu celou zimu nelenili a pátrali v depozitářích. Spoustu zajímavých věcí jste našli.
Ano, spousta exponátů se objevila. Zmíním například nově otevřenou knihovnu. Ta už zde byla za hraběte Šporka. Další takovou novinkou je ložnice chovanců. Je to hned druhá místnost expozice, kde si mohou návštěvníci představit, jak vypadala klasická ložnice, kde spávalo až 15 chovanců, starých mužů. Tam jsou exponáty každodenního života místních obyvatel. A v neposlední řadě bychom se rádi letos zaměřili na konci prázdnin i na to, že je to 335 let od narození od narození Matyáše Brauna. Tím, že je to 35 let, je to takové specifické číslo. Od otevření lapidária, kde jsou originály ctností a neřestí, bychom se rádi v průběhu Hradozámecké noci zaměřili na to, jak ony ctnosti a neřesti vypadaly ještě v průběhu baroka. Zapojíme návštěvníky trošku aktivněji do prohlídky. Takže si myslím, že večerní prohlídka, která je sama o sobě velmi specifická, bude ještě trochu jiná než klasické prohlídky, které návštěvníci znají.

Barokní areál Kuks - originály soch ctností a neřestí v lapidáriu

Chcete ukazovat, jak vypadaly sochy ctností a neřestí za Matyáše Brauna. Takže je obarvíte?
To se nám nepodaří. Ale mám takové malé přání, hrozně rád bych jednou návštěvníkům ukázal jediné zachované bozzetto, což je malá soška, asi 30 cm vysoká. Je to socha víry a podle ní, kromě jiných cností a neřestí, Braunova dílna poté samotnou sochu tvořila. Tato jediná soška se zachovala. A já bych ji hrozně rád jednou na Kuks dostal a ukázal návštěvníkům. Snad se nám to podaří už na konci prázdnin super. Hradozámecká noc bude poslední srpnový den, 31. srpna. Sledujte naše webové stránky, budete informováni.

Jinak originály soch jsou k vidění v lapidáriu.
V Lapidáriu. Před hospitálem vidíte sochy ctností a neřestí v podobě faksimilií z 80. let minulého století.

Webové stránky hospitálu Kuks vám poskytnou všechny potřebné informace. Podívejte se!

A když náhodou v zahradě uvidíte krále Miroslava, tak to je Libor Švec.
Můžete tam vidět lidí víc, není to jen o mé osobě samozřejmě, za což děkuji celému týmu. Opravdu se zaměstnanci snaží a za to jim děkuji.

Jakub Schmidt a Libor Švec ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A já moc děkuji za dnešní návštěvu. A přeji krásné léto na Kuks, ať k vám jezdí spousta spokojených návštěvníků.
Děkuji za pozvání a doufám, že se uvidíme v Kuksu. Na shledanou.

Spustit audio

Související