Univerzita Hradec Králové otevírá špičkovou datovací laboratoř: Pomáhá odhalit minulost lovců mamutů
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Čtěte také
Budoucí český astronaut Aleš Svoboda zahájil druhou fázi svého výcviku. Čeká ho osm týdnů tréninku v Kolíně nad Rýnem i dalších evropských lokalitách. Vyzkouší si základy aerodynamiky a orbitální mechaniky, trénink přežití v Baltském moři nebo parabolický let v beztížném stavu ve francouzském Bordeaux. Aleš Svoboda je stíhací pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA).
Centrum terénní archeologie Univerzity Hradec Králové zprovoznilo laboratoř, která jako první v ČR využívá metodu opticky stimulované luminiscence. Technologie umožňuje datovat dobu, kdy byl materiál naposledy vystaven slunečnímu záření, a tím významně přispívá k přesnějšímu poznání archeologických nalezišť. Univerzita se díky tomu může podílet na významných archeologických výzkumech. Jedním z takových výzkumů je i průzkum naleziště lovců mamutů v Ústí nad Labem.
Vědci objevili v odlehlé části argentinské Patagonie fosilii krokodýla pojmenovaného Kostensuchus antrox, který měl více než 50 zubů velkých, jako měl Tyrannosaurus rex, a před asi 70 miliony lety lovil dinosaury. Díky svým mohutným čelistním svalům, které byly jako stvořené k trhání masa, mohl krokodýl kořist jediným kousnutím rozlomit na dvě části. Vědci popsali dokonale zachovalou lebku i částečnou kostru nového druhu, který měřil 3,5 metru a vážil asi 250 kilogramů.
Čtěte také
Komunikace neprobíhá jen mezi lidmi, ale i mezi jednotlivými buňkami v těle. Vyměňují si mezi sebou řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují své chování. Problém nastává v okamžiku, když se jedná o rakovinné buňky, které si právě prostřednictvím tajných depeší navzájem radí, jak růst, metastazovat do dalších míst v organismu, ale i jak nejlépe přežít a bránit se léčbě. Českým vědcům se nyní podařilo detailně popsat, jak takový „buněčný mailing“ funguje, jak se luští obsah posílaných zpráv a jak to celé nakonec obrátit proti nádoru.
Unikátní stavebnici umožňující snadné sestavení miniaturních laboratoří na čipech vyvíjejí vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Jejich projekt MicroArch je postaven na využití takzvané mikrofluidiky, která pracuje s prouděním nepatrného množství tekutin v kanálcích tenkých jako lidský vlas a umožňuje zkoumat chemické či biologické děje přímo na malé destičce.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
