Dodávat energii vesmírným lodím i základnám na Marsu by mohl jaderný mikroreaktor od českých vědců

Čtěte také

Magnetogenetika. Čeští vědci využili magnety k ovlivnění buněk a upřesnili tak poznatky o rakovině

Vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR spolu s kolegy z Německa rozmístí na ploše 10.000 kilometrů čtverečních na západě Čech i německé straně na 300 seizmických přístrojů, které budou měřit i nejslabší mikrozemětřesení. Sběr dat, který potrvá asi rok a půl, poslouží odborníkům k většímu pochopení vzniku zemětřesných rojů, které se na hranici mezi Německem a Českem opakovaně vyskytují. 

Čtěte také

Při teplotě 30 až 37 stupňů se nejrychleji kazí potraviny. Bakterie nám mohou škodit třemi způsoby

Nové archeologické vykopávky v Pompejích naznačují, že město bylo po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 znovu obydleno. Erupce sopky zasypala město popelem a zalila lávou, část města se tak uchovala téměř netknutá. V římském městě Pompeje, které se nacházelo na úpatí sopky Vesuv, žilo více než 20 000 lidí, než ho z velké části zničila erupce vulkánu. Někteří obyvatelé však po zničení města neměli prostředky na to začít znovu jinde, proto se rozhodli zůstat ve zdevastované oblasti. K nim se přidali další lidé bez domova, kteří sem přišli odjinud. V Pompejích hledali nejen nový domov, ale také doufali, že v sutinách města najdou cenné předměty.

Robotická 3D tiskárna umí opravovat kolejnice nebo vyrábět lopatky do turbín. Několik takových tiskáren s robotickými rameny a lasery je v provozu i v Česku. Odborníci z Českého vysokého učení technického se snaží zjednodušit ovládání tak, aby se daly použít v průmyslové výrobě.

Čtěte také

Vědci testují nový systém jak překonat četnou lékovou rezistenci nádorových buněk na chemoterapii

Nová antibiotika, léky proti zánětům a možná taky rakovině anebo postřiky proti houbovitým nemocem plodin. Taková využití by podle vědců z Mendelovy univerzity mohly mít látky bakterií z Antarktidy. Vyrábí si je jako zbraň, kterou v tomto extrémním prostředí likvidují konkurenční mikroorganismy v boji o vzácné živiny. Tato zbraň by ale mohla vyzbrojit i lékaře a zemědělce.

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků. Pilotní testy se uskutečnily v loňském roce, kdy tým učenců z univerzity, jaderných vědců a ochránců přírody vstříkl izotopy asi 20 nosorožcům. Nyní dostalo injekci pět zvířat, od čehož si vědci slibují, že zastaví snižování populace tohoto ohroženého druhu.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!