Magnetogenetika. Čeští vědci využili magnety k ovlivnění buněk a upřesnili tak poznatky o rakovině

Čtěte také

Vědci testují nový systém jak překonat četnou lékovou rezistenci nádorových buněk na chemoterapii

Indie vypustila první radarový satelit svého druhu v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který byl vyroben ve spolupráci s NASA a který má pomoci zlepšit globální monitorování klimatických změn a přírodních katastrof. Satelit odstartoval z indického vesmírného centra Satish Dhawan Space Centre na palubě rakety střední nosnosti, což představuje milník ve vesmírné spolupráci a posiluje postavení Indie v oblasti nízkonákladových satelitních misí s velkým dopadem. NISAR je první radarový zobrazovací satelit na světě, který využívá dvě radarové frekvence.

Konsorcium brněnských firem vedených TRL Space uspělo v tendru Evropské kosmické agentury (ESA) a získalo zakázku za 2,6 milionu eur, což je v přepočtu přibližně 65 milionů korun. Jejím předmětem je vývoj a výroba klíčového vědeckého přístroje, který bude analyzovat chemické složení atmosféry Venuše a pomůže zodpovědět otázky o její minulosti. Technologie navíc ponese symbolický prvek, a to siluetu Věstonické venuše. 

Čtěte také

Začátek nové éry kyberútoků. Objeven první škodlivý program, který chtěl oklamat umělou inteligenci

Výzkumný tým z japonské univerzity oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců. Vědci z Jamagatské univerzity ve spolupráci s americkým počítačovým gigantem IBM identifikovali obrazce prostřednictvím terénních průzkumů, které prováděli mezi lety 2023 a 2024 na místech vybraných umělou inteligencí. Mnohé z geoglyfů jsou dlouhé asi deset metrů.

Čeští vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR použili unikátní metodu, která využívá magnety k manipulaci vnitrobuněčných struktur. Díky této inovaci poprvé přímo ovlivnili dění uvnitř buněk a zjistili, že pro-rakovinné váčky s proteinem Rab25 hrají klíčovou roli při tvorbě výběžků, jež umožňují nádorovým buňkám pronikat do okolní tkáně. Tento objev, publikovaný v prestižním časopise Science Advances, otevírá nové možnosti pro pochopení a potenciální ovlivnění šíření rakoviny v těle.

Čtěte také

Čeští vědci se zapojí do projektu Resilient Trees ochrany nejvzácnějších lesů a ekosystémů Evropy

Na Fakultě strojní Západočeské univerzity v Plzni vyrábějí repliky archeologických nálezů. Středověké poháry a zbraně skenují do počítače a pak je tisknou, repliky jsou k nerozeznání od originálu. Od roku 2020 tam vznikla řada kopií unikátních nálezů, které si každoročně prohlédnou stovky návštěvníků hradu Křivoklát a různých muzeí. Mohou si na ně také sáhnout, což bylo dosud pro návštěvníky hradů a zámků téměř nemožné.

Rychlý, odolný a konstruovaný pro náročné podmínky. Nový taktický robot Helhest, který vyvíjejí vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT, dokazuje svůj potenciál nejen v laboratoři, ale nově také při náročném testování v rakouských Alpách. Z technologie schopné autonomního pohybu v obtížném terénu vznikl první spin-off ČVUT v oblasti robotiky.Helhest – pojmenovaný po mytickém trojnohém koni z dánské mytologie – není jen další experimentální prototyp. Vývojový tým robotiků jej navrhl s důrazem na nízkou cenu, vysokou odolnost a rychlost.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!