U voleb převládá lidská racionalita. Člověk zvažuje, co se mu vyplatí, říká politolog Milan Školník

Můžeme konstatovat, že skončily komunální volby a první kolo voleb do jedné třetiny Senátu. Požádali jsme o jejich hodnocení politologa Mgr. Milana Školníka, Ph.D. z Katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity.

Jak jste si užil volby v sobotu s námi v rozhlase?
Sobota byla úžasná. Dokonce měl i tu příležitost, že jsem komentoval Pardubický kraj, kam jsem si člověk odskočil. Ale pro nás třeba v politologických výzkumech a když píšeme různé publikace, je velmi důležité mít možnost srovnávat, protože jinak vám všechna data stojí samostatně a bez porovnávání nedojdete k žádnému pořádnému výsledku.

Když se podíváme na celou republiku při senátních volbách, tak jasně vidíme současný trend, střet vlády a opozice.
Mgr. Milan Školník, Ph.D. - politolog

Jaké byly letošní podzimní volby?
Vyšlo počasí, to je nutné zmínit. Počasí totiž hraje u voleb obrovskou roli, protože mnoho lidí si vždy říká, jestli je pěkně, tak kdy k volbám půjdou, nebo naopak když prší a je sychravo, jestli vůbec k volbám půjdou. Jsou na to dokonce i výzkumy, které ukazují, že převládá lidská racionalita. Člověk uvažuje, kdy se mu z hlediska počasí jít volit vyplatí a kdy ne. Ale nejvíc ona racionalita převládá v tom, zda-li vám má kandidát či politická strana opravdu co nabídnout. V ten moment volit jdete a dáte mu svůj hlas.

Čtěte také

Ale zase musíme si umět rozklíčovat, jestli to, co politici říkají, potom také mohou skutečně udělat. Jestli nás jen nechytají na udičku.
Politické sliby jsou záležitostí, na kterou je také spousta výzkumů. Jak se sliby dodržují nebo nedodržují. Hodně také politici počítají s tím, že lidé zapomínají, že mají krátkodobou paměť. I když to je spíše fenomén u velkých měst a obcí. Ale i když starosta něco vyvede, ví se o tom, na malé obci to neututláte, tak stejně třeba dostane velkou podporu ve volbách, protože volič má tendenci promíjet. Menší a někdy i větší problémy prostě promine. V komunálních volbách drtivě vyhrávají Sdružení nezávislých kandidátů, ale to je proto, že téměř v každé malé obci najdeme nějaké takové sdružení. Ať jsou sportovci, hasiči nebo někdo jinak pojmenovaný.

Jak to letos dopadlo s účastí ve volbách?
Účast v Královéhradeckém kraji je kolem 46 procent. Domnívám se, že byla spíše nízká, čekal jsem ji o něco vyšší. Myslel jsem, že účast trošku vytáhne Jičínsko, kde byl souběh voleb. Protože když je nějaký souběh voleb, ať už to je kombinace třeba jako nyní do Senátu a volby zastupitelstva obce nebo senátora a krajského zastupitelstva. Kde je prostě souběh voleb, tam je o něco vyšší volební účast. Je to pragmatické, protože když jde volič k volbám, tak si s sebou nese dva volební lístky. A je samozřejmě škoda volbu nevyužít. A určitě bychom viděli i trend, že čím menší obec, tím větší volební účast. To je zase dáno tím, že v malých obcích při komunálních volbách znají kandidáty osobně. Jsou to sousedé, tak někoho jdete podpořit. A čím větší město, tak už toho kandidáta tolik neznáte a musíte se rozhodovat třeba podle toho, co vám přijde do schránky za leták nebo zkratkovitě z nějakého billboardu.

Čtěte také

Které volby vlastně občany lákají nejvíc?
Jsou to určité paradoxy, ale určitě můžeme zmínit volby do Poslanecké sněmovny. Je to logické, vzniká z nich vláda, která ovlivňuje bezprostředně životy lidí. Ty s politology dělíme na volby prvního a druhého řádu z hlediska volební účasti. Při větší volební účasti je řadíme k volbám prvního řádu. Ale máme tu určitý paradox, a tím jsou prezidentské volby, které od první přímé volby táhnou voliče, je o ně velký zájem. A ten paradox spočívá v tom, že prezident v našem parlamentním systému má pouze v podstatě reprezentativní úlohu, nemá velké pravomoci. A otázkou samozřejmě je, čím tyto volby tak táhnou. Kladou si ji komentátoři, politologové a všichni další. Já se domnívám, že jedním z důvodů, proč je velký zájem o prezidentské volby, je dáno zapojením médií. Pro novináře je to skutečně velmi zajímavé. A možná je to dáno i tím, že náš prezident sídlí na Hradě. To také není úplně běžné v Evropě ani ve světě, že prezident má svůj hrad. A Češi obecně mají rádi autority a osobnosti. Byli jsme zvyklí na panovníky. Zkrátka prezident je pro nás, ať už v negativním nebo pozitivním slova smyslu určitou autoritou.

Probíhají povolební vyjednávání, na řadě míst a v řadě obcí a měst už mají jasno. Zmíním třeba Náchod, kde Jan Birke slaví vítězství. V krajském městě Hradci Králové je ale situace složitější. Možná bych dokonce řekl patovější.
Je to určitě zajímavý vývoj. Jak to vypadá, na řadě míst se už v sobotu večer velmi rychle domluvili. A nebuďme naivní, mnohde se koalice sestavily na základě známosti toho, kdo kandidoval. To znamená ještě před volbami. To je hlavně fenomén obcí a měst, kde je malý počet kandidátních listin a kdy kandidují stále stejní lidé, kteří dosahují podobné výsledky. Co se týče Hradce Králové, tak hnutí ANO sice vyhrálo, má značný odstup, ale při sestavení koalice s ODS jim prostě chybí jeden hlas. A ten teď nějakým způsobem hledají. Nechtějí příliš komunikovat s SPD, která má 3 hlasy.

Čtěte také

Ony obecně koalice, které by stály na jednom hlasu, mohou být velmi problematické už při běžném hlasování v zastupitelstvu. Někdo vám onemocní, potřebujete něco důležitého prohlasovat a už máte velký problém. A potom je tedy tendence, že spojení HDK a TOP 09, které skončilo ve volbách na druhém místě, sestaví širší koalici s tím, že tam nechtějí ANO a SPD. Otázkou je, jak se jim to podaří domluvit, ta jednání pořád probíhají. Jde ale také o to, že tam byly určité spory mezi jednotlivými kandidáty. Tedy je otázka, jak se ohladí hrany, jestli převládne pragmatismus. Na druhou stranu si nemyslím, že by tady došlo k nějakému zablokování, to je absolutní nesmysl. Protože ať tak či onak koalice půjde sestavit. Určitou výhodou Hradce Králové je, že jde o velké město, je tu velká městská rada, několik náměstků a radních. Jsou tu klíčové podniky, které mají dozorčí rady a představenstva, takže určitě nebude problém uspokojit koaliční partnery, ať už z hlediska obsazení těch pozic, nebo z hlediska programových průniků.

Protože když se na volby podíváme ideologicky, byť se domnívám, že právě v komunálních volbách ideologie příliš velkou úlohu nehraje, protože jde především o to, jestli vyasfaltujete konkrétní silnice nebo snížíte třeba sjízdné v městské hromadné dopravě, tak ideologicky mezi vítězi nenajdeme klasické a tradiční levicové strany. Blok, který se bude snažit utvořit HDK a TOP 09, je spíše středopravý a naopak, na druhé straně, ANO a SPD, tam je otázka, kam to pořádně zaměřovat nebo jak to definovat. Takže tam nevidím nějaký velký problém na domluvě. Domnívám se, že to je otázka do konce týdne. Tou dobou bychom už mohli mít jasněji, jak by to mohlo vypadat s vedením města vypadat.

Čtěte také

A teď náš také čeká ještě druhé kolo senátních voleb.
Senátní volby u nás v kraji očekáváme na Jičínsku. Obecně se ve všech senátních volbách počítá při druhém kole s velmi nízkou volební účastí, protože lidé příliš nerozumí tomu, proč by měli chodit znovu k volebním urnám. Ale logika tam je a já se to pokusím vysvětlit. Jde o to, aby jeden z kandidátů získal nadpoloviční většinu, to znamená víc než 50 procent hlasů. A pokud se to nikomu nepodaří v prvním kole senátních voleb, tak to vlastně není demokratická většina. A demokracie je založena na principu většiny. Proto přichází na řadu druhé kolo. Ale volební účast bývá drasticky nižší, že tam už není souběh s komunální volbou, je to jen velká mise pro ony dva kandidáty. Během několika dní mezi prvním a druhým kolem voleb oslovit ty kandidáty, kteří v prvním kole neuspěli a poprosit je, aby mu veřejně vyjádřili podporu. A vůbec přesvědčit jejich voliče, spoustu propadlých hlasů z prvního kola, aby přišli k druhému kolu volby, protože tam v podstatě může rozhodovat několik desítek či stovek hlasů.

Na Jičínsku se tedy utkají Tomáš Černín a Jaromír Dědeček.
Tady uvidíme střet vlády a opozice. Protože Tomáš Czernin je kandidátem koalice ODS, KDU a TOP 09, naopak Jaromír Dědeček je představitel hlavní opoziční síly v Poslanecké sněmovně, tedy hnutí ANO. A když se podíváme na celou republiku, tak ten trend jasně vidíme, střet vlády a opozice kopíruje výsledek senátních voleb napříč republikou.

Jakub Schmidt a Milan Školník ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl politolog z Katedry humanitních věd Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity Mgr. Milan Školník, Ph.D. Moc děkujeme za rozhovor.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související