Tomáš Zdechovský: Přeji všem, ať o Vánocích najdou Ježíška především ve svém srdci

Jsme moc rádi, že jste k nám dnes dorazil.
Já děkuji mockrát za pozvání. Být pozvaný do Českého rozhlasu 25. prosince, to je pro mne čest. Myslím, že kdybych dostal i jiná pozvání, tak je odmítnu a přijdu k vám.

Europoslanec Tomáš Zdechovský|foto: Archiv Tomáše Zdechovského

Pane poslanče, vy jste ale tatínek od rodiny. Tedy, že jste dnes k nám přišel je o to cennější, protože jste musel rodinu na chvíli opustit. A váš čas je velmi vzácný, protože cestujete nejen mezi Evropským parlamentem a Českou republikou. Ale zeptám se, jaké byly Vánoce u vás, jak to vypadalo?
U nás jsou vždy Vánoce tradiční. Snažíme se vše připravit už do 23. prosince. A Štědrý den se soustředíme pouze na to, abychom si to užili a připravili se na příchod Ježíška. Máme malé děti, nejmladší dceři jsou tři roky, tak je to vždy spojeno s nějakým překvapením a legráckami. Například 23. prosince chodíme pravidelně zdobit vánoční stromeček pro zvířátka. Tento rok jsme ale udělali výjimku a šli do zoologické zahrady, kde jsme zvířátkům nadělovali. To jsou takové naše zvyky, kdy se rodina sejde dohromady a snaží se přemýšlet i o něčem jiném. Vánoce nejsou jen o tom, že něco dostáváme, ale že i chodíme něco dát. Myslím si, že to jsou krásné tradice, které u nás přetrvaly minimálně mých 40 let, co jsem na světě.

Vánoce nejsou o množství dárků pod stromečkem. Čím jsem starší, tím víc si přeji věci, které se nedají koupit.
Tomáš Zdechovský, europoslanec

Jaké ony staročeské tradice jste si ze svého dětství přenesl do vaší současné rodiny? Je to třeba lití olova nebo pouštění lodiček ze skořápek ořechů?
Pouštění lodiček je tradiční záležitost. To především děti milují. Nejdříve všechny lodičky pořádně vykoupou, a pak se je snažíme zapálit. To je taková, řekl bych, základní část. Ale také šupiny najdete u nás pod talířem nebo dáváme jeden talíř navíc, kdyby někdo přišel. Prostě to jsou věci, které u nás byly běžné a také jsme je tak vnímali. Tajemství bylo vždy součástí Vánoc. Mohli jsme navštívit jesličky v kostele. Takže také dnes vezmu děti a obejdeme všechny kostely v Hradci Králové a koukneme se, jaký je skutečný Ježíšek.

Čtěte také

Jen nekompetentní politici musí volat po tom, aby za ně rozhodli lidé. To je politický alibismus

Jste příznivcem toho, že si dnešní děti píší seznam dárků nejlépe ještě s internetovými odkazy nebo to máte doma jinak?
Děti samozřejmě píší Ježíškovi, ale my jsme je přesvědčili na tom, že si mají Ježíškovi napsat o jeden hlavní dárek. Myslím si, že jsme tím posunuli vnímání u dětí, že to není o množství, kolik dárků bude pod stromečkem. A pro nás dospělé už je největším dárkem, že se sejdeme. Vždy si mi líbí, jak je ten Ježíšek mazaný, jak například ony měkkouše dokáže zabalit do tvrdých obalů. Já pokaždé koukám, kolik mám drobných, tvrdých obalů a všechno to jsou nakonec měkkouši. To je taková Ježíškova kulišárna. Ale čím je člověk starší, tím víc si přeje věci, které se nedají koupit. A to je zdraví, veselá mysl, naděje a láska.

Europoslanec Tomáš Zdechovský|foto: Archiv Tomáše Zdechovského

Vy jste nejen otcem čtyř dětí, ale také manželem. Jak moc jste vynalézavý v dárcích pro vaši paní?
Já říkám mé ženě, že málo věří na Ježíška, proto dostává málo dárků. Já věřím hodně, tak jich dostávám hodně. (smích) Ale vážně, vždy se snažím něčím překvapit a najít něco, co manželka opravdu nečeká. Třeba tento rok nečekala druhé pokračování Stoletého staříka a vidíte, Ježíšek jí ho nadělil. To je takový dárek, o kterém se budeme bavit určitě po celý rok a budeme se smát oněm vtipům. Je dobré, když si manželé mohou společně popovídat a kouknut se dohromady na věci, na které během roku nemají čas. A Stoletý stařík s jeho vtipy je úplně ukázkový příklad. Všem bych přál, aby si ho přečetli.

Čtěte také

Tomáš Zdechovský chtěl prý být odmalička prezidentem. Nyní pracuje v Evropském parlamentu

Je to obsáhlá knížka, ale velmi zábavná. Patří čtení knížek mezi vaše vánoční rituály?
Přesně tak. O Vánocích, co mám čas, vždy navečer, když děti usnou, otevřu si nějakou knížku a snažím se načerpat co nejvíc inspirace. Já většinou čtu odborné knížky, ovšem tento rok už jsem si tam dal dvě beletrie. A budu se snažit načerpat dobrou náladu i z těchto dvou knížek.

Ještě se vrátíme k Ježíškovi. Protože vy jste také iniciátor kampaně za zachování českého Ježíška. Brojíte proti červeným oblečkům a santovským čepicím.
Už se to hodně změnilo. Musím říct, že když tato iniciativa Zachraňte Ježíška startovala před 11 lety, tak bylo všude spousta Santa Clausů a vlastně i slovo Ježíšek přestalo být používáno. A když se dnes podíváte do reklamního byznysu, tak se znovu vrací slovo Ježíšek. I když je občas snaha obléknout mu onen červený kostým. Řekl bych, že v řadě obchodů došlo k pozitivní změně, mluví se o Ježíškovi a do výloh se dávají symboly českých Vánoc. Mimochodem nejlepší reklamní materiál, nikdo lepší nevymyslel, jsou prostě Ladovské Vánoce. To vidíme i na různých sociálních sítích. Ladovské tradiční Vánoce mají nejvíc lajků a nejvíc sdílení.

Ježíškem může být každý z nás. To je krásná česká tradice. Dívat se srdcem a obdarovávat lidi. Třeba ty, které neznáme.
Tomáš Zdechovský, europoslanec

Tak to jsme moc rádi, že se vracíme k českému Ježíškovi. A jistě je to také příležitost, abychom dětem ukázali český betlém a jesličky.
Určitě. Víte, hodně lidí se ptalo, jestli neuděláme něco s podobou Ježíška. Mně se nejvíc líbí, že Ježíška máme někde uprostřed sebe v srdci a je neviditelný. Myslím si, že to mnoho národů nemá, že si prostě darujeme dárky, které vycházejí z nás. A tím Ježíškem prostě může být každý z nás. Vy, já, kdokoliv na ulici, kdokoliv z posluchačů. To je nádherná tradice. Mimochodem Antoine de Saint-Exupéry v Malém princi říká, že nejkrásnější věci jsou ty, které nejsou viditelné očima.

Europoslanec Tomáš Zdechovský na jednání|foto: Archiv Tomáše Zdechovského

Dívej se srdcem.
Myslím si, že to je přesně tradice českého Ježíška. Nevidět jen nějaké množství velikých dárků, ale dívat se srdcem a obdarovávat lidi. Třeba ty, které neznáme nebo kteří jsou nám v tu chvíli vzdálení, ale mohou nám být třeba za pár let velice blízko.

Čtěte také

Na Maledivách pomohl žluté revoluci zvítězit nad islamisty. Při tajné akci hrozilo doživotní vězení

Pojďme ještě na chvíli k vaší práci, která je náročná nejen časově a určitě i psychicky. Jak relaxuje europoslanec, je to právě s rodinou?
Určitě s rodinou nebo s knihou. Já také chodím velmi často běhat, naučil jsem se asi před pěti lety pravidelně chodit po večerech běhat. Potřebuji vypnout a vyběhat ze sebe stres a napětí. Protože, jak jste zmínila, málokdo si dokáže představit, že ročně nacestujeme přes 30 dní v letadle. To znamená, že oblétáte vlastně celou zeměkouli, jezdíte na různé návštěvy. To není jen práce v Čechách, v Bruselu nebo Štrasburku, ale jezdíte i do dalších zemí a reprezentujete Evropskou unii. A velmi často při těchto cestách nejezdíme jen do mírových oblastí, ale jsou to také místa, kde zažíváme různé nebezpečí. Potom je potřeba trošku vypnout a zrelaxovat. A to je také umění, tohle dokázat. Myslím, že každý, kdo pracuje jako hasič, policista, záchranář, tak ví, že udělá svoji práci a potom si musí najít místo, kde prostě ze sebe ony negativní emoce dostane. A to místo si buď najdete, nebo se z toho zblázníte.

Tomáš Zdechovský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Blanka Malá

Co vás čeká v příštím roce? Máte už o tom přehled?
Tak čeká mne hlavně spousta práce. Ale víte, co mě příští rok čeká za zajímavost? Přihlásil jsem se do aktivních záloh a čeká mne šestitýdenní výcvik ve Vyškově. Na to se už teď připravuji fyzicky i mentálně. To bude velký dárek a výzva pro příští rok. Přeci jen ve 40 letech projít výcvikem s kluky, kterým je 18, 20, 25 let, to bude hodně zajímavá zkušenost.

Tak, ať se vám daří nejen v práci, ale také v rodině. Dnešním naším hostem byl Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu.
A já přeji všem, ať najdou tyto Vánoce Ježíška ve svém srdci.