Spor kolem odměn, kterou obdrželi záchranáři v letech 2020 a 2021 za práci při covidové pandemii

Odborový svaz zdravotnictví připravuje žaloby na záchranné služby. Nejvyšší soud v květnu rozhodl, že se zaměstnancům záchranných služeb měly odměny za práci v covidu započítat do průměrné mzdy. Ministerstvo zdravotnictví to tehdy odmítlo. Záchranáři tak byli finančně kráceni při proplácení nemocenských, dovolených, nočních směn a podobně.

Ušlé náhrady by teď měly zpětně dostat. Ne všechny kraje, které zdravotnické záchranné služby zřizují, ale na dohodu přistoupily. Situaci sleduje redaktorka Natálie Poláková.

Čtěte také

Hradecké Centrum postcovidové péče řeší zdravotní komplikace po covidu. Zájem lidí je obrovský

O co přesně v kauze covidových odměn jde?
Stručně o desítky milionů korun a také o čas. Jde o nároky za rok 2021, u kterých končí promlčecí lhůta v červenci. Proto také odboráři tlačí na to, aby kraje závazek uznaly.

Zatímco Pardubický, Liberecký, Středočeský nebo Jihočeský kraj jsou k tomu svolné, jiné kraje jako třeba Moravskoslezský, Plzeňský nebo Jihomoravský tvrdí, že rozhodnutí Nejvyššího soudu není pravomocné a dohodu zatím odmítají.

Za Královéhradecký kraj poskytl vyjádření mluvčí Dan Lechmann. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu Českého republiky vrací žalovaný případ ke krajskému soudu a ten zatím pravomocně nerozhodl. Dopočítat přesnou částku náhrady bude možné až právě na základě pravomocného rozhodnutí krajského soudu. V tuto chvíli proto nemůžeme vyplácet náhrady, když není jasná částka. Kraj je připraven situaci řešit, ale až na základě pravomocného rozhodnutí soudu."

Čtěte také

Optimistická zpráva. Postcovidový syndrom postihuje méně lidí, než se na začátku epidemie zdálo

Kolika záchranářů se popisovaný problém týká?
Přesné číslo zatím není známé, ale jde o několik stovek lidí, jak mi potvrdila předsedkyně Odborového svazu ve zdravotnictví Dagmar Žitníková. „Je to skutečně záležitost hromadná. Ale vzhledem k tomu, že v České republice není možné uplatnit hromadné žaloby, tak ten soudní spor by byl vedený za každého jednotlivého zdravotnického záchranáře, řidiče nebo lékaře zvlášť. Sama jsem byla překvapena, jak velké je množství těch lidí, kteří se o ten svůj nárok hlásí."

A o jak velké částky se jedná?
To je různé, v průměru jde podle Dagmar Žitníkové o 15 až 40 tisíc korun na jednoho zaměstnance. V součtu pak ale o desítky milionů. Třeba v Pardubickém kraji to je 22,5 milionů, v Plzeňském a Moravskoslezském kraji přes 40 milionů. Je třeba říci, že jde o peníze, se kterými kraje v letošním rozpočtu nepočítaly.

Pokud nižší soudy potvrdí rozhodnutí Nejvyššího soudu, nic jiného ale dosud váhajícím krajům nezbude a peníze budou muset někde najít.