K 300 let starému klášternímu kostelu v Nové Pace vede opravené Růžencové schodiště s novými obrazy

Součástí schodiště se totiž opět staly i výjevy ze života Panny Marie od současné výtvarnice Kateřiny Krausové, profesorky novopackého gymnázia a střední pedagogické školy. Základní inspirací jí byla původní díla od uznávaného novopackého malíře Josefa Mühla, ale šla především svou vlastní cestou, pro níž sbírala podněty i v zahraničí.

8 fotografií

U desátého zastavení Naučné stezky Paleoparku Balka v Nové Pace se pod Růžencovým schodištěm píše: „Nyní budeš stoupat po klášterním schodišti, po padesáti krytých schodech z roku 1735. Jde o „Růžencové schodiště", na kterém byly na mezistupních umístěny obrazy ze života Panny Marie v následujícím pořadí: Zvěstování Panny Marie, Navštívení Panny Marie, Očišťování Panny Marie a Nanebevzetí panny Marie. Poutník, aby byl připraven „vstoupit do chrámu", odříkával na jednotlivých schodech, když ke kostelu po kolenou stoupal, Zdrávas, které bylo proloženo na mezistupních Otčenášem. A tak se modlil Růženec. Tím vcházel k „Božímu stánku" již zcela vyladěn. Až budeš stoupat po Růžencovém schodišti, zkus si odříkávat modlitbu k slávě Matky Boží. Ona tě … slyší."

Klášternímu kostelu v Nové Pace je 300 let

Klášterní kostel postavil na počátku 18. století duchovní řád sv. Františka z Pauly.

Čtěte také

Manželé Fučíkovi koupili klášter v Nové Pace a vrátili mu život. Už v něm pomáhá Život bez bariér

Svou architekturou patří k nejpokrokovějším stavbám pozdního baroka v Čechách. Díky němu se z Nové Paky stalo významné poutní místo. Po Růžencovém schodišti stoupaly kdysi dokonce tisíce poutníků, kteří město povznesli i ekonomicky.

Traduje se, že někdejší havíř Pavel Cimbulovský našel v první polovině 11. století v nedalekých dolech ve Stupné obraz, který následně zavěsil nad studánkou v lese a později jej přenesl do svého domu. Pražský biskup Šebíř (Severus) dal poté údajně svolení postavit pro obraz kapli, která měla stávat v místě nynějšího hlavního oltáře kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Skutečnost je samozřejmě jiná

Počátkem 15. století stávala na tomto místě kaple, snad zasvěcená Panně Marii, nahrazená později kostelíkem. Po třicetileté válce se tehdejší majitel kumburského panství Rudolf z Tiefenbachu zavázal v rámci rekatolizace povolat do Nové Paky řeholní řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly, paulány. Výstavba konventu se protáhla na téměř půlstoletí, vysvěcen byl až v roce 1701. Současný poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie potom v roce 1724.

Schodištní modlitby a růženec

K přístavbě krytého Růžencového schodiště došlo roku 1735. Nová Paka se tímto komplexem stala po Bozkovu druhým nejvýznamnějším poutním místem regionu, navíc v etnicky českém prostředí.

Čtěte také

Studenti AVU umístili na schodiště Paulánského kláštera v Nové Pace své repliky barokních váz

Poutní tradici ale koncem 18. století výrazně utlumilo zrušení kláštera v rámci josefínských reforem. Schodiště přesto dál sloužilo hlavně věřícím.

Schodiště má padesát schodů po pěti. Je to symbolické, s odkazem k růženci a k modlitbám, které může poutník odříkat, aby si „zasloužil" vstoupit do klášterního kostela.

Schodiště dnes vlastní město Nová Paka, které ho bezplatně získalo od římskokatolické církve s podmínkou, že zůstane přístupné veřejnosti. Novopacko je součástí Geoparku Český ráj, který patří pod UNESCO. Radní proto tuto památku zařadili do projektu Paleoparku Balka s naučnou geostezkou, a tedy s šancí získat dotační příspěvek na obnovu. A to se podařilo.

8 fotografií

Návštěvníci se k Růžencovému schodišti dostanou z centra Nové Paky kolem místa, kterému se dodnes říká U žlábku. Když pauláni přišli do Nové Paky, nejedli maso, jen ryby. A U žlábku, kde u vodního zdroje byly čtyři haltýře, je chovali. Místo je nepřehlédnutelné i dnes.