Safari Park Dvůr Králové přivezl do Čech ze tří anglických zoologických zahrad pět nových zvířat

Po více než 3000 ujetých kilometrech a třech dnech strávených na cestách byla pětice zvířat v pátek 30. srpna brzy ráno vyložena v pořádku ve Dvoře Králové.

Čtěte také

Lvíčata Kita a Kiru se předvádějí návštěvníkům Safari Parku Dvůr Králové. A je na co se koukat!

Dovozu této pětice předcházela jako obvykle jednání mezi zoology a koordinátory chovu jednotlivých druhů ze všech koutů Evropy.

„Evropské zoologické zahrady tvoří jednu velkou populaci pro každý v nich chovaný druh. Například už v okamžiku, kdy se rodí samec do stáda zebry Grévyho, zoologové uvažují o jeho budoucnosti. V přírodě by samec zůstal ve stádě do dosáhnutí dospělosti, kdy by byl ostatními jedinci vytlačen. Tak je zajištěno, že se mezi sebou nebudou křížit vzájemně si příbuzní jedinci. Jen ti nejsilnější samci přežívají a zapojí se do reprodukce,“ vysvětluje základní princip výměny zvířat mezi zahradami vedoucí zoolog Jaroslav Hyjánek.

Výměna zvířat se děje v rámci členských zoo EAZA

Dvě nové cibetky a serval ze Zoo Africa Alive ve východní Anglii projdou po příjezdu nutnou karanténou.

„Poté bychom rádi připojili servalího samce k samici Roxaně, která je v zahradě od února tohoto roku. Jejich předchůdci, pár Batul a Hýta, u nás žili dlouhých dvacet let a za tu dobu zplodili 44 potomků. Oba uhynuli stářím a s ním souvisejícími zdravotními problémy přibližně před dvěma lety. Cibetky se k nám rovněž vrací, a to po roční přestávce. Jedná se o dvě samice, z nichž jednu plánujeme do budoucna vyměnit za samce,“ říká zooložka Gabriela Linhart.

Safari Park Dvůr Králové dovezl z Anglie pět nových zvířat. Všechna získal v rámci členství v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA)|foto: Simona Jiřičková

„Zvířata cestovala každé ve své přepravní bedně, některá z nich byla lehce sedovaná, abychom předešli jejich zbytečnému stresu. Během cesty jsme je krmili i napájeli. V přepravě zvířat máme mnohaleté zkušenosti, a protože jsme zvyklí převážet žirafy nebo nosorožce, tak tato pětice pro nás nebyl tak velký oříšek. Jen v loňském roce jsme pro nás nebo jiné instituce provedli 33 převozů," říká Zdeněk Bárta, vedoucí oddělení výměny zvířat dvorského safari parku.

Jeřába královského možná čeká hnízdění

„Jeřáb z Chesteru bude spojen s jednou z našich dvou samic, a pokud se ptáci harmonizují, mohli by ještě v zimě vyvést mladé,“ odhaluje plány s jeřábím samcem zoolog Michal Podhrázský.

Čtěte také

Pruhy jsou pro zebru něco jako otisk prstu u člověka. Každé zvíře je má neopakovatelné

Samec zebry Grévyho má také svoje místo ve skupině zajištěné. „Hřebec bude příští rok spojen se stádem a jako nepříbuzný jedinec se stane novým chovným samcem“, vysvětluje Luďěk Čulík.

V zoologických zahradách je na jednom místě v lidské péči chován velký počet živočišných druhů. Zatímco mezi sebou ve volné přírodě jednotlivé populace komunikují (jejich členové mají možnost přecházet a mít potomky s jedincem z jiné populace), musí mezi zoo tuto migraci zajišťovat nákladní automobily, případně letadla.

„ Za rok ujedeme okolo 80 tisíc kilometrů a projedeme téměř všechny evropské země. Za svou čtyřicetiletou praxi jsem tedy s převozy zvířat už najel 3 miliony kilometrů“, uzavírá Zdeněk Bárta.

Cibetka|foto: Jana Myslivečková

Jedním z nových Zdeňkem Bártou dovezených zvířat z Anglie je cibetka africká. Patří do třídy savců, její tělo je dlouhé 60 až 90 cm, dalších 40 až 60 cm měří ocas. Po těle má černé skvrny.

Končetiny jsou krátké, na každé z nich je pět prstů s ostrými, nezatažitelnými drápy. Oči rámuje černý pruh, čenich bílá skvrna. Cibetka je evolučně starý typ - má 40 zubů a stoličky, jaké mívaly šelmy už před miliony let.

U řitního otvoru se nachází pachová žláza, která produkuje zapáchající látku cibet.

Cibetka, která ve volné přírodě žije ve východní Africe, je převážně noční živočich. Hlavní aktivitu vyvíjí od soumraku do půlnoci.

Pohybuje se typickým vlnivým pohybem. Okraje svého území značkuje výkaly, stromy a keře i pižmem. Jedná se o plaché a tiché zvíře. Vydává pouze různé bzučivé a kašlavé zvuky. Většinu života žije jako samotář. Dokáže pozřít i rostliny a živočichy jedovaté pro ostatní zvířata.

Mlaďata se rodí zcela vyvinutá

Mají srst po celém těle, i když jemnější než dospělá zvířata a jsou schopna se hned po narození plazit. Na nohy si stoupají až v pátém dni života. Na mléce jsou závislá asi 6 týdnů. O týden později jim matka začíná předkládat pevnou potravu. Zhruba ve dvou měsících zkouší sama lovit. Dožívají se patnácti až dvaceti let.

Cibetka|foto: Simona Jiřičková

Existuje předpoklad, že cibetky pomáhají při zalesňování, protože některé z plodů a bobulí, které projdou jejich trávicím ústrojím, vycházejí z těl zcela neporušena.

Už od desátého století před naším letopočtem se tato zvířata hojně lovila právě kvůli cibetu, které se přidávalo do mýdel a parfémů.

Milovníci kávy vědí, že cibetková káva má nejen výbornou chuť, ale patří také k nejdražším pochutinám.

Cibetka africká se do Safari Parku Dvůr Králové vrací po roce, poslední jedinec tam uhynul stářím v roce 2018.