Rok 2021 pohledem hasičů. Nejvtipnější a nejzajímavější výjezdy i akce, které naštěstí dobře dopadly
Bilanční rozhovor s členem Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje a shrnutí celého roku 2021. Pomoc při pandemii, nákup techniky, co se podařilo a co naopak hasiče trápí, plány do dalšího období a prevence. I nevtipnější a nejzajímavější typy výjezdů, zásahů či telefonátů.
Plk. Mgr. Pavel Nejtek
náměstek úseku prevence a CNP HZS Královéhradeckého kraje. Získal plaketu HZS ČR za vykonanou práci v oblasti vzdělávání příslušníků, za přínos k realizaci doplňkového specializačního kurzu D3 pro vyšetřovatele příčin vzniku požárů. Pavel Nejtek je nejen vyšetřovatelem hasičů ale i lektorem těchto kurzů.
Plk. Mgr. Pavel Nejtek z Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje hovoří o roku 2021 pohledem hasičského sboru. Nejzajímavější zásahy a předsilvestrovská prevence.
Když se ohlédneme za končícím rokem 2021 z pohledu hasičů, jaký byl?
Zaměřím se na požáry, byť požár není nejčastější událostí, ke které hasiči vyjíždějí, na prvním místě to jsou různé technické pomoci a na druhém místě potom dopravní nehody, tak požáry jsou až na třetím místě.
Když už jde o požár většího rozsahu, tak jediné správné, co máme udělat, je tísňové volání 150, případně 112. Zkrátka zavolat hasiče.
Plk. Mgr. Pavel Nejtek, Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje
U požárů je to dobré, když jsem se díval na aktuální statistiku, tak za poslední čtyři roky máme nejmenší počet požárů. Za rok 2018 to bylo 1100 požárů, v roce 2019 potom 925, za loňský rok 803 a letos zatím máme číslo 758. Čekají nás poslední necelé tři dny, tak doufáme, že nám to Silvestr tolik nezkazí, snad to číslo zůstane takto relativně nízké.
Jaké byly vánoční svátky? Vy jste snad zasahovali u hořícího vánočního stromečku přímo v Hradci Králové?
Čtěte také
Bohužel Vánoce v uvozovkách nezklamaly. I letos jsme se setkali s typickými požáry, jako byla prskavka, svíčka nebo topidlo, to jsou asi nejčastější příčiny požárů. Pokud se podívám na řeč čísel, tak letošek patří k průměrným rokům. Letos 11 požárů, loni 10, za rok 2018 jich bylo 15 a v roce 2019 bylo pouze 7 požárů v období vánočních svátků.
Když to vezmeme celorepublikově, tak letošní rok není ničím výjimečným, v celorepublikovém měřítku průměrně vzniká 48 požárů za den, což je ve vánočním období vždy ještě o něco více, ale my jsme hlavně rádi, že když ty požáry nenapáchají vysoké škody a nikomu se nic nestane.
Jak moc hasiče Královéhradeckého kraje zaměstnává koronavirus?
Koronavirus nás zaměstnával v několika oblastech. Od začátku to bylo rozvážení roušek a respirátorů, pak byly velice rychle z našich příslušníků vytvořeny skupiny, který jezdily testovat, takzvané odběrové týmy, protože v řadách hasičů jsou zdravotníci, takže byly využiti i takto.
A samozřejmě průběžně se rozvážejí testy do škol i dalších zařízení. Rozvážela se i dezinfekce. A jednou z posledních aktivit, která stále trvá, je pomoc hygieně s trasováním. Tam máme vyškoleno zhruba 35 našich příslušníků a zaměstnanců, kteří průběžně pomáhají hygieně trasovat.
Vzpomeňme ještě jednu mimořádnou událost a tou bylo tornádo na Moravě. I hasiči z Královéhradeckého kraje tam vyjížděli na pomoc.
Čtěte také
To byla bohužel jedna z největších událostí, která v tomto roce postihla naši republiku. Tedy i naše jednotky hasičského záchranného pomáhaly s likvidací následků, pokud vím ve dvou odřadech.
Hasiči pomáhali přímo na místě zabezpečovacími pracemi a tam hodili věci, které se tady podařilo s pomocí veřejnosti nasbírat, ať to byly plachty nebo latě, prostě věci, které byly potřeba neprodleně na místě. Obydlí tam přišly zejména o střechy, tak aby se je podařilo zakrýt a postupně začít s opravami.
Silvestr je před námi. Oslavy často doprovázejí různé světelné a zvukové efekty, zábavná pyrotechnika. Připomeňme hlavní zásady zacházení s těmito předměty.
Jako první věc je zapotřebí si uvědomit, že zábavná pyrotechnika nepatří do rukou dětem. I ty jednoduché věci, jako se zdá například prskavka, by opravdu měli zapalovat dospělí. Jestliže si něco takového pořizuji, tak bychom měli nakupovat patřičné druhy pyrotechniky, které mohou dospělé osoby používat, většinou je to první a druhá třída podle právních předpisů.
Čtěte také
Na třetí třídu už musí být pyrotechnické zkoušky. Nakupovat bychom to měli v ověřených prodejnách, nikoliv někde pokoutně, kde nevíme, odkud ta pyrotechnika pochází, mnohdy nemá ani návod k použití. To je další věc, že bychom se měli vždy při odpalování řídit návodem.
Když už to stavím, tak směřujeme pyrotechniku vždy buď přímo nahoru nebo směrem do volného prostoru, nemíříme nikam na kamarády sousedy ani na žádné objekty. Návod výrobce je takříkajíc zákonem, protože když ho nedodržím a způsobím nějakou škodu, tak jsem porušil zákon. Takže přečteme si návod a řídíme se tím. U každé zábavné pyrotechniky by měl být k dispozici návod v češtině a musí být označena certifikační značkou českého Úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva.
Kdyby náhodou přeci jen došlo od pyrotechniky k nějakému požáru, jak se máme správně zachovat?
Pokud dojde k požáru a budeme schopni ho uhasit sami, tak každý z nás má povinnost zasáhnout v mezích svých možností. Tedy můžeme použít vodu nebo hasicí přístroj, který máme k dispozici. Měl by být dnes v každém rodinném domku, který byl nově postaven.
Když už je to třeba požár většího rozsahu, tak jediné správné, co máme udělat, je tísňové volání 150, případně 112. Zkrátka zavolat hasiče. Oznámím, co se děje, kde se to stalo, jestli jsou tam lidé, řešíme problém s operátorem tísňové linky a všechny potřebné informace mu oznámíme.
Měli jste letos i nějaké kuriózní zásahy nebo události?
Hasiči musí většinou někam dojet, tak to funguje, že někdo zavolá a oznámí kde hoří a že se něco stalo. Hasiči potom vyjíždí na událost. Letos 20. září došlo ale k tomu, že řidič, který jel po dálnici D11, tak za jízdy zjistil, že mu na korbě náklaďáku začínají hořet nějaké kartony. Ovšem duchapřítomně hned nezastavil, pokračoval v jízdě a vyhledal nejbližší požární stanici.
Čtěte také
A současně zavolal na tísňovou linku, kde oznámil požár. Protože to byla kovová korba, tak zatím nehrozilo žádné ohrožení, takže dojel přímo až k nám a dovezl požár přímo před hasičárnu. Během hodinky byl požádal zlikvidován a bylo i uklizeno okolí stanice. Dopadlo to všechno dobře.
Šlo o velice dobrou reakci řidiče, který nezazmatkoval, protože při výjezdu hasičů na dálnici, kdy by museli jet do protisměru, by ten zásah mohl být daleko komplikovanější s uzávěrou silnice. Řidič udělal dobře, zavolal a přijel blíž, minimalizoval tím škody a vše dobře dopadlo.
Celý rozhovor s plk. Mgr. Pavlem Nejtkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Hasiči v kraji rozváží do škol antigenní testy. Vojáci začali pomáhat zdravotníkům v boji s pandemií
Hasiči Královéhradeckého kraje dnes rozváží antigenní testy určené pro školy. Na žáky totiž opět čeká povinné antigenní testování.
-
Hasiči zachraňovali na Rozkoši lidi z převrženého člunu a likvidovali uniklý benzín. Šlo o cvičení
Tři jednotky hasičů, vodní záchranáři a policejní člun, vše vyrazilo k převrženému člunu na hladině Rozkoše. Na tísňovou linku přišlo oznámení, že z lodi uniká benzín.
-
Horký a psychicky náročný byl den hasičů z Královéhradeckého kraje nasazených na práce v Mikulčicích
„Naše činnost spočívá hlavně v zajišťování poškozených střech. Strháváme zničené konstrukce,“ řekl velitel odřadu HZS Královéhradeckého kraje plk. Jan Čech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
