Rekordních 52 000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva zpracovala letos Správa KRNAP

Čtěte také

Česká příroda volá o pomoc. Skauti ji vyslyšeli a vyráží do Krkonoš bojovat s kůrovcem

„Od roku 1994 se jedná o nejvyšší objem kůrovcových těžeb. Vysoké objemy jsme měli v letech 2008–2010 jako následek orkánů Kyrill a Emma. Tehdy to bylo ročně asi 27 000 m3,“ říká Václav Jansa, vedoucí odboru péče o národní park.

„I přestože se letos jedná o nejvyšší objem zpracovaného kůrovcového dřeva za poslední léta, tak je ve skutečnosti relativně nízký, protože díky intenzivní péči a houževnaté práci krkonošských lesníků se podařilo šíření kůrovce účinně brzdit,“ dodal.

Správa KRNAP letos plánovala v krkonošských lesích vytěžit 80 574 m3. Vývoj kůrovcových těžeb a špatný odbyt dřevní hmoty však lesníky přiměl k téměř absolutnímu zastavení plánovaných úmyslných těžeb, zaměřených na přeměnu lesních porostů, a k soustředění veškerých dostupných kapacit na omezení šíření kůrovce.

V Krkonoších bojují s kůrovcem i chemickou cestou|foto: Kateřina Kohoutová

Zasahuje se prakticky jen v lokalitách, kde to ukládá lesní zákon a kde hrozí masivní šíření kůrovce. V protikladu k této intenzivní lesnické činnosti stojí bezzásahové lokality, jako například Obří důl nebo prameny Mumlavy, kde se nechává přírodě takzvaně volná ruka, aby si se současnou situací poradila sama.

Situaci komplikuje bezmála kritická výkupní cena dřeva

Současnou situaci samozřejmě neulehčuje ekonomická situace na trhu se dřevem a nedostatek těžebních kapacit.

Čtěte také

V Krkonoších použili proti kůrovci chemický postřik. Naposledy tak zasáhli před víc jak 20 lety

Jestliže průměrné zpeněžení v roce 2017 bylo 1 513 Kč za m3, pak v roce 2018 kleslo na 1 223 Kč a odhad letošního roku je na pouhých 700 Kč za m3.

K přibližování jsou přitom používány nákladné šetrné technologie, prudce vzrůstá zejména podíl lanovkového přibližování. V důsledku toho je po odečtení nákladů na těžbu v současné době ztráta na jednom m3 přibližně 400 Kč.

Již nyní se lesníci připravují na příští rok, protože lze očekávat, že se situace výrazně nezlepší a nutnost zasahovat proti kůrovci bude stejně aktuální jako letos.