Rekordman ve vlnovém létání David Mach startuje s východem a přistává se západem slunce
Dnes se budeme v Českém rozhlase Hradec Králové bavit o létání, zejména o bezmotorovém létání na kluzácích nebo větroních. Naším hostem je skutečný mistr v tomto sportu, několikanásobný mistr republiky v kategorii juniorů a dokonce mistr republiky v kategorii dospělých v bezmotorovém létání David Mach z Velkého Poříčí.
Já jsem teď jen tak ledabyle řekl, že jste několikanásobný mistr republiky. Jak se vám dařilo v letošní sezóně?
V té se mi dařilo extra výborně. Protože začátkem července bylo mistrovství juniorů v Jaroměři, kde jsem po 14 dnech skončil první, takže jsem se stal juniorským mistrem. Pak jsme jeli vzápětí do maďarského Szegedu, kde se konalo MS juniorů, a tam jsem skončil v pátý ze 44 účastníků. Takže to byl hodně dobrý výsledek.
Tak to gratulujeme, to je hodně dobré.
Pak jsem pokračoval, měli jsme dva dny na přesun na Mistrovství ČR, které se konalo v Moravské Třebové. Tam jsem zase získal první místo. Minulý rok jsem skončil třetí a letos jsem povýšil na první místo a stal jsem se mistrem.
Vyrůstám v letecké rodině, na letiště ve Velkém Poříčí chodím od dětství. Moc mě to baví, od malička chci vyhrávat.
David Mach, mistr republiky v bezmotorovém létání
Vy jste tedy nejen mistr junior, ale jste nejlepší i mezi dospěláky.
Ano, jsem mistr juniorů i seniorů, když to tak řeknu. Závodní sezóna to tedy byla hodně dobrá.
Čtěte také
Jak jste se dostal k létání? Vy pocházíte z Velkého Poříčí a tam je letiště. Takže zázemí pro létání tam je.
Ano, přímo ve Velkém Poříčí je letiště a chodím tam vlastně od malička, protože vyrůstám v letecké rodině. Děda začínal s modelem rogala, potom táta byl jeho nástupcem na rogale, a bratr už potom začal létat jen větroně.
Takže jste tomu prostě nemohl uletět.
Ne. A hlavně mě to bavilo. Od malička jsem chtěl vyhrávat. Začínal jsem na rogale a potom jsem přešel na bezpečnější sport, tedy na větroně. S těmi jsem začal létat ve 14 letech.
To se už může létat ve 14 letech?
Ano. Ve 14 letech můžete začít výcvik, v 15 letech můžete letět poprvé sám a v 16 letech obdržíte pilotní průkaz. Takže vlastně 11 let létám a z toho 9 let závodně. Teď je mi 25 let a končím juniorskou kariéru. Příští rok už budu létat v dospělácké kategorii. A jelikož jsem vyhrál mistrovství republiky dospělých, tak jsem nominován na příští rok na mistrovství světa dospělých.
Tak to vám budeme držet palce. Vzpomenete si ještě, jaké to bylo v těch 14 letech, když vás poprvé posadili za knipl?
Bylo to úžasné. Ale já jsem létal už dříve. Když někdo letěl v dvoumístném letadle sám, tak jsem se ho poprosil, jestli bych mohl letět s ním. To jsem se jenom vezl. Ale dojmy to byly úžasné. Nejlepší byl let, když jsem už letěl sám a nebyl za mnou instruktor. To bylo v 15 letech. Pořád jsem se ohlížel dozadu, že tam nikdo není.
Nebál jste se?
Nebál jsem se právě. Ale právě jsem se pořád ohlížel dozadu, jestli tam instruktor je nebo není. Vůbec jsem nemohl uvěřit, že tam nebyl.
Jaký je vůbec princip onoho bezmotorového létání? Vytáhnou vás motorovým letadlem na laně někam do vzduchu a tam si prostě kroužíte?
Ano. Já se v určité dané výšce, jakou chci, odpojím, a potom kloužu. Větroň víceméně stále lehce padá dolů. A my využíváme termické stoupání, kdy slunce ohřívá nějakou plochu rychleji. Tam se ohřeje vzduch do nějaký teploty a my tyto stoupavé proudy vyhledáváme a využíváme. Na nich se kloužeme.
Ještě bych k tomu dodal jednu důležitou věc, vy jste teď i čerstvý rekordman.
Ano, v tomto měsíci jsem udělal dva rekordy ve vlnovém létání. 1. října jsem uletěl první deklarovanou tisícovku ve vlně v Čechách a vzápětí 12. října jsem překonal svůj rekord tím, že jsem zase ve vlnovém letální uletěl 1109 km.
Jsme pořád ještě ve vzduchu, tedy když se bavíme o vlnách? Co je to vlnové létání?
Vlnové letální je, že fouká stabilní vítr a přes kopce se to zvedne do určité výšky, na několikanásobek kopce. Je to závětrné létání, když fouká stabilní vítr. Na podzim nejlépe od jihozápadu. Je to podobné, když do vody dáte kámen a za tím se udělá takový vodní vír. Tak to je takzvaný rotor, ten začíná někde v půlce kopce a trvá až do úrovně kopce, potom to přechází na laminární proudění, které je třeba až do 10 kilometrů.
Já si představím třeba nějakého surfaře na té klasické vodní vlně, jak prostě jede po té její hraně.
Je to tak, ano. Je to podobné. A mě se podařilo na vlně uletět ony rekordy. 1. října 1000 km a potom 12. října jsem uletěl 1109 km. Je to v tuto chvíli nejdelší deklarovaný přelet v České republice. Deklarovaný přelet je předem naplánovaná trať.
Čtěte také
Odkud kam jste letěl?
Startoval jsem v Hronové na letišti, ve Velkém Poříčí. Startovní pásku jsem měl v Broumově na letišti, pak jsem letěl za Jeseníky, za Jizerské hory, pořád za těmi kopečky, zpátky za Jeseníky, zpátky za Jizerské hory, ještě jednou za Jeseníky a domů. Pohyboval jsem se ve výšce nějakých 4 až 6,5 tisíc. Od výšky čtyř tisíc musí být člověk už na kyslíku.
Ještě mi řekněte, když ale tyto vlny nebo stoupavé proudy či válce nenajdete, tak jdete hned dolů?
Ano, protože kluzák pořád lehce klesá. Musím vždy najít nějaký stoupavý proud. Když ho nenajdu, tak musím přistát na nějakém letišti nebo nouzově na poli.
Stalo se někdy něco dramatického, když jste letěl?
Stalo se to. Zrovna předevčírem jsem přistál na poli. Právě jsem zkoušel ještě jeden takový let. Zkoušel jsem 800 km a už mi to nestačilo, nebylo tak dobré počasí a nestačila mi délka intervalu. Protože já startuji s východem slunce a přistávám se západem. Ale počasí bylo tak slabé, že jsem nestihl vystoupat natolik, abych doletěl domů. Takže mě hnal čas, abych přistál v poli. Nakonec jsem sednul v Polsku u Kladské Bystřice.
A měli alespoň zoráno? Bylo to měkké?
To byla krásná nouzová plocha, skoro jako letiště. Tak to šlo.
S padákem jste nemusel nikdy skákat?
Ne, to se mi nestalo. Ale padák v kluzáku máme. To je povinnost.
Tento sport není moc vidět a není příliš financován. Tak si musím víceméně přes zimu na všechno vydělat sám.
David Mach, mistr republiky v bezmotorovém létání
Co vás čeká v nejbližší době? Možná takové malé letecké prázdniny?
Ano, budu pracovat. (smích) Protože já pracuji jen přes zimu a vydělávám na sezónu. Protože tento sport není moc vidět a není příliš financován. Tak si musím víceméně na všechno vydělat sám.
A co v příštím roce, když už budete létat jen za ty dospěláky?
Ano, letos končím jako junior. A jelikož jsem vyhrál mistrovství ČR dospělých i juniorů, tak jsem na příští rok nominován na MS dospělých. To se bude konat ve Francii nebo v Německu. Záleží, v jaké třídě budu létat. Ale každopádně pojedu na MS. Uvidíme, jak to dopadne.
David Mach z Velkého Poříčí byl naším hostem. Moc děkuji za rozhovor. Jak si přeje pilotům? Vždy kolik startů, tolik přistání samozřejmě.
(smích) Ano, děkuji. Mějte se krásně, na shledanou.
Související
-
Dvorní fotograf Sněžky Petr Toman: Létání a fotografování, to je droga, bez které už nemohu žít
S Českým rozhlasem Hradec Králové a jeho dnešním hostem se teď proletíte nad Krkonošemi. Fotograf Petr Toman naše nejvyšší hory dobře zná. A to hlavně z výšky.
-
O lásce k létání a křehkosti lidské svobody je Narušitel, nový film talentovaného Davida Baldy
Dnes si budeme povídat o novém českém filmu Narušitel, který právě tento týden míří do českých kin. Natočil jej mladý talentovaný filmař z Hradce Králové David Balda.
-
Aplikace Českého hydrometeorologického ústavu má výstražný systém. Pípne a víte, že se něco blíží
Každý den se meteorologů ptáme na počasí. Ale dnes se budeme zajímat také o dlouhodobější předpověď. Jaké bylo léto, co přinesly prázdniny, jestli sucho polevilo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
