Regionální televize je inkubátorem mediálního světa. Z východních Čech je spousta kvalitních lidí

Rádio a televize jsou v současné době víc partnery než konkurenty. A tak Český rozhlas Hradec Králové rád ve svém studiu přivítal ředitele Východočeské televize V1 Oldřicha Tamáše.

My se známe z rádia, takže si budeme tykat. Obě naše média chystají v novém roce větší spolupráci. A ty máš za sebou praxi ve všech médiích, můžeš tedy porovnávat rádio a televizi. Jaké jsou jejich bonusy a naopak nevýhody?
Mohu porovnat. Rád porovnávám a rád na to vzpomínám. Rádio je více osobnější, lidé slyší jenom váš hlas a dá se s tím pracovat. Člověk se do toho může položit a s posluchačem možná žije i víc než s tou televizí. Protože přes ten hlas jde z něho i ta duše. V televizi je i obraz a člověk už ztrácí tu schopnost vnímat pouze přes ten hlas. A to je velká výhoda rozhlasu, kde se dá doslova malovat hlasem.

Jaký člověk je, takové lidi a věci přitahuje. Kolektiv řídím srdcem a jsem rád, když si s lidmi popovídám.
Oldřich Tamáš, ředitel Východočeské televize V1

V1, to je pořád ještě mladá a rozvíjející se televize. Jaké jsou její hlavní vize a plány v roce 2018?
Začínáme spolu víc spolupracovat. Mě to těší, protože Český rozhlas je regionální záležitost. Český rozhlas je přesně to srdce našeho regionu, které může jít opravdu k lidem. Vaši posluchači vás znají a my chceme být úplně stejní. Jsme malá regionální televize, protože vysíláme v Hradci Králové a vysíláme v Pardubicích plus širší okolí. Ale od 1. 1. od 18 hodin se to mění. My jdeme do multiplexu 4, což znamená, že to je pro nás obrovský krok. Rozrosteme na celé východní Čechy plus zabíráme část středních Čech. Dokonce v rámci regionálních televizí České republiky budeme největší regionální televize, co do obsluhované plochy. Takže my zůstáváme regionální televizí, zůstáváme televizí v Hradci Králové a v Pardubicích, ale zároveň budeme regionální televizí v Chrudimi, v Litomyšli a v dalších městech, v Náchodě, v Trutnově a tak dále. Chceme být opravdu prvním televizním nástrojem jak pro ty radnice, tak i pro ty lidi, které něco trápí, mohou se na nás obrátit. My máme k těm lidem blíž než veliké televize, které se musí starat o celostátní témata.

Klára Němečková a Oldřich Tamáš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Klára Němečková

Ty jsi prošel všechny možné pozice, moderátorské, redaktorské. Jaký je onen posun od doby, kdy si začínal v rádiích nebo v televizích?
Ani se mi nad tím nechce přemýšlet. Možná nostalgicky, když bych to vzal postupně, tak jsem začínal na Černé hoře, kde jsem vysílal, dělal jsem krajánka. Potom jsem dlouhá léta dělal na Rádiu OK, které už v této chvíli neexistuje. Potom jsem přešel na Evropu 2, na Frekvenci 1. A mezitím jsem stihl všechny velké televize. To znamená Novu, Primu, Českou televizi, Sport. Prostě všechno má nějakou souvislost, všechno se vším souvisí. A jaký člověk je, takové lidi a věci přitahuje. A já jsem zřejmě tím svým mediálním životem přitahoval víc a víc médií. Ten osud, známosti, naše malá republika, ten mediální rybníček. Vidíš, my se tady najednou setkáváme.

Ano, známe se z rozhlasu.
Ten rybníček je opravdu malý. Takže to bylo takové poměrně logické vyústění toho, že jsem zůstal v regionu. Nenechal jsem se utrhnout do Prahy, zůstal jsem opravdu tady. Když tady ta V1 vznikala, spolupracoval jsem s ní jak na obchodní bázi, tak potom na profesionální, že jsem pro ni něco točil. A postupem času vyplynula taková situace, že bylo potřeba měnit kolektiv, udělat nějaké personální schéma. A nakonec jsem usedl na tu ředitelskou židli, že to vyzkouším na pár měsíců. To bylo v březnu a za chvíli bude další březen. Pro mě je to i něco naprosto nového, protože manažerská pozice, kde mám mít pod sebou lidi, ten kolektiv musí fungovat, musí odevzdávat nějaké výkony, ta byla pro mě úplně nová věc, kterou se učím. Občas se objevuji na nějakých manažerských snídaních, abych okoukal, jak se to má dělat. Stejně nakonec ten kolektiv většinou řídím srdcem. Já to neumím dělat podle nějakých formulek a zaběhlých učebnic, které sem přišly třeba z Ameriky, to ne. Já to řídím srdcem. Jsem rád, když si s těmi lidmi popovídám.

Východočeská televize V1|foto: Východočeská televize V1

Máte tam spoustu zajímavých nových lidí. Jak je těžké najít nové redaktory a reportéry?
Ač to zní neuvěřitelně, je to neuvěřitelně těžké. V současné době, kdy je personální krize, tak opravdu zasahuje i mediální svět. Je to hodně těžké, ti lidé jdou za penězi, jdou za jistým platem, a to my nejsme. Jsme regionální soukromá televize, nemáme velké peníze, nemáme velké platy. Co máme, je obrovská naděje, kterou těm lidem můžeme dát. Protože my jsme v podstatě inkubátorem toho mediálního světa. Z Hradce Králové, z Pardubicka, vzešla spousta lidí, kteří jsou kvalitní. Jak kameramani, tak moderátoři, redaktoři, scénáristé a tak dál. Spousta mých moderátorů jsou lidé, kteří nikdy takovou školu nedělali, nikdy se na to nepřipravovali a o to víc mě těší, že to jsou nadšenci. Přišli proto, že to chtěli dělat.

Čtěte takéVýchodočeská televize V1

Jako moderátorku máte Veroniku Lálovou, která je velmi známá divákům České televize ze StarDance jako tanečnice. Jak se vám podařilo z tanečnice udělat moderátorku?
Veronika Lálová je naprostý klenot. Nejen tím, že dokázala vyhrát StarDance, ale i tím, jak na sobě pracuje. Ona kdysi přišla s tím, že by ráda měla svůj pořad. Tak jsme o tom debatovali, skončilo to u toho, že si přečetla nějaký text a zjistila, že to není úplně tak jednoduché. Že to není jako v České televizi, kde se o ně kompletně postarali a nakonec to vypadalo moc pěkně. Zjistila, že naše ryzí regionální práce je o tom pracovat na sobě, něco ukázat. A tenkrát to vypadalo, že už k tomu mikrofonu nepůjde, že si to rozmyslí. Ale ona na sobě začala pracovat, ozvala se mi, začali jsme se spolu učit mluvit. Ona byla neuvěřitelně učenlivá, každé sezení to bylo lepší a lepší. Je to pracovité děvče. Studuje zprávy na každé televizi, poslouchá rádio, z každého si bere, využívá logopedů, chodí si opravdu číst. A cokoliv jí řekneme, nebere osobně, jako že to je špatně, ale bere to jako poučení. A to jí obrovsky pomohlo, vystřelilo ji to až na ten zprávařský post. A od nového roku, od toho rozšíření, je dokonce tváří Expresu Hradce Králové.

A nás zajímá, co V1 chystá na rok 2018? Co nového uvidíme?
Určitě to nejvíc viditelné budou Expresy. My jsme přikročili k systému Expresů a věřím, že série Expresů z větších či menších měst, že se rozroste a my vás skutečně budeme informovat o tom, co se u vás děje, jaké máte slavnosti, jaké máte vzácné lidi. Ale samozřejmě jsou tam další pořady. Chceme více přinášet díla regionálních autorů.

Klára Němečková a Oldřich Tamáš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Klára Němečková

Možná si lidé teď říkají, výborně, V1, zní to krásně. Ale budu si muset pořídit satelit nebo kabelovku, jak si naladím V1?
Výhodou V1 je, že to je televize, která má licenci na terestrické vysílání, to znamená to je to vysílání, které chytíte na obyčejnou anténu. Nepotřebujete k tomu mít předplacenou kabelovou síť, nepotřebujete k tomu satelitní kartu, nemusíte mít internet. To znamená, že v Hradci Králové, v Pardubicích, v okolí, dokonce ve Dvoře Králové, nás sledují lidé, kteří mají jen anténu.