Radioterapie v radioporadně. Komu tato metoda léčby pomáhá. Týká se jen onkologických pacientů?

MUDr. Igor Sirák v naší radioporadně na téma: radioterapie aneb léčba ozařováním. Co je to za paprsek, který pacienta ozařuje? Jak funguje? Co můžete čekat? Novinky v léčbě.

MUDr. Igor Sirák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Z medicínského pohledu představuje radioterapie důležitou součást péče o onkologického pacienta. Téměř polovina onkologických pacientů absolvuje během své léčby radioterapii. Ta je ovšem využívána rovněž k léčbě některých nenádorových onemocnění.

Biofyzikální základy radioterapie

Ionizující záření se šíří přímočaře, ubývá se čtvercem vzdálenosti a zeslabuje se při průchodu látkou. Nejvíce ubývají těžké nabité částice, nejméně fotonové záření.

Čtěte také

Nádorová onemocnění, lidově rakovina, trápí každého třetího dospělého. Jak se vyvíjí léčba?

Biologický účinek je ovlivňován intenzitou záření, kvalitou záření (těžké částice mají větší účinek), dobou expozice (čím delší expozice, tím větší účinek) a prostorovým rozložením záření (čím větší ozařovaný objem tkáně, tím větší účinek).

Účinky ionizujícího záření závisí na dávce záření, která představuje celkovou energii dodanou tkáni nebo organismu. Buňky mají však jistou schopnost poškození enzymaticky opravit, což se děje jen tehdy, není-li přísun energie do buněk příliš rychlý.

Prakticky to znamená, že při určité dávce je poškození organismu menší, je-li tkáň nebo organismus touto dávkou ozáření ozářen nikoli najednou, ale je-li dávka buď rozprostřena rovnoměrně na delší dobu, nebo rozdělena na několik menších dávek s časovými prodlevami mezi nimi.

Obarvené buňky rakoviny prsu pod elektronovým mikroskopem|foto: Profimedia

Poškození buněk závisí také na rozmnožovacích schopnostech buňky. Pokud ta má větší schopnost k rozmnožování a čím méně je diferencovaná, tím je citlivější. Vysoce radiosenzitivní jsou proto buňky na počátku vývoje (např. kostní dřeň, samčí gonády, epitel střeva). Radiorezistentní jsou pak málo se dělící dobře diferencované buňky (mozek či myokard).

Novinky v radioterapii

Naděje na delší život u pacientů s rakovinou slinivky, rozšiřující se možnosti léčby u lidí s melanomem či první nasazení superrychlého ozáření za pomoci tzv. flash radioterapie u lidského pacienta - to jsou jen některé z novinek, které představili odborníci v oblasti onkologie při příležitosti konference PragueONCO.

Čtěte také

Hormonální změny u žen po dosažení 40 let. Jaké je riziko rakoviny děložního čípku?

Novinkou, která rozhodně stojí za vypíchnutí, je tzv. flash radioterapie.

Ta využívá velmi vysokou dávku přesně nasměrovanou v krátkém čase do malého objemu tkáně, takže není poškozeno zdravé okolí. Metoda se vyvíjela v posledním desetiletí, doposud se ale zkoušela v laboratořích na kulturách nebo na zvířatech.

Loni publikovaná kazuistika však popisuje vůbec první aplikaci na člověku. Šlo o francouzského pacienta ve věku 75 s recidivou kožního lymfomu.

Objev, který má asi největší dopad do praxe, se ale týká obecně onkologických pacientů s jednou až třemi metastázami. Studie SABR-COMET odhalila, že pokud byla ke standardní léčbě přidána stereotaktická terapie, výrazně zlepšuje přežití pacientů.

Jana Kudyvejsová a MUDr. Igor Sirák ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Studie má bezprostřední dopad na každodenní léčebnou praxi a měla by vést k výraznému rozvoji superpřesné stereotaktické radioterapie.

Celou radioporadnu s MUDr. Igorem Sirákem si můžete poslechnout v našem audio-archivu: