Projekt mapování socialistických sídlišť. Nejdelší hradecký panelák má 20 vchodů a říká se mu Kravín
V Muzeu východních Čech v Hradci Králové se pustili do bádání a mapování socialistických sídlišť, aby vytvořili nejen výstavu, ale také podrobný 3D model takového běžného hradeckého panelákového sídliště z 2. poloviny 20. století. Což by mělo připomenout a přiblížit tehdejší život a jaké to bylo, přestěhovat se do panelového domu.
Našimi hosty jsou Kristýna Staňková z historického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové a také Pavel Grulich, student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, který na výzkumu spolupracuje.
Proč jste se vůbec pustili do zkoumání socialistických sídlišť?
Kristýna Staňková: Je to projekt, který určitě už pro mnohé z nás symbolizuje historii, ale pro část lidí také součást jejich života. Je důležité tento fenomén zmapovat pro další generace. My mapujeme panelová sídliště v Hradci Králové, ale potažmo v celém bývalém Východočeském kraji.
Vy máte zkušenost s bydlením v panelákovém domě?
Kristýna Staňková: Celý život bydlím v panelákovém domě a budu v tom zřejmě dál pokračovat.
První čistě panelové sídliště v Hradci Králové vyrostlo na Slezském Předměstí. Předností byla hlavně rychlá a levná výstavba.
Pavel Grulich, student Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Pavle, jak je to s vámi? Také bydlíte v paneláku?
Pavel Grulich: Také celý život. Mám k tématice panelákových sídlišť a domů tedy blízko.
Jak vznikla vaše spolupráce na tomto projektu?
Pavel Grulich: Soukromě jsem se zabýval dokumentací sídlišť hlavně v Pardubicích. Potom jsem se spojil s kamarádem, který se o tuto problematiku také zajímá. Tak jsme se dostali i k dokumentování Hradce Králové, až jsme se následně domluvili na spolupráci s hradeckým muzeem.
Čtěte také
Kdy se vlastně začaly budovat paneláky a paneláková sídliště u nás? A co bylo tím důvodem?
Pavel Grulich: Důvodem byla hlavně bytová krize, kdy byl nedostatek bytů a bylo třeba stavět rychle a hodně. První čistě panelové sídliště v Hradci Králové, kde byly poprvé použity panelové domy, je na Slezském Předměstí.
Je to vůbec doména Československa nebo se panelová sídliště stavěla všude po světě?
Pavel Grulich: Stavěla se po celé Evropě, jen tam boom paneláků utichl dříve, protože tam se už od začátku o těchto domech uvažovalo jako o levném bydlení pro dělníky. Zatímco u nás to bylo koncipované jinak, bylo to vymyšlené pro všechny vrstvy společnosti. Podle toho se domy plánovaly a taková byla celá kultura sídlišť.
Jde o dlouhodobý projekt, musíme shromáždit množství materiálu z archivů a od pamětníků. Jejich vzpomínky jsou velice zajímavé.
Kristýna Staňková, historické oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové
Prvním panelovým domem v Československu byl údajně dům typu G-40 ve Zlíně.
Pavel Grulich: Ano, naše panelové domy se zrodily ve Zlíně, protože už tenkrát firma Baťa takovou výstavbu vyvíjela.
Co bylo předností panelákových domů?
Pavel Grulich: Především rychlost výstavby a finanční náklady, protože to bylo levnější než klasická výstavba. Skládá se to jako stavebnice, víceméně jako Lego. Máte prostě katalog dílů, ze kterých poskládáte dům. A ty domy potom duplikujete na sídlišti, jen je posadíte do terénu.
Čtěte také
Jaký je náš nejdelší panelák?
Pavel Grulich: Nejdelší náš panelák je v Praze, pokud mám dobrou informaci, tak má 40 vchodů. A v Hradci je nejdelší panelák na Slezském Předměstí, ten má 20 vchodů a lidově se mu říká Kravín. Nachází se na ulici Severní na Sídlišti Sever. Měří 300 metrů, takže se mu také někdy říká Třístametrák.
Vy chcete do projektu mapování socialistických sídlišť přibrat i veřejnost. Jak se mohou lidé zapojit?
Kristýna Staňková: Spolupracujeme s pamětníky, zvláště ze Slezského Předměstí. Jsou to lidé dnes už v docela postarším věku, ale většinou ti, kteří na sídlišti bydlí úplně od začátku. Jsou to jeho první obyvatelé, se kterými je radost si povídat o panelákových začátcích.
Čtěte také
Co už tedy odhalilo vaše bádání v Hradci Králové?
Pavel Grulich: Přišli jsme na to, že probíhala soutěž mezi kraji o novou přelomovou technologii plánované výstavy, která by se pak mohla uplatnit dál. Účastnil se toho i tehdejší Hradecký kraj a právě prototyp tohoto panelového domu, první panelák vůbec v Hradci Králové a snad i ve východních Čechách, je také na Slezském Předměstí na Gagarinově ulici.
Takže se na základě toho inspirovali potom v České republice a stavělo se podle něj?
Pavel Grulich: Ne úplně inspirovali, ale byl to projekt, který měl ukázat technologie a podle nich se pak třeba uvažovalo nějakým směrem. Ale nebylo to tak, že by si z konkrétního domu vzali příklad a založili na něm nějakou konstrukční soustavu. Protože těch prototypů bylo po republice možná několik desítek. Praha také vyvíjela vlastní typ panelákového domu a tak třeba vznikla experimentální výstavba sídliště Invalidovna.
Staví se dnes ještě vůbec nové paneláky?
Pavel Grulich: V trošku jiné koncepci, ale prefabrikace je na té stavbě pořád. Není už kompletní montovaná výstavba, nebo minimálně ne v Česku, ale prefabrikace se dodnes používá. Zejména na stropní panely.
Muzeum východních Čech v Hradci Králové sídlí v secesní muzejní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou. V roce 1995 bylo muzeum prohlášeno národní kulturní památkou. Součástí muzea je také Muzeum války 1866 na Chlumu.
Kdy se tedy potkáme s výstavou o životě na sídlištích, kterou chystáte? Její součástí má být i unikátní 3D model.
Kristýna Staňková: Zmíněný 3D model bude určitě dříve než samotná výstava, tam počítáme s nějakými dílčími výstupy koncem roku. A co se týče výstavy, tak zatím úplně jasné obrysy ještě nemáme, protože tento projekt je opravdu dlouhodobý, je na něj zapotřebí shromáždit velké množství materiálu, ať už z archivů nebo od pamětníků. Jejich vzpomínky, které jsou velice důležité a zajímavé, krásně doplní technickou stránku našeho projektu.
Celý rozhovor s Kristýnou Staňkovou z hradeckého Muzea východních Čech a Pavlem Grulichem, studentem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Panelákové „schody do nebe“ by se měly v Hradci Králové změnit v moderní kongresový hotel
Po více než 30 letech se Hradec Králové dočká toho, že u kongresového centra Aldis zmizí panelákové „schody do nebe" a místo nich vyroste moderní kongresový hotel.
-
Budova centrály banky ČSOB v Hradci Králové je mimořádně ohleduplná k životnímu prostředí
Lokalita u kongresového centra Aldis v Hradci Králové se po několika letech dočkala využití. U řeky Labe totiž vyrostla regionální centrála banky ČSOB.
-
V Hradci Králové staví z netradičního vysokopevnostního betonu a italských lan novou lávku přes Labe
Téměř 20 let od okamžiku, kdy se na hradecké radnici začalo poprvé mluvit o lávce přes Labe u Aldisu, se lávka začala teď i stavět. Za tu dobu cena vzrostla na 130 miliónů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
