Prof. MUDr. Jiří Manďák: Krása medicíny spočívá v tom, že můžete být skutečně platný a pomáhat lidem

9 fotografií

Tak už jste se pustili do práce?
Přesně tak, už jsme se pustili do práce. Akademický rok začíná oficiálně k 1. říjnu. Nemohu ale říct, že bychom přes prázdniny a přes léto nedělali vůbec nic.

Letecký pohled na budovu LF HK|foto: Pavel Marek

Co jste dělal o prázdninách vy, byl jste někde na dovolené?
I na dovolené jsem byl, nicméně práce se nedala odložit. Takže jsem pracoval jak na fakultě, tak v nemocnici.

Medicína se posunula někam jinam a s tím se posunula i náročnost výuky a podmínky, které jsou k tomu potřeba.
prof. MUDr. Jiří Manďák, Ph.D., děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Jak dlouho už se v Hradci Králové svému řemeslu učí budoucí lékaři? Protože ta historie je poměrně dost dlouhá, viďte?
Jistě, z pohledu novodobé historie je to dlouhá doba. Naše fakulta byla založena v roce 1945, tedy nedávno jsme oslavili 70. výročí. A myslím si, že ve srovnání s řadou jiných fakult, které jsou v naší republice, se řadíme k těm v uvozovkách starším a zasloužilejším.

Čtěte také

Dělat špičkovou medicínu, je jako když chce sportovec vyhrát olympiádu, říká profesor Jiří Manďák

Když říkáte, že je to skvělá fakulta, tak víte, o čem mluvíte. Protože vy jste ji samozřejmě prošel jako student.
Je tomu tak, já jsem vystudoval Gymnázium Josefa Kajetána Tyla i Lékařskou fakultu v Hradci Králové, takže je takovým mým domovským pracovištěm. Jsem kardiochirurg, ale hlavní mojí náplní práce je teď ta manažerská, funkce děkana a zároveň ještě vedu katedru chirurgie na Lékařské fakultě, takže práce je dost.

Jaké všechny medicínské obory se v Hradci Králové dají studovat?
Na naší fakultě se dá studovat všeobecné lékařství, což je magisterské šestileté studium. Čili absolvent je všeobecný lékař, během studia nemáme některé další medicínské specializace. Tedy všeobecné lékařství, pak máme stomatologii, to je pětileté studium a tříletý bakalářský obor všeobecná sestra, ošetřovatelství. Všeobecné lékařství a stomatologie se dají studovat i v anglické verzi, čili v jazykové mutaci angličtiny. Máme tedy řadu zahraničních studentů.

Prostory čítárny lékařské knihovny ve Výukovém centrum LF ve Fakultní nemocnici|foto: Archiv LF HK

Je zájem o studium medicíny v Hradci Králové? Když se podíváme na statistiky, je dost studentů?
Obecně je zájem o studium medicíny v celé republice. Zájem studentů je vysoký, jen českých studentů, kteří se dostavili na přijímací zkoušku, bylo přes 1200. Ale tohle číslo nemá jasný výstup, protože studenti jdou často na víc přijímacích zkoušek, na víc fakult. Tedy jaký je definitivní zájem, to těžko hodnotit, ale pořád je zájem mnohonásobně vyšší, než jsme schopni přijmout.

Vy jste letos v září také uspořádali takový kemp pro gymnazisty. Takže už tam chcete podchytit případné zájemce?
Absolutně, protože, jak jsem naznačoval, studenti chodí na víc přijímacích zkoušek. Ti nejlepší jsou přijati obvykle na několik fakult a potom si vybírají. Naším zájmem je samozřejmě podchytit ty nejlepší. A jednou z možností je oslovit je už před vlastním rozhodováním. To znamená, První hradecký Medikemp, jak zní oficiální název, byl cílen na studenty třetího, čtvrtého ročníku gymnázií. Abychom jim předvedli medicínu v syrové podobě, aby se mohli včas rozhodnout.

Na operačním sále|foto: Petr Chodura,Fakultní nemocnice Ostrava

Studium medicíny je velmi složitá a obtížná záležitost.
Někde jsem řekl, že studium medicíny je jednoduché, lehké. Bylo to samozřejmě řečeno s nadsázkou, to studium je obtížné. Z mého pohledu je, nechci nikoho strašit, ale poměrně náročné úplně všechno. Ať už začátky, kde se seznamuje student se stavbou a funkcí těla, ona normální stavba a normální funkce, potom patologické změny a následně klinické a preklinické obory, kdy se seznamuje student s tím, jak má organismus nakonec léčit. Takže z tohoto pohledu jsou všechny předměty a všechny stupně studia obtížné.

Co je na tom nejkrásnější? Co člověka chytne a zapálí pro medicínu na celý život? 
To je zajímá otázka. Věřím, že každého chytne něco jiného, ale myslím si, že to je především to, a teď to nemyslím nijak pateticky, že může být skutečně platný a pomáhat lidem. Vidí, že jsou práci dělá dobře a okamžitý výsledek.

Foto z prostor muzea Anatomického ústavu LF HK|foto: Archiv LF HK

Pane profesore, vy máte nové simulační centrum. Musíte nám říct, o co konkrétně se jedná.
Toto centrum má dvě části. Centrální, kterou jsme teď 17. září slavnostně otevírali, kde jsou místnosti vybaveny simulátory, fantomy, špičkovou technikou. Ale zároveň máme tuto techniku na jednotlivých detašovaných pracovištích ve Fakultní nemocnici. Například simulátor na porodnicko-gynekologické klinice, simulátory na katedře interních oborů, na katedře chirurgie, na oční klinice. Na tomto centrálním pracovišti simulačního centra se budeme snažit provádět praktickou výuku medicíny, protože ta je čím dále složitější. Není možné specifické, terapeutické i vyšetřovací postupy trénovat jen tak na lidech. Přijít s celou skupinou mediků a na jednom pacientovi si vyzkoušet vše najednou. Proto nám slouží tato sofistikovaná nejmodernější technika, kde můžeme potom tyto podmínky převést z teoretické výuky na praxi jako takovou.

Čtěte také

Pomocí simulátorů a fantomů umožní nové simulační centrum lékařské fakulty nácvik léčby

Ony figuríny jsou už opravdu hodně sofistikované. Mají software, umí dokonce komunikovat s lékařem a umí nasimulovat nejrůznější stavy.
Je to přesně tak, jen ještě drobné upřesnění, simulátory a fantomy nejsou jen figuríny. Jsou to i simulátory například vyšetřovacích přístrojů, zařízení jako je například magnetická rezonance, simulátor CT, simulátor ultrazvuku apod. Tam se mohou simulovat vyšetřovací postupy a nacvičovat i některé léčebné postupy pomocí těchto strojů. Ale vraťme se k těm figurínám. Máme figuríny od těch jednodušších po ty nejsložitější, které jsou skutečně vybaveny nejmodernější technikou. Takže reagují na vaše vyšetřovací i léčebné zásahy, mají odezvu, kdy vidíte, co jste s tím nemocným provedl a jaký je váš zásah. Jestli je adekvátní, vhodný nebo nevhodný. A můžeme komunikovat jak přes počítačovou techniku, tak vidíte reakci organismu, těch základních vitálních funkcí. Stejně tak pacient může komunikovat ústně, mluvit s vámi. Nicméně to se děje přes velín, kde sedí technik a ten komunikuje ústy.

Jak se to dělalo dříve, když taková špičková technika nebyla?
Bylo to složitější. Nicméně také byla trošku jiná doba. Dnes se to také vzhledem k právním a etickým předpisům a zvyklostem posunulo někam jinam. Dříve skutečně pacient mohl více sloužit těm v uvozovkách výukovým potřebám. Ale dnes je to složitější, také jsou složitější vyšetřovací i léčebné postupy. Je více instrumentálních výkonů. Medicína se posunula někam jinam a s tím se posunula i náročnost výuky a podmínky, které k tomu jsou zapotřebí.

Jakub Schmidt a prof. MUDr. Jiří Manďák, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové |foto: Milan Baják

S tím vším samozřejmě musíte na fakultě držet krok. Tak ho držte i dále, pane profesore. Moc děkuji za dnešní návštěvu. Prof. Jiří Manďák, děkan Lékařské fakulty Univerzity Karlovy byl naším dnešním hostem. Těším se na další návštěvu.
Děkuji za pozvání a na shledanou.