Proč bysme veselí nebyli? Historička a muzejnice Jana Nešněrová umí být veselá nejen o Velikonocích
V předvečer Velkého pátku se společně s redaktorkou Vlaďkou Wildovou zastavíme na Návštěvě u historičky Jany Nešněrové, ředitelky Městského muzea v Úpici. Zázemí pro setkání v pašijovém týdnu poskytla úpická národní kulturní památka Dřevěnka.
„Ben, ben blechy ven a vajíčka do košíčka sem, sem, sem…,“ čtu na jednom z početného houfu lístečků, které právě oživují obílené zdi Dřevěnky, úpické národní kulturní památky. Užívám si „Jaro na Dřevěnce“, potvrzuji si tradiční zvyky a dozvídám se i o těch už polozapomenutých. Třeba o pašijových betlémech.
Čtěte také
S Janou Nešněrovou, ředitelkou Městského muzea Julie Winterové Mezerové a historičkou, se pak při natáčení předvelikonoční Návštěvy mnohokrát uvolněně zasmějeme.
Jana je totiž milá a je s ní veselo. Někdy až šibalsky vypráví o tom, co je s čím v tradicích a historii propojené, má nadhled, umí se taky zasmát sama sobě.
Uvolněnost a pocit, že jste doma, souvisí i s prostředím, v němž jsme se spolu sešly. Dřevěnka v Úpici, které štamgasti bývalé zdejší hospody s láskou říkali „Dřevák“, má své kouzlo.
Nejen proto, že tu už od roku 1735 do roku 1992 byl slavný lokál, kam zavítal i Václav Havel. Je to i autentičností prostředí, která zprostředkovává kouzlo starých časů. A teď právě hlavně jaro a velikonoční svátky.
Jana upekla mazanec a beránka, ozdobila vrkoče, tvořila liščí preclíky. O výzdobu a další aranžování se postaraly i další muzejnice.
Nechceme být zadarmo drazí
Profese ředitelky muzea zabírá Janě, mamince tří dětí, hodně času. Někdy ona a její kolegyně nevědí, kam dřív. Ani to je nezastaví, dál se snaží předávat lidem dobrou náladu, i když „není na světě člověk ten, aby se v Úpici zavděčil lidem všem.“
Čtěte také
Podle Jany Nešněrové je to dáno i velikostí města. „Je tu spousta vzdělaných lidí, kteří mají co nabídnout. I spousta odvážných, úžasných lidí. A to i mně dodává kuráž, abych nápady dotáhla do konce. Víte, my neprodáváme ani nic k jídlu ani nic k pití. To, co lidem prodáváme, je dobrá nálada. A pokud my nemáme dobrou náladu ve výloze, na pultě nebo na skladě, tak jsme bohužel, jak se říká tady v kraji, zadarmo drazí.“
Pak už Jana Nešněrová zve do 27. dubna do nejstarší budovy v Úpici na výstavu Jaro na Dřevěnce. A k celému jejímu názvu opět s šibalským výrazem ve tváři doplňuje: „Proč bysme veselí nebyli, když nám Pán Bůh přeje? Dává nám na světě pivíčko a po smrti nebe!“
Uslyšíte vyprávění ze života mladé ženy, maminky tří dětí, o její cestě k muzejnictví, ale také o některých velikonočních zvycích spojených s výstavou Proč bysme veselí nebyli?
V úpické Dřevěnce se mimo jiné dozvíte, proč se drží čtyřicetidenní půst, co je to vrkoč a kolik neděl vlastně trvají Velikonoce. Všechny místnosti jsou krásně jarně vyzdobeny, na zdech jsou vyvěšena různá říkadla či básničky a také návod na výrobu pomlázky.
Přejeme příjemný poslech na Zelený čtvrtek po 18 hodině!
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
