Příznivý vítr přeje mlýnský kastelán Jiří Chvojka. Jeho buldočí vůle vrátila větrák do Borovnice
Málokdo tomu věřil, ale stalo se. Do Borovnice se v roce 2020 vrátil větrný mlýn německého typu, který stával na větrné hůrce nad obcí. Cestu zpět mu razil i místní obyvatel a patriot Jiří Chvojka. S pomocí dalších nadšenců se takřka po dvou desítkách let dílo podařilo.
Replika větráku stojí v borovnické Třešňovce. Nejen tam jsme se na rozhlasové Návštěvě sešli s mlýnským kastelánem Jiřím Chojkou.
V malebné obci Borovnice na Trutnovsku žije Jiří Chvojka, který má velký podíl na návratu posledního dřevěného větrného mlýna německého typu do Podkrkonoší. Ne všem je tento zatvrzelý muž po chuti, ale nebýt jeho neústupnosti, zůstal by větrák nejspíš jen vzpomínkou.
Čtěte také
Rozhlasovou návštěvu jsme natáčeli na borovnické návsi, kde stojí restaurace U Myšáka. Pro místní spolek Větrák, který ještě jako sdružení založil v roce 2003 právě Jiří Chvojka, je to symbolické místo.
Natáčeli jsme ale také u praskajících kamen v kuchyni pana Chvojky, na kterou dohlíží velká fotografie oblíbeného kuchaře Emanuela Ridi. Užili jsme si i blízkosti místní vlakové zastávky, která je od větráku vzdálená pouhých 250 metrů. Je to zároveň nejvyšší bod na trati Pardubice-Liberec v nadmořské výšce 510 metrů.
Zastavili jsme se samozřejmě také v soudobé atrakci regionu a okolí, v obnovené technické památce vysoké přes jedenáct metrů, která poutá pozornost na kopci borovnické Třešňovky. Replika větrného mlýna odkazuje na řemeslnou dovednost našich předků i současníků, k nimž bezesporu patří mistr svého oboru sekerník František Mikyška a jeho syn.
Čtěte také
Jiří Chvojka, nezmar a patriot kraje, který obdivuje fortelnou, poctivou práci řemeslníků, působí dnes jako mlýnský kastelán a po zimní přestávce bude netrpělivě vyhlížet první jarní návštěvníky. Těší se, jak budou překvapeni, že si mohou sami roztočit mlýnské perutě a otočit i celou mlýnskou budovou.
Sdružení Větrák Borovnice (dnes spolek) založil v roce 2003 borovnický obyvatel Jiří Chvojka. Cílem bylo obnovit unikátní technickou památku, poslední dochovaný větrný mlýn německého typu v Čechách. Postaven byl na větrné hůrce nad Borovnicí v roce 1846 Augustinem Haklem a vydržel až do roku 1968.
Čtěte také
Pro výstavbu jeho repliky vybrali členové spolku místo zvané Třešňovka, kde se dá větrák dobře uhlídat před nenechavci. Nezapomněli ale ani na původní mlýnské místo na návrší, kde vybudovali stylizovaný památník.
Celodřevěná replika větráku, která je dokonalou kopií své historické předlohy, byla v Třešňovce poprvé otevřena v roce 2020. Výstavba začala v roce 2018 z iniciativy spolku Větrák a obce Borovnice, ve spolupráci s Královéhradeckým krajem a s pomocí veřejné sbírky.
Mechanické zařízení bravurně zhotovil přední český sekerník František Mikyška, vlastní stavbu a vybavení inventářem dostali na starost studenti odborných škol v okolí. Mladí truhláři z Nové Paky a tesařští učni z Jaroměře.
O borovnickém mlýně
V Borovnici stávalo 5 větrných mlýnů, do 20. století se však zachoval jediný. Jedná se o poslední větrný mlýn německého typu v Čechách, který stával zhruba kilometr na východ od křižovatky silnic do Borovnice, Pecky a Horek. Na vrcholku táhlého hřebene nad Borovnicí se dodnes nachází původní kamenná podezdívka ve tvaru kříže a u ní památník vybudování na připomínku jeho osudu.
Související
-
Nadšenci se snaží o návrat vzácného větrného mlýna do Borovnice
Jiří Chvojka se už 12 let snaží o to, aby se do jeho rodné Borovnice na Novopacku vrátil větrný mlýn. Stával tam až do konce 60. let. Pak byl zničený a torza jeho t...
-
Otočit plně funkční větrný mlýn z 19. století ve skanzenu v Krňovicích dá pěknou fušku. Váží 20 tun
V Podorlickém skanzenu v Krňovicích na Královéhradecku letos návštěvníci poprvé uvidí plně funkční větrný mlýn. Je to replika mlýna z nedalekých Librantic z 19. století.
-
Vrátí se do Borovnice v Podkrkonoší větrný mlýn?
Vrátit do Borovnice v Podkrkonoší větrný mlýn, zatraktivnit obec i region, přivést tam turisty a seznámit je s tím, jak taková podivuhodná stavba ve spolupráci s vě...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
