Pojďte se podívat do tzv. Jedlého lesa. Má sedm pater

Takzvaný Jedlý les na první pohled připomíná spíš méně udržovaný sad. Vysoká tráva, různé stromy a keře. Jde o ekosystém, který se bude dál vyvíjet, zatím existuje osm let.

„To co je tady nyní vidět, skutečně připomíná sad. Začínám se stromy, protože ty rostou nejdéle. Potom přidávám keře, kořenové rostliny a bylinky. Rozdíl je ale ten, že já se snažím o co největší diverzitu. Takže když vysadím třešeň, tak vedle ní dám jabloň nebo švestku. A potom přidávám další patra, podobně jako je to v lese," vysvětluje Jan Kozderka.

Postav dům, zploď syna a zasaď strom - už dnes neplatí. Mladých pěstitelů ovoce ubývá...

• Upravit
• Smazat

Na východě Čech, ale i v jiných částech republiky, chybí mladí pěstitelé jablek. Mezi těmi stávajícími už převažují starší ovocnáři a jejich nástupců je málo. Proč není zájem o pěstování jablek a co mladé odrazuje? To zjišťovala redaktorka Kateřina Kohoutová u Lubora Zeleného, odborníka z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovoce Holouvousy.

Ten by chtěl mít součástí Jedlého lesa i rybníček s vodou a vodními rostlinami. A protože chybí, vodu se snaží v krajině zadržet jinak.

„Je tady malý horizontální příkop. V něm se na jaře, když taje sníh, zachytí voda. A ta se postupně zapouští do půdy."

V Jedlém lese rostou i méně známé dřeviny

Základ nově vznikajícího Jedlého lesa sice tvoří běžné ovocné stromy jako jabloně nebo třešně, vedle nich se ale objevují i netradiční dřeviny.

Jedlý les.v Hejtmánkovicích u Broumova|foto: Jan Kozderka

„Tady je například sibiřská oliva, říká se jí hlošina. Ta se dá jednak jíst a pak má také tu funkci, že dodává dusík do půdy. Vlastně hnojí ořešák, který je nedaleko. Podobné je to s čimišníkem. Ten má plody, maličké lusky, ale současně má bakterie, které obsahují dusík. A hnojí tedy ostatní rostliny."

Jedlý les má před sebou několik dalších desítek let vývoje. Kolik druhů stromů, keřů a dalších rostlin v něm nakonec bude, zatím jisté není.

Stromy volají o pomoc. Porostou u nás palmy? Jak bude vypadat český les za 100 let?

• Upravit
• Smazat

Jak se tuzemské lesy vypořádávají se suchem? Jaká je situace v našem kraji? Jaké druhy stromů zvládají současnou situaci nejlépe? Jaké naopak hynou? Jaký důsledek může mít dlouhodobý nedostatek vláhy? Je zapotřebí změnit hospodaření v našich lesích?

„To zatím nedokáži odhadnout. Ale chtěl bych tu mít těch druhů co nejvíc. Cílem je, aby až sem někdo přijde, mohl od jara do podzimu něco z přírody sníst."

Zatím mnoho informací v české literatuře o Jedlém lese není. Jan Kozderka připouští, že částečně postupuje metodou pokus-omyl. Inspiraci ale čerpá především ze zahraničí.

„Ta filozofie původně vznikla v Austrálii. Nazývá se permakultura. A Jedlý les je jednou z jejích odnoží. Nejvyšší hodnotou pro mne je odolnost toho systému. Já se prostě snažím vytvořit něco, co by mohlo odolat suchu i škůdcům. A co by nebylo tak náročné v případě, že by nebyla k dispozici chemie."

Jan Kozderka svůj les na okraji Hejtmánkovic na Broumovsku nazývá experimentem. Chce si například také mlet mouku z jedlých žaludů.